Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co se stane po brexitu? Ve hře je prosperita Británie i kolaps EU

  16:12aktualizováno  16:12
Velkou Británii čeká na sklonku června hlasování o vystoupení z EU. Odborníci se předhání ve scénářích, jak by osamostatnění ostrovní velmoci vypadalo. Ve hře jsou pozitivní scénáře, které zemi věští prosperitu a zbavení se zbytečné legislativy, ale také katastrofické vize operující s velkým propadem HDP a problémy na světových trzích.

David Cameron je zastánce setrvání Británie v EU | foto: Reuters

Před hlubší analýzou toho, jak by mohla Velká Británie vypadat v případě vystoupení z EU, tedy takzvaného brexitu, je nutné podotknout, že poslední průzkumy separatistickým choutkám této země příliš nenapovídají. Podle středečního průzkumu společnosti TNS by v referendu o setrvání hlasovalo 51 procent Britů pro, zatímco 40 procent proti. Devět procent dotázaných není rozhodnuto (aktuální i starší výsledky průzkumů najdete zde).

Jak však ukázaly průzkumy před loňskými britskými parlamentními volbami, mohou se výrazně lišit od skutečného názoru veřejnosti. Sondáže předpovídaly těsný volební souboj, nakonec však drtivě zvítězili konzervativci vedeni premiérem Davidem Cameronem (více o výsledcích voleb zde).

Britská volba

Právě Cameron je lídrem kampaně pro setrvání Británie v EU. Na počátku letošního roku vypsal slíbené referendum a s EU dojednal úpravu vztahů své vlasti v případě, že se v referendu vysloví pro setrvání (více zde). Co se však stane, pokud se Britové rozhodnou jinak?

Zprvu je nutno připomenout, že Velká Británie by z EU nevystoupila ihned po referendu. Čekaly by ji mnohaletá vyjednávání o podmínkách odtržení dle článku 50 smlouvy o Evropské unii. „V této fázi se rozhodne, jakým způsobem bude nastaven vztah Británie k EU, včetně toho, v jakém rozsahu bude mít přístup na trh EU a naopak,“ uvedl pro server iDNES.cz Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Toto období je podle Kruliše z hlediska ekonomických dopadů brexitu vůbec nejdůležitější. Již samotné referendum je totiž spojováno se snížením odhadu růstu britské ekonomiky pro letošní rok, protože investoři vyčkávají, jak referendum dopadne. „Pokud by výsledkem bylo rozhodnutí odejít z EU, znamenalo by to další období nejistoty a další až několikaleté čekání na to, jaké podmínky vystoupení Británie nakonec dojedná,“ připomíná.

Světlé zítřky pro Británii

Následujících scénářů je ve hře několik. Ty nejpozitivnější pracují s celou řadou domněnek a odhadů. V nejlepším možném scénáři by brexit pro Británii znamenal semknutí a konsolidaci tuzemské politické scény v zájmu vyjednání co nejlepších podmínek vystoupení. „Naopak v EU by vedl k pádu Evropské komise, novým volbám do Evropského parlamentu a v institucích EU i v postojích zbývajících členských států by vítězil proud usilující o minimalizaci škod způsobených referendem,“ popisuje jeden z možných scénářů Kruliš.

Zastánci odchodu Británie z EU rozdávají letáky v ulicích Londýna.

Zastánci odchodu Británie z EU rozdávají letáky v ulicích Londýna.

Velká Británie by si tak kvůli politické rozpolcenosti v evropském parlamentu dokázala vyjednat nejen plný přístup k vnitřnímu trhu EU, ale získala by i další výjimky, které jí umožní vyhnout se stávající či nově přijaté regulaci například v oblastech finančních služeb, pracovního trhu či sociálních dávek. Ve zcela ideálním případě by se pak Británii rychle podařilo dokončit jednání o zónách volného obchodu (FTA) s významnými hráči světového obchodu, dodává Kruliš.

Analytik Dalibor Roháč z American Enterprise Institute připomíná, že nejoptimističtější odhady ekonomických dopadů případného brexitu počítají s růstem britského HDP až o 11 procent. „Zastánci brexitu poukazují na tíhu evropských regulací, kterých by se Spojené království zbavilo, a na možnosti radikální liberalizace obchodu se třetími zeměmi, například v rámci Commonwealthu,“ vysvětlil pro iDNES.cz.

Fotogalerie

Nejpravděpodobnější je podle analytiků scénář, který počítá jak se ztrátami v určitých oblastech, tak s pozitivy. Vláda konzervativců by se v případě tohoto scénáře podle Kruliše udržela u moci a po několika měsících by se jí podařilo se zástupci EU dojednat pragmatickou dohodu po vzoru Norska či Švýcarska. „Zůstalo by členství Británie ve vnitřním trhu EU, zachovány by byly také čtyři svobody volného pohybu včetně volného pohybu pracovníků,“ popisuje Kruliš.

Ve výsledku by na tom byla Velká Británie podobně jako před referendem. Získala by sice větší volnost při vedení samostatné obchodní politiky, ale byla by nucena stále přijímat unijní legislativu. „Ta by navíc po odchodu Británie stále více nabývala pro ni nevýhodných podob,“ připomíná Kruliš.

