Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Balkánskou cestu Evropská unie podcenila, říká velvyslanec v Maďarsku

  18:59aktualizováno  18:59
Maďarský plot na hranici se Srbskem se ukazuje pro migranty jako překonatelná překážka, říká český velvyslanec v Maďarsku Juraj Chmiel. Evropská komise se podle něj příliš soustředí na cestu přes Středozemní moře a trasu přes Balkán podceňuje.

Velvyslanec v Maďarsku Juraj Chmiel | foto: Reuters

Jak to vypadá kolem budapešťských nádraží, kudy prochází většina z dnes už sto padesáti tisíc imigrantů, kteří přes Maďarsko směřují dál na západ?
Ještě před několika dny to tam vypadalo velice špatně. Sociální zázemí, které tam bylo, totiž zdaleka nedostačovalo. Teď však vedení Budapešti otevřelo několik zařízení, kde se imigranti mohou umýt a odpočinout si. I přesto situace s tak velkým přílivem imigrantů, na který Budapešť nebyla připravena, stejně jako by nebylo žádné jiné evropské město, zůstává složitá.

Takže si máme představit divoké stanové tábory v parcích, stovky lidí, kteří přespávají na zemi na budapešťských nádražích?
Je to různé, záleží na tom, jak se kde podaří najít pro imigranty prostory. Někde se otevřely tělocvičny a další provizorní ubytovací zařízení.

Juraj Chmiel

Juraj Chmiel u Obvodniho soudu pro Prahu 1

Narodil se v Budapešti 16. srpna 1960. Vystudoval Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v oboru afrikanistika-orientalistika. Krátce zastával post ministra pro evropské záležitosti ve vládě Jana Fischera. V minulosti působil jako velvyslanec v Austrálii a Nigérii. Od září 2014 je českým velvyslancem v Maďarsku.

Zdroj: mzv.cz

Jak se k tomu stavějí normální Maďaři? Pomáhají imigrantům, nosí jim potraviny, nebo z nich mají spíše obavy, či dávají najevo odpor?
Zatím převažuje neutrální postoj. Nemají z toho radost, ale nedochází k excesům či útokům jako v poslední době v Německu. Najdou se lidi, kteří jim nosí potraviny a další pomoc, ale jsou i lidé, kterým se to nelíbí.

Příliv imigrantů asi nepochybně využívá neonacistická strana Jobbik?
Ano, Jobbik si z toho udělal téma. Vládní Fidesz byl nucen okamžitě kontrovat a přebírá myšlenky Jobbiku. Není to poprvé, kdy se tak děje, podobně tomu bylo například kolem tématu trestu smrti. Stejně je tomu u stavby plotu na hranici se Srbskem.

A vy se na tuto stavbu díváte jak?
Stavba plotu je logickým krokem a chrání nejen Maďarsko, ale celý schengenský prostor.

U plotu však nezůstane. Mění se také zákony...
Ano, nelegální přechod hranice už nebude jen přestupek, ale trestný čin, což bude platit od 3. září. Už od 21. srpna platí definice Srbska jako „bezpečné země“, která umožňuje migranty vracet. Bělehrad s Budapeští se dohodly na maximálním počtu šedesáti osob denně, což samozřejmě nestačí.

A bude plot vůbec účinný? Zkušenosti z posledních dnů svědčí o opaku.
Ano, ukazuje se, že je tento plot možné rozstřihat. A myslí na to i ona připravená novela, kde ničení plotu bude přitěžující okolností.

Kam uprchlíci přes Maďarsko míří, se neví

Sto padesát tisíc migrantů, to je obrovské množství. V porovnání s Českem mi však nepřijde, že by Maďaři obecně propadali nějaké hysterii a to i při opravdu obrovských číslech. Proč tomu tak podle vás je?
Hlavní důvod je, že zatím v souvislosti s pohybem migrantů nedošlo k nějakému závažnému trestnému činu ze strany uprchlíků. Jen pár drobných krádeží, nějaký poničený majetek, jako třeba pole v pohraničí. Jsou i problémy s hygienou, ale to je všechno. Naopak všechny maďarské noviny psaly před několika dny o tom, jak jeden mladý Afghánec zachránil maďarského občana, když mu zastavil krvácení a zachránil ho před jistou smrtí.

Uprchlická krize

Přes Maďarsko přešlo jen letos 150 tisíc lidí, v Česku jsme jich zachytili stovky. Kam a kudy zmizel ten zbytek?
To nikdo neví. Nějaká část jich šla přes Slovensko a Česko, část přes Rakousko, pár stovek jsme zachytili my, něco Rakušané, ale kde je ten zbytek? Chytit se podaří jen procenta. Ti lidé v Maďarsku prostě nejsou, kde jsou teď a jak se tam dostali, nikdo neví. A to je obrovský problém.

Česká republika nabídla Maďarsku pomoc v podobě našich policistů, kteří by pomáhali při střežení hranice. Jaká byla reakce Budapešti?

Naši policisté už na této hranici působí a to v rámci Frontexu (agentura EU na střežení vnější hranice Schengenského prostoru, pozn. red.). Byly a tam od září tam zase budou hlídky se psy. Máme tam i imigračního důstojníka. Takže kontakty a vztahy jsou. Maďarsku se snažíme pomáhat i na evropské úrovni, protože Evropská komise „balkánskou cestu“ dlouho podceňovala. My jsme byli jednou ze zemí, která připomínala, že tu máme možná větší problém, než jen co se týká té „středomořské cesty“. Ta však byla mediálně zajímavější, protože tam bohužel dochází k většímu počtu úmrtí. S přicházející zimou se však budou imigranti přesouvat právě na „balkánskou cestu“, protože i přes sníh a další komplikace bude tato cesta bezpečnější, než přes moře.

Proč Maďarsko odporuje plánům na přerozdělení uprchlíků v rámci celé EU? Vždyť by to Maďarsku pomohlo?
Maďarsko je jednou z nejvytíženějších tranzitních zemí. Prioritou Budapešti je se imigrantů co nejrychleji zbavit a zastavit příliv. Všechno ostatní je pro Maďarsko daleko méně zajímavé.

Maďarská hranice se Srbskem, kde se teď horečně staví plot, nebyla až do uprchlické vlny nijak zvlášť zabezpečena. Bylo důvodem, že na obou stranách této hranice žijí etničtí Maďaři, které ten plot nyní vlastně rozdělí?
Ano, byl to jeden z důvodů, proč ostraha této hranice nebyla na tak vysoké úrovni, jako například mezi Slovenskem a Ukrajinou. Právě kvůli volnému pohybu mezi Maďarskem a maďarskou menšinou v této části Srbska. To je také důvod, proč se k výstavbě plotu přistoupilo jako k opravdu poslední možnosti.

Plot v Maďarsku nefunguje. Běženci ho podlézají:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.