Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo odmítá migranty, měl by přijít o dotace z EU, zní z Rakouska

  14:15aktualizováno  14:15
Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová je pro zvýšení tlaku na země Evropské unie, které nesouhlasí se spravedlivým rozdělením uprchlíků. Omezila by jim i finanční pomoc. Kritizovala také výstavbu plotu na hranici Maďarska a Srbska.

Uprchlíci v Srbsku (31. srpna 2015) | foto: AP

„Tady je potřeba odpovědnosti všech 28 členských států,“ zdůraznila ministryně. Podle ní je třeba uvažovat o tom, zda neomezit finanční prostředky pro tyto nesolidární země. Jednou z možností je „redukovat požadavky, pokud není solidární odpovědnost“, řekla.

„Vysoký počet migrantů staví EU před existenční výzvu,“ uvedla dále Miklová-Leitnerová. „Buď Evropa na problému s uprchlíky ztroskotá, nebo z něj unie vyjde posílená - zejména díky spravedlivému rozdělení uprchlíků,“ dodala.

Valls o situaci v Calais

Francouzský premiér Manuel Valls se vyslovil pro rozhodnější postup Evropské unie proti pašování lidí. O potřebě důraznějšího boje s touto kriminální aktivitou hovořil při návštěvě severofrancouzského Calais, v jehož okolí jsou tisíce migrantů doufajících, že se na lodi nebo tunelem pod Lamanšským průlivem dostanou do Británie.

"Ilegální migraci nelze zaměňovat s právem na azyl," zdůraznil Valls. Evropa se snaží vytvořit smysluplné způsoby pro přijetí (utečenců) a pro humanitární řešení. Na druhé straně se ale pašeráci lidí a ilegální migranti musejí setkat s rozhodnou reakcí," dodal.

Kriticky se přitom vyjádřila ke stavění plotů, jak to učinilo Maďarsko na hranicích se Srbskem ve snaze zastavit vlnu migrantů. „Spoléhat se na to, že nějaký plot uprchlíky odradí, je iluze,“ prohlásila (více o stavbě plotu zde).

Podle nejmenovaného představitele EU není příliš jasné, jak přesně si rakouská ministryně věc představuje a žádný formální návrh není na stole. „Komise je otevřena všem konstruktivním nápadům, které přispějí k větší solidaritě na evropské úrovni a pobídnou členské země k tomu, aby přijaly větší množství uprchlíků,“ poznamenal tento unijní činitel.

Rakousko patří k zemím nejvíce postiženým migrační krizí. Tamní úřady proto zahájily přísnější kontroly vozidel, v nichž by mohli být do země pašováni další běženci (více zde). O tomto opatření úřady informovaly v neděli odpoledne a Miklová-Leitnerová na pondělní tiskové konferenci sdělila, že se díky tomuto opatření už podařilo objevit na 200 migrantů a zadržet pět osob zapojených do pašování lidí.

Merkelová odsoudila útoky na uprchlíky

Německá kancléřka Angela Merkelová odsoudila útoky na běžence v Německu a vyzvala policii a soudy, aby pachatele takových činů tvrdě postihovaly. Zároveň ale vyjádřila přesvědčení, že většina Němců je k uprchlíkům vstřícná a chce jim pomáhat. Kancléřka nicméně na tiskové konferenci v Berlíně upozornila, že problém běženců bude Německo zaměstnávat ještě dlouho. Podle ní se do řešení situace musejí zapojit všechny země Evropské unie.

Uprchlická krize

„Využijeme všechny prostředky právního státu proti těm, kdo napadají uprchlíky, zapalují ubytovny pro ně. Nebudeme tolerovat, že někdo zpochybňuje lidskou důstojnost druhých,“ řekla Merkelová.

Organizátoři protestů proti běžencům podle Merkelové jen šíří předsudky a nepodložené domněnky a nemají žádnou osobní zkušenost s uprchlíky. Kancléřka proto vyzvala veřejnost, aby se k takovým demonstracím nepřipojovala, a nedávala tak legitimitu postojům, které zastávají pořadatelé těchto akcí.

Podle kancléřky je ale naprostá většina Němců k běžencům vstřícná. „Jsem hrdá na to, jak mnozí Němci reagují na příchod uprchlíků. Počet těch, kteří jim pomáhají, mnohonásobně přesahuje počet xenofobních lidí, kteří se snaží štvát proti nim,“ řekla Merkelová.

Německo je podle Merkelové už dlouho zemí, která přitahuje přistěhovalce. „Svět vidí Německo jako zemi naděje, zemi šancí, a tak tomu skutečně vždy nebylo,“ řekla kancléřka.

Současnou uprchlickou vlnu, během níž by letos mělo do Německa dorazit až 800 000 žadatelů o azyl, vnímá Merkelová jako velkou výzvu. „Nebude to záležitost dní nebo měsíců, potrvá to dlouhou dobu,“ upozornila. Podle ní musejí úřady najít pracovní perspektivy pro uprchlíky, zajistit jim dlouhodobé ubytování a poskytnout jejich dětem vzdělání.

Společné řešení EU

Německá kancléřka zároveň apelovala na společné evropské řešení situace s uprchlíky. „Není možné, aby někdo říkal, že to není jeho starost. My všichni jsme Evropa, musíme postupovat společně,“ řekla. „Státy se musejí podělit o odpovědnost za uprchlíky, kteří zde žádají o azyl,“ uvedla.

Podle Merkelové zavazuje osmadvacítku k pomoci běžencům i to, že ve světě patří k nejvýraznějším zastáncům univerzálních lidských práv. „Pokud Evropa v otázce uprchlíků selže, zanikne spojení Evropské unie s těmito univerzálními právy,“ řekla kancléřka.

Merkelová také kritizovala nedávné vyjádření slovenských představitelů, kteří vyjádřili ochotu pomáhat křesťanským uprchlíkům, ale odmítali přijímání muslimů. „Není možné říkat ‚nechceme muslimy, my jsme křesťanská země‘. A mohu vás ujistit, že mám stejně tak málo pochopení pro podobné výroky ve své vlastní zemi,“ řekla kancléřka (více o přijímání uprchlíků na Slovensku zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.