Britská katastrofa

Nejzajímavěji se však jeví scénář katastrofický, který by způsobil nejen velké problémy Velké Británii, ale také celé Evropě. Tento scénář počítá s tím, že po brexitu nedohodne Velká Británie s EU podmínky svého vystoupení. Podle Kruliše by tato situace mohla vést k předčasným volbám, které vyhraje buď silně euroskeptická strana UKIP nebo ultralevicová frakce labouristů, kteří obratem naplní výsledek referenda tak, že z EU vystoupí bez nalezení dohody.

„Velká Británie tím zcela přeruší kontakt s EU a zůstane vně vnitřního trhu, jakož i vně celní unie EU. Nemá tedy s EU uzavřenu ani dohodu o volném obchodu (FTA), jako třeba Jižní Korea nebo Jihoafrická republika. Rozhodnutí je nadto po řadu let před britskými soudy předmětem žalob poškozených jednotlivců i firem,“ popisuje katastrofický scénář Kruliš.

Vůdcem kampaně za brexit je londýnský starosta Boris Johnson.

Vůdcem kampaně za brexit je londýnský starosta Boris Johnson.

Podle Roháče britští euroskeptici zapomínají na to, že pokud si chce Británie ponechat přístup na společný evropský trh, bude se muset i přes případné vystoupení i nadále řídit částí unijní legislativy. „Představa o smršti nových obchodních dohod zase zapomíná na to, že Britové by museli se všemi třetími zeměmi dojednat nanovo všechny dohody, které s nimi v současnosti má EU. Jako podstatně menší ekonomika by ale byli v mnohem horší pozici,“ vysvětluje Roháč. Podle odhadů by v nejhorším případě mohlo HDP Británie v následujících letech klesnout až o deset procent.

Politici k brexitu

Tábor pro setrvání Británie v EU:

Premiér David Cameron, ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr zahraničí Philip Hammond, ministr zdravotnictví Jeremy Hunt, ministryně pro mezinárodní rozvoj Justine Greeningová, ministryně školství Nicky Morganová, ministr dopravy Patrick McLoughlin, ministryně životního prostředí Liz Trussová, ministr pro místní vlády Greg Clark, ministr pro záležitosti Walesu Stephen Crabb, ministr pro záležitosti Skotska David Mundell, státní tajemnice pro malé podnikání Anna Soubryová, ministr obrany Michael Fallon, ministr obchodu Sajid Javid, generální prokurátor Jeremy Wright

Odchod Británie z EU prosazují:

Starosta Londýna Boris Johnson, ministr spravedlnosti Michael Gove, vůdce Dolní sněmovny Chris Grayling, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Iain Duncan Smith, ministryně pro Severní Irsko Theresa Villiersová, státní tajemnice pro zaměstnanost Priti Patelová, ministr kultury John Whittingdale, úřadující ministryně energetiky Andrea Leadsomová

Podle Roháče je naivní také představa zastánců samostatné Velké Británie, že brexitem získá větší suverenitu a kontrolu nad domácí legislativou. „Brexit Brity zbaví jen jakéhokoli vlivu na obsah evropské legislativy, ale pokud budou chtít být součástí společného trhu, budou ji muset aplikovat,“ míní.

Británie by v případě katastrofického scénáře ztratila také část vlivu na poli mezinárodní politiky. Velký celosvětový vliv, který má v tomto ohledu Británie, totiž vyplývá z vlivu Britů na dění v EU. „I kvůli tomu jsou proti brexitu ve Washingtonu všichni, kteří vidí Spojené království jako jakýsi rozumný hlas anglosaského pragmatismu v Evropě. Včetně Baracka Obamy a Johna McCaina,“ myslí si Roháč.

Druhá šance pro Skotsko?

Co se týče tuzemské politické scény, mohlo by být referendum zároveň rozhodováním o politické budoucnosti Davida Camerona a vládnutí konzervativců. Roháč v tomto případě souhlasí s pohledem Kruliše a tvrdí, že v krajním případě by mohly být ve hře i předčasné volby.

Případný brexit pochopitelně vyhlíží také proevropsky smýšlející Skotsko. Podle Roháče je dost dobře možné, že úspěch brexitu by vedl k druhému referendu o skotské nezávislosti. „To samé platí také o Severním Irsku. Je dost dobře možné, že brexit by mohl znamenat konec Spojeného království,“ myslí si.

Tvrdé dopady by v krajním případě mohl mít brexit také na politickou situaci ve většině Evropy. Posilnil by nacionalisty, populisty a podkopal křehkou evropskou jednotu. Roháč v této souvislosti zmiňuje například vztahy Evropy k Rusku. „Výsledkem může být mimořádně nebezpečná politická dynamika, kdy EU začnou opouštět další státy s potenciálně katastrofickým scénářem,“ uzavírá.

Podívejte se na video vysvětlující možné důsledky brexitu:




Zpestřete váš jídelníček
Zpestřete váš jídelníček

Inspiraci a zajímavé recepty najdete na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.