Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Složitá diskuze bez výsledku. Řešení uprchlické krize ministři nenašli

  21:06aktualizováno  21:06
Ministři vnitra členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek nedokázali shodnout, jak si unijní státy v příštích dvou letech rozdělí 40 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Ministr zahraničí a pro záležitosti přistěhovalců předsednického Lucemburska Jean Asselborn je však přesvědčen, že dohody se podaří dosáhnout na dalším jednání 20. července.

Ilustrační foto | foto: Reuters

Český zástupce na neformální schůzce, ministr vnitra Milan Chovanec novinářům řekl, že Praha chce znát, co Evropská unie pro zastavení migrační vlny systémově udělá v příštích měsících a letech. Podle ČTK do potřebného počtu 40 000 v této chvíli chybí ze strany členských zemí slib přijmout okolo 13 000 běženců.

Některé státy daly najevo, že by se na celém plánu nejraději nepodílely vůbec. Podobné zprávy ale na závěrečné tiskové konferenci Asselborn zlehčoval s tím, že rozpory se 20. července podaří překonat „za dvě, tři hodiny“. Připustil ale, že diskuse na čtvrteční schůzce byla složitá.

Uprchlická krize

Německý ministr Thomas De Maziere vpodvečer novinářům řekl, že druhý z cílů, tedy dohodnout se pro příští dva roky na přijetí 20 000 lidí s právem na mezinárodní ochranu, kteří nyní v EU nejsou, se naplnit podaří. Tento počet byl dokonce překročen.

„V cíli ale ještě nejsme,“ řekl ovšem také De Maziere k diskusi o „relokaci“, tedy o tom, jaké počty uprchlíků státy EU dobrovolně převezmou od Itálie a Řecka. Německo podle něj tímto způsobem přijme 9 000 lidí.

Někdo navrhl víc, jiní méně, další odmítli

Chovanec při jednání s unijními kolegy o migraci představil český záměr do roku 2017 přijmout 1 500 uprchlíků. „Jsme ve fázi, kdy některé státy sdělily svá čísla, své pozice. Některé je ještě budou definovat. Teď se bude sčítat. Uvidíme, jak to dopadne,“ řekl český ministr.

Na červnovém summitu státy EU odmítly návrh Evropské komise na povinné kvóty, podle nichž mělo být mezi ostatní země unie v příštích dvou letech rozděleno 40 000 syrských a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Právě tyto dvě země mají s migrační vlnou směřující přes Středozemní moře řadu měsíců velké problémy. Na ČR mělo podle kvóty připadat 1 320 lidí.

Unijní země se ale v červnu také zavázaly stejný počet lidí převzít na dobrovolném základě. Přijmout by měly i dalších 20 000 běženců s právem na mezinárodní ochranu, které jsou nyní mimo evropské území, například v uprchlických táborech.

Česká vláda ve středu schválila, že letos přijme 400 běženců, příští rok 700 a o rok později další čtyři stovky. Celkem 1 100 by byli lidé, kteří už v EU jsou, tedy právě z Itálie a Řecka, a 400 mají být lidé z táborů z Jordánska, Sýrie a kurdských území (více o mandátu pro ministra Chovance čtěte zde).

Na vypracování detailů dal červnový summit ministrům vnitra členských zemí EU čas do konce tohoto měsíce.

Podle českého ministra některé země oznámily čísla, která v zásadě odpovídají těm navrženým Evropskou komisí a někdy jsou i vyšší. Francouzský ministr Bernard Cazeneuve sdělil, že jeho země v rámci přesídlení přijme 2 375 lidí. V programu relokace, tedy právě z Itálie a Řecka pak dalších 6 750.

Jiné státy podle Chovance zatím nenabídly konkrétní údaj. Několik zemí řeklo, že se zapojit nechce; Chovanec ale neuvedl, které to byly.

„Atmosféra je z mého pohledu nervózní,“ řekl ministr o jednání. V dohodu všech států EU nicméně stále věří. Eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos připomněl, že na každého azylanta z Itálie a Řecka komise přijímající zemi přispěje 6 000 eury (přes 160 000 korun).

Hledají se místa pro „odklonění“ uprchlíků

Pro Prahu je otázka přerozdělování žadatelů o azyl jen částí celé migrační problematiky. „Budeme chtít debatovat o celém systému migrační politiky tak, jak ji Evropa měla řešit pravděpodobně už někdy před deseti lety,“ řekl český ministr při příchodu.

Česko a další země také zdůrazňovaly otázku posílení návratové politiky týkající se migrantů bez nároku na mezinárodní ochranu či potřebu pokračování evropské vojenské operace proti lodím pašeráků lidí ve Středozemním moři.

Evropská komise by podle Chovance měla také hledat bezpečné země mimo EU, kde je možné vytvořit uprchlická zařízení tak, aby se migranti odkláněli mimo unii. V minulosti bylo v této souvislosti zmiňováno například Tunisko nebo Egypt.

Ministři ve čtvrtek hovořili i o zřízení „hotspotů“ a míst v Itálii, Řecku a případně v Maďarsku, kde by bylo možné žadatele o azyl rychle registrovat.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.