Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běženci stříhají díry v maďarském plotu, vláda zvažuje nasazení armády

  10:17aktualizováno  12:39
Maďarská vláda diskutuje o možnosti, jak by nasazení armády mohlo pomoci ochránit jižní hranice země a zvládnout příliv uprchlíků. Ten zcela nezastavil ani budovaný plot. Běženci se jím často prostříhají nebo hranici projdou po železnici.

„Maďarská vláda a bezpečnostní rada státu diskutovaly o otázce, jak by mohla být využita armáda při ochraně maďarských hranic a hranic EU,“ prohlásil podel agentury Reuters vládní mluvčí Zoltán Kovács. Zdůraznil, že jakékoliv rozhodnutí o nasazení armády se musí opírat o rozhodnutí parlamentu.

Podle dřívějších informací by se maďarský parlament mohl sejít na mimořádné schůzi příští týden v pátek, aby schválil „odstrašující“ zpřísnění paragrafů trestního zákona ohledně nelegální migrace.

Fotogalerie

Tvrdší postih by měl hrozit nejen za převaděčství, ale i samo nelegální překročení hranic by se mělo z přestupku stát trestným činem. Trestat by se mělo také poškozování nově postaveného plotu na hranicích se Srbskem. Za nelegální přechod hranic a poškození plotu by tak mohly hrozit až čtyři roky vězení. Zrychlit by se mělo i azylové řízení.

Maďarsko potřebuje na hranicích „nejen fyzické, ale i právní bariéry“, řekl v televizi státní tajemník v ministerstvu spravedlnosti Róbert Répássy o chystaných vládních návrzích.

Maďarská policie ve středu použila slzný plyn během nepokojů, které nakrátko propukly ve hlavním přijímacím středisku pro uprchlíky v pohraničním městečku Röszke na jihu země. Policisté se podle policejní mluvčí snažili zabránit v odchodu asi dvěma stovkám migrantů, kteří odmítali nechat si sejmout otisky prstů.

Podle zpravodaje agentury Reuters policisté obklíčili asi 300 až 400 uprchlíků a snažili se je uklidnit za pomoci megafonů. Náčelník maďarské policie Károly Papp oznámil, že ostrahu hranic se Srbskem od 5. září posílí dalších 2106 policistů.

Plot uprchlíky nezastavil

Země se podle Budapešti potýká s nejhorší utečeneckou krizí od konce druhé světové války. Podle policie v úterý překročil srbsko-maďarské hranice rekordní počet 2 533 migrantů, převážně ze Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu. Dalších 1 300 zadržela během středečního dopoledne. Předchozí rekord padl v pondělí.

Do konce srpna hodlají maďarské úřady dokončit stavbu čtyři metry vysokého a 175 kilometrů dlouhého plotu na hranicích se Srbskem. Podle vlády v Budapešti má být překážkou proti nelegální migraci. Nyní už je plot téměř hotov, k srbsko-maďarským hranicím ale dál denně proudí stovky až tisíce běženců, kteří se na cestě z Řecka snaží dostat přes Balkán do západní Evropy. 

Uprchlická krize

Podle maďarských médií ale ani plot není pro některé migranty dost velkou překážkou. Někteří se dokážou plotem prostříhat, jiní zase využívají hluchých míst. Jedním z nich je železniční trať poblíž městečka Röszke, protože koleje tam překračují hranici, a plot tam proto být nemůže.

Maďarsko už letos zaznamenalo asi 130 000 migrantů, což je už teď zhruba třikrát více než v roce 2014. Většina požádá o azyl, ale pak rychle odchází do bohatších zemí Evropské unie.

Obří trajekt zásobuje Balkán uprchlíky

Na Balkán každý den míří další tisíce uprchlíků. Obří řecký trajekt Eleftherios Venizelos dál pendluje mezi ostrovy v Egejském moři a přístavem Pireus a sváží uprchlíky, kteří na ostrovy připluli z Turecka.

Plavidlo, které původně kotvilo u ostrova Kos a sloužilo jako dočasné ubytování pro běžence, absolvovalo už několik cest a na své palubě převezlo celkem přes 12 500 migrantů. Dalších 2 500 lidí se na něj ráno nalodilo na ostrově Lesbos, napsala agentura DPA.

Trajekt nyní jezdí mezi pevninou a ostrovy prakticky denně, v úterý do Atén dovezl 2 489 uprchlíků. V řecké metropoli běženci nejčastěji míří na autobusové a železniční nádraží, aby mohli odcestovat na sever k hranicím s Makedonií, vzdáleným od Atén přes pět hodin cesty po dálnici. Právě přes Makedonii, Srbsko a Maďarsko se pak snaží dostat dál do západní Evropy.

Drtivá většina uprchlíků míří do Německa, Švédska či Británie. Německá vláda proto rozhodla, že letos poskytne spolkovým zemím dodatečných 500 milionů eur (13,5 miliardy Kč) na řešení dopadů uprchlické vlny. Dosud na tyto účely uvolnila miliardu eur, celkové náklady se pro letošní rok přitom odhadují na deset miliard (271 miliard Kč). Německý prezident Joachim Gauck dnes prohlásil, že situace kolem běženců je pro zemi velká výzva, je ale přesvědčen, že se s ní Německo dokáže vypořádat.

Spolkové země nesou většinu nákladů spojených s tím, že do Německa letos dorazí až 800 000 běženců. Musí totiž pro ně zajišťovat ubytování, stravu i lékařskou pomoc. Zemské vlády si dlouhodobě stěžovaly, že jim vláda dostatečně nepomáhá a že je péče o uprchlíky finančně vyčerpává.

Uprchlíci míří ze Srbska do Maďarska po tisících:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.