Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z nigerských pašeráků uprchlíků jsou boháči. EU je na nás krátká, tvrdí

  13:03aktualizováno  13:03
Africkým rájem pašeráků uprchlíků je již mnoho let nigerský Agadéz. Z něj každý týden vyjíždí dodávky plné migrantů směřujících do Libye a následně do Evropy. Pašeráci vydělávají miliony, spolupracují s policií, úřady i armádou. Snahy EU o řešení uprchlické krize jsou podle nich nesmyslné.

Z nigerských pašeráků uprchlíků jsou boháči. EU je na nás krátká, tvrdí | foto: Profimedia.cz

Pašerák Musa nenápadně projde zadními dveřmi malého obchůdku. Dveře vedou do plechem obložené malé místnosti, ve které se tísní desítky uprchlíků. Je pondělí a v nigerském městě Agadéz, které je zároveň jedním z hlavních světových center pašeráků lidí, se schyluje k velké akci.

Právě v pondělí se totiž odtud vydávají dodávky a náklaďáky na riskantní cestu přes saharskou poušť, píše server The Independent. Cílem je v krizi se potácející Libye, kde migranti nasedají na chatrná plavidla a směřují k pobřeží Evropy.

Zavřený tunel pod La Manche

S přílivem uprchlíků se v posledních měsících potýká také francouzský přístav Calais a tunel pod kanálem La Manche. V noci na sobotu byl tunel na obou stranách uzavřen kvůli snahám migrantů dostat se do Británie. Vlaky i v sobotu nabírají hodinová zpoždění. Podle provozovatele tunelu se uprchlíci mnohdy snaží naskočit přímo na jedoucí vlaky. Ty přitom dosahují nejvyšší rychlosti až 140 kilometrů za hodinu.

Zdroj: BBC

Pro 38letého Musu je každé pondělí souběhem nacvičených úkonů. Spočítá uprchlíky, vyvede je ven a obejde své bílé pick-upy, na jejichž korbách už jsou připraveny kanystry s vodou. Pak dá pokyn netrpělivé skupince asi třiceti lidí. Jsou mezi nimi děti, matky, staří lidé i statní muži v produktivním věku. Pokud je nepotkají technické problémy nebo na ně v poušti nezaútočí bandité, do Libye dojedou za tři dny.

Musa tuší, že kdyby se jeho auto porouchalo, v padesátistupňovém horku saharské pouště by s uprchlíky nepřežil déle než pár dní. Ví, že malou pistolí by se jen těžko ubránil banditům. V pašování lidí však vidí budoucnost a lukrativní výdělek. Uprchlíci totiž za transport do Libye platí v přepočtu tisíce korun.

Největší boom podle něj pašeráctví zažívá od pádu libyjské vlády. „I předtím jsme tady měli uprchlíky, ale rozhodně ne tak jako teď. Je jich tolik, že si je ani všechny nepamatuji. Každý týden jsou naše auta plná,“ vypráví Musa.

Do Agadézu směřují každý den stovky mužů a žen ze západní a střední Afriky. Většina z nich ze svých domovin utíká kvůli chudobě. Jiní prchají před ozbrojenými konflikty. Příkladem budiž migranti z Mali, severní Nigérie či Středoafrické republiky (více o situaci ve Středoafrické republice se dočtete zde). Všichni mají jedno společné. Do Agadézu přijíždí s telefonním číslem na Musu.

Úspěšní obchodníci

Politici ze Západu považují pašeráky za jeden z hlavních důvodů současné uprchlické krize, během které k pobřeží Evropy jen za letošní rok dorazilo už přes sto tisíc migrantů (vše o uprchlické krizi najdete zde). Pašeráci z Agadézu se však za zločince nepovažují. Označují se za úspěšné obchodníky, kteří jen vyplňují díru na trhu a naplňují poptávku. Navíc využívají odkazu svých předků, pro které bylo pašování zboží přes poušť hlavním zdrojem obživy.

