Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Drží uprchlíky dlouho a v drsných podmínkách, píše o české praxi Reuters

  15:40aktualizováno  15:40
Reportéři zpravodajské agentury Reuters zhodnotili, jak Česko zachází se zadrženými běženci. Podmínky v detenčních zařízeních jsou podle nich drsné a pobyt uprchlíků, kteří chtějí do Německa, se táhne příliš dlouho. Agentura čerpá z příběhu dvou mladých Syřanů, kteří v Česku strávili 40 dní.

Fotograf agentury Reuters sledoval přes plot život zadržených migrantů v Bělé-Jezové (13. října 2015) | foto: Reuters

Dva třiadvacetiletí Syřané byli podle reportérů agentury Reuters zadrženi, protože vstoupili na české území bez víz. „Řekli nám, že to potrvá jenom několik hodin, ale bylo z toho 40 dní. Dali nám pouta a odvezli na policejní stanici někam do podzemí,“ řekl muž, kterému agentura kvůli jeho bezpečnosti označila smyšleným jménem Rámiz.

Podobnou zkušenost mají s přísnou imigrační politikou stovky dalších uprchlíků, píše Reuters. Zástupci ochránců lidských práv tvrdí, že podmínky, v nichž jsou někteří uprchlíci zadržováni, jsou horší než ve věznicích (celý materiál v angličtině zde).

Českou republikou prochází jen zlomek ze stovek tisíc lidí, kteří se rozhodli odejít do Evropy, podotýká agentura. V Česku jsou migranti dlouho zadržováni a většina z nich je propuštěna s nařízením zemi opustit, což prý vyvolává otázky o smyslu české politiky.

Podle ochránců lidských práv může jít o úmysl, aby tak byli další běženci odrazeni od průjezdu Českem, doplňují reportéři agentury Robert Müller a Jason Hovet.

„Sebrali nám telefon i peníze“

Rámiz upozornil na to, že postup Čechů se velmi liší od toho, jak s uprchlíky jedná Maďarsko nebo Rakousko. „Policie v jiných zemích nám pomáhala, ne jako tady,“ řekl Rámiz, který byl zadržován v zařízení ve Vyšních Lhotách. Policie prý jemu a i jeho kamarádovi z dětství odebrala telefon i peníze a za den pobytu a za stravu museli zaplatit deset eur. Nyní jsou v ubytovně v Praze a chystají se odjet do Německa.

Uprchlická krize

Ministr vnitra Milan Chovanec na dotaz Reuters řekl, že policie jedná podle práva. To jí velí zadržet každého, kdo hranice překročí nelegálně. „Nejsme xenofobní země. Musíte si uvědomit, že ti lidé porušují zákon: vstupují na české území bez platných dokumentů. Nejsou zadržováni tak dlouho, snažíme se je ve shodě s evropskými zákony vracet do nejbližší země. Do Rakouska do sedmi dní. Problémy jsou v případě Maďarska a Řecka, protože ty vrácené lidi nepřijímají, proto zůstávají 40 dní,“ řekl ministr.

Ochránci lidských práv tvrdí, že někteří jsou drženi ještě déle a že zákon umožňuje až devadesátidenní zadržení. Minulý týden bylo ve třech centrech v ČR 533 lidí. Zadržena je většina z lidí, kteří buď požádali o azyl v jiné zemi, nebo o něj chtějí požádat v Německu. Letos v ČR o azyl požádalo 1 115 lidí, přičemž polovina z nich byli Ukrajinci a jenom 73 Syřané.

Nejhůř se žije v Bělé, cituje Reuters ombudsmanku

Reuters shrnuje odmítavý postoj ČR vůči kvótám v rámci EU a také protiislámské výroky prezidenta Miloše Zemana. Připomíná také, že podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je polovina Čechů proti přijímání uprchlíků, a to i z válečných oblastí.

Fotogalerie

Materiál agentury Reuters dále kritizuje podmínky v záchytných táborech. Situace v obci Vyšní Lhoty je prý ještě dobrá ve srovnání se zařízením v Bělé-Jezové. Na to upozornila ombudsmanka Anna Šabatová, která zařízení navštívila (její připomínky najdete zde).

Běženci podle ní nevědí, proč tam jsou, na jak dlouho a jaký je jejich status. Právě Šabatová řekla, že uprchlíci žijí hůř než vězni.

Pro 700 lidí bylo k dispozici pět sociálních pracovníků a jeden lékař se dvěma zdravotnicemi. Syn v jedné syrské rodině trpěl astmatem, nedostával náležité léky a sanitku, která pro něj byla několikrát přivolána, musela rodina platit.

Reuters píše, že zařízení chrání dvojitý plot, jehož vnitřní část je zakončena ostnatým drátem. Agentura zveřejnila i několik snímků, na nichž fotograf přes plot zachytil obyvatele vyhlížející z oken. Reportéři podle svých slov požádali o povolení k návštěvě uprchlického zařízení, žádnou oficiální odpověď však nedostali.

Českou republiku jsme nenáviděli, vzpomíná běženec

Ministr Chovanec přiznal část problémů a řekl, že je málo tlumočníků. „Bereme situaci velmi vážně, ale jsme přesvědčeni, že děláme maximum, aby ti lidé žili ve standardních, právních podmínkách,“ citoval ho Reuters. Vláda prý otevírá další centra a některá přizpůsobuje potřebám rodin, aby se situace zlepšila. Odebírání telefonů a peněz prý je v souladu se zákonem.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek se domnívá, že špatné zacházení je úmyslné a že má odradit další uprchlíky od průjezdu Českem. „Životní podmínky zahrnující strážce se psy, kteří kontrolují lidi v noci, špatné jídlo a hygienické podmínky, rozdělování rodin, to vše je ponižující a v rozporu s evropským právem. Obáváme se, že se to nezlepší, je to součástí státní politiky odradit co nejvíce lidí, kteří by mohli přijít v budoucnu,“ řekl.

Reuters citoval také ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který patří ke kritikům zavedené praxe. „Jediné, co podle našich zákonů spáchali, je přestupek. Nečekáte, že vás zavřou na 90 dní,“ řekl. Nevyloučil v budoucnu žaloby na stát.

„Když jsme byli v táboře, nenáviděli jsme Českou republiku. Až když jsme se setkali s lidmi z charity a Červeného kříže, zjistili jsme, že v téhle zemi jsou i dobří lidé,“ řekl Rámiz.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.