Voliči se k účasti v referendu museli předem zaregistrovat a úřady tak předem věděly, že mají očekávat asi 46,5 milionu lidí. Během samotného referenda se však ukázalo, že se čísla mohou drobně lišit kvůli pochybení volebních komisí.
Například ve východoanglickém městě Leighton Buzzard část voličů vůbec nefigurovala v seznamech, na což se přišlo až v okamžiku, kdy přišli do volební místnosti. Komisaři je dodatečně zaregistrovali.
Jinak ovšem referendum probíhalo klidně, a to navzdory nepřízni počasí. Jihovýchodní Anglii už od čtvrteční noci sužovaly silné deště i bleskové povodně, lidé se k volebním místnostem brodili v kalužích a některé urny se dokonce musely stěhovat. Hlasování přesto provázel velký zájem občanů.
Dlouhé fronty se tvořily i v okrscích, kde lidé obvykle příliš neřeší ani parlamentní volby. Někteří lidé dopolední hlasování nakonec vzdali s tím, že se vrátí později. Dopravu v centru Londýna zkomplikovala porucha zabezpečovacího zařízení na jedné lince metra.
Online reportáž |
Volební místnosti se otevřely úderem sedmé hodiny ráno místního času, tedy v osm hodin SELČ. Na voliče v nich čekaly hlasovací lístky s jednoduchou otázkou: „Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie, nebo Evropskou unii opustit?“ Od občanů se očekává pouze jediný křížek - mohou označit buď možnost ‚zůstat‘, nebo ‚opustit‘.
Někteří stoupenci brexitu na sociálních sítích protestovali kvůli tomu, že je ve volebních místnostech k dispozici jen obyčejná tužka. Vedlo je to k podezření, že se vláda chystá jejich odpovědi vygumovat a přepsat. BBC však už dlouho před referendem upozorňovala, že použití tužky komisím výslovně nařizuje zákon. Lidé si však mohou přinést vlastní propisky či fixy.
Kdo v Británii už 15 let nežije, nemá nárok hlasovat
Hlasovat mohli občané Spojeného království, Irska a britského Commonwealthu starší 18 let, kteří v zemi dlouhodobě žijí. Vyjádřit se nemohli britští občané, kteří přes 15 let bydlí v zahraničí.
Počet voličůÚřady před referendem oznámily, že se ho plánuje zúčastnit 46,5 milionu lidí. Vědí to díky povinné elektronické registraci, která je ve Spojeném království běžná i při parlamentních volbách. Těch se v loňském roce mohl zúčastnit velmi podobný počet oprávněných voličů, celkem 46 425 386. Volební účast tehdy dosáhla 66 procent. Zmíněná čísla není možné přímo porovnat, pravidla referenda se mírně liší. Parlamentních voleb se mohou zúčastnit občané Spojeného království, Irska a někdejších britských kolonií sdružených do organizace Commonwealth - například občané Zimbabwe nebo Kypru, ať už turecké či řecké části. Musí však trvale žít přímo ve Spojeném království. Při hlasování o brexitu mají slovo i obyvatelé Gibraltaru, britského zámořského území na Pyrenejském poloostrově. Referenda se mohou účastnit třeba také členové britské Sněmovny lordů. Ti mají účast v parlamentních volbách zapovězenu. |
V Anglii se k účasti v referendu zaregistrovalo 39 milionů lidí, ve Skotsku necelé čtyři miliony. Wales hlásí zhruba 2,3 milionu zaregistrovaných voličů, Severní Irsko o milion méně. Zhruba 24 tisíc lidí o volby projevilo zájem v Gibraltaru.
Kdo nemohl přijít osobně, směl hlasovat korespondenčně. Britské zákony nenařizují nutnou minimální účast. Výsledek tak bude platný bez ohledu na to, kolik lidí přijde.
Hlasování skončí ve 22 hodin místního času, tedy ve 23 hodin SELČ. Volební komise v 382 místních centrech okamžitě začnou sčítat hlasy, první věrohodné výsledky očekává BBC kolem páté hodiny ráno SELČ. Konečný verdikt oznámí v Manchesteru šéf volební komise
Premiérem zůstanu bez ohledu na výsledek, řekl Cameron
Spojené království se na referendum chystalo už od loňského května, kdy jeho vypsání slíbil premiér David Cameron. Konzervativci i díky tomu přesvědčivě vyhráli volby a sestavili jednobarevnou vládu.
Samotný Cameron teď patří mezi největší zastánce setrvání v Unii.
„Neříkám, že je EU perfektní, potřebuje reformu, ale neodřízněme se touto volbou od světa a nepoškozujme naši ekonomiku,“ vyzval ve středu Brity prostřednictvím televize. Ať ovšem hlasování dopadne jakkoli, premiér podle svých slov hodlá zůstat ve funkci.
Odpůrci členství v Unii jako silný argument využili například migraci - v britském pojetí se ovšem jedná převážně o problém přistěhovalců z východní Evropy. Kampaň za vystoupení upozorňovala i na částku 350 milionů liber, kterou Brity členství v EU každý týden stojí. Vyhrocenou kampaň minulý týden přerušila vražda labouristické poslankyně Jo Coxové (více čtěte zde).
Británie podobné hlasování zažila už v roce 1975, kdy občané hlasovali o případném vystoupení z Evropského hospodářského společenství. Dvě třetiny voličů tehdy rozhodly, že v něm království zůstane.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že letos jsou šance obou táborů prakticky vyrovnané. Zatímco několik dnů před hlasováním se většina respondentů přikláněla k opuštění Evropské unie, průzkumy pořízené těsně před otevřením volebních místností podle populárního serveru PoliticalBetting naznačují vůli v Unii zůstat.