Fotogalerie

Výjimkou není ani Musova rodina. Jeho otec pašoval mezi Nigerem a Libyí, která byla zatížena sankcemi OSN a USA, zboží. Musa se s ním na náročnou cestu poprvé vydal ve dvaceti letech. Naučil se orientovat mezi písečnými dunami. V noci umí najít cestu podle hvězd. Když v roce 2011 padl Kaddáfího režim, o zboží přestal být zájem. Lodě z libyjských přístavů mohly pro výdobytky Západu jednoduše a legálně doplout k italskému pobřeží.

Zboží však zanedlouho nahradili uprchlíci. Musa tušil, že se jedná o lukrativní byznys. S bratrem nakoupili několik pick-upů ukradených v Libyi a ve skladech jednoho ze svých malých obchůdků vybudovali skrýš pro uprchlíky.

Přes Saharu za týden propašují kolem 25 až 100 uprchlíků. Za každého vybírají v přepočtu kolem osmi tisíc korun. „Moje číslo už je v západní Africe vyhlášené,“ říká s úsměvem Musa. Během tří let se z něj a jeho bratra stali milionáři. V Nigeru i Libyi si koupili dům. Musa se oženil. Dvakrát. Jednou v Libyi, jednou v Nigeru. Svým dětem tvrdí, že je obchodník.

Důležitost Agadézu v pašeráckém řetězci dokládá i fakt, že sem v červnu zavítali představitelé Evropské unie. Jejich cílem bylo dotlačit nigerskou vládu k větší odpovědnosti a zpřísnění zákonů. Podle Musy jsou však takové tlaky k ničemu.

Uprchlická krize

Do byznysu s uprchlíky jsou totiž zapojeni úředníci, policie i vojáci. Mnozí z nich na úplatcích vydělávají více, než dostávají oficiální cestou od státu. Každé pondělí se tak naskýtá paradoxní obrázek, kdy dodávky s uprchlíky na cestě k hranicím chrání vojenská technika.

Prázdná slova diplomatů

Marné snahy Evropy o zastavení uprchlické vlny potvrzuje i Mohammed Anacko z regionální rady Agadézu. „Diplomaté sem přijedou a mluví o zastavení migrace. To jsou ale jen řeči. Pašerácká síť je silná a uprchlíci zoufalí,“ myslí si Anacko. Nigerijská vláda proti pašerákům zasahuje jen sporadicky. Poslední velký zásah policie se odehrál v roce 2013, kdy v poušti zemřelo při převozu 92 migrantů.

Policie při následné razii vtrhla i do Musova domu. Ve vězení však pobyl pouhý měsíc. Jakmile z něj vyšel, v pašování migrantů bez váhání pokračoval. Jen si našel odlehlejší trasy.

Z kraje letošního roku nigerští legislativci schválili zákon, který soudům umožňuje poslat pašeráky až na 30 let do vězení. Jeho nasazení v praxi však podle expertů bude spíše sporadické. Problémem jsou úplatky policii, kvůli kterým se případy pašeráku nedostanou před soud. „Pokud policii zaplatíte, není problém se dostat do Libye, klidně i s plným vozem uprchlíku bez dokladů,“ uvádí Malíkí Amadú Hamadane z agádské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci.

Uprchlický byznys v Africe tak nemá v podstatě žádné překážky. Plány EU na řešení uprchlické krize přímo v Africe zatím zůstávají jen u slov. Jediné, co pašeráky ohrožuje, jsou tak extrémní podmínky v saharské poušti. Ani těch se však Musa nebojí. „Pokud vám Bůh napsal osud, ve kterém umřete v poušti, tak přesně tak umřete,“ myslí si. Většina uprchlíků cestu k pobřeží přežije, osudným se jim stanou až chladné vody Středozemního moře.

Odkud pochází uprchlíci směřující do Evropy?







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.