Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čekají nás miliardové škrty a růst daní, varují odpůrci brexitu

  11:33aktualizováno  13:23
Stoupenci setrvání Británie v EU eskalují svou kampaň. Ministr financí George Osborne varoval, že případný brexit může způsobit masivní rozpočtové škrty v hodnotě desítek miliard liber. Dotkly by se růstu daní i snížení podpory zdravotnické služby NHS. Stoupenci brexitu mezi tím představili svou vizi samostatné Británie.

Britský konzervativní ministr financí George Osborne je stoupencem setrvání Velké Británie v EU. | foto: Profimedia.cz

Osborne společně s někdejším labouristickým ministrem financí Alistairem Darlingem tvrdí, že k rozpočtovým škrtům bude muset sáhnout jakákoli vláda, která bude řídit Velkou Británii v letech po brexitu. Osborne uvedl, že státní výdaje si vyžádají škrty ve výši asi 30 miliard liber. Vychází při tom ze studie Institutu fiskálních studií.

Britská volba

Opatření by se týkala například růstu daně z příjmu v obou daňových hladinách, daně z dědictví i daňové složky při prodeji alkoholu a paliva, píše server The Independent. Velkou ranou by podle Osborna brexit byl zejména pro zdravotnický systém NHS. Ten by podle odhadů přišel až o 2,5 miliardy ročně, utrpěly by také výdaje na armádu, penze a vzdělávací systém.

„Vystoupení z EU znamená méně peněz. O miliardy méně peněz. Pokud o tom pochybujete, podívejte se na finanční trhy. Ekonomická nejistota, která podle kampaně za odchod z EU nikdy nenastane, už je nyní patrná“ uvedl Osborne a odkazoval tak na prudký pokles akcií na evropské burze i oslabovaní libry.

Podle Darlinga by mohla být situace po brexitu ještě horší, než tomu bylo během celosvětové ekonomické krize v roce 2008. „Kampaň za brexit zatím nemá žádné plány. Jakákoli politická strana, která by takto šla do voleb, by zůstala rozcupovaná na kousky,“ myslí si Darling. Dodal, že Británii čekají v případě vystoupení roky nejistoty. Část konzervativních poslanců, která stojí na straně brexitu, již uvedla, že případné rozpočtové škrty nikdy nepodpoří.

Zastrašující kampaň?

Katastrofické scénáře podpořila i studie think tanku Economist Intelligence Unit. Podle ní libra ještě v letošním roce v případě brexitu oslabí až o 15 procent oproti dolaru, vzroste nezaměstnanost a Británie zřejmě přijde o svůj statut jednoho z globálních ekonomických center. V roce 2020 pak bude britská ekonomika o šest procent subtilnější, než kdyby zůstala součástí EU, tvrdí studie.

Škrty a růst daní podle britského ministra financí:

15.června 2016 v 12:11, příspěvek archivován: 15.června 2016 v 12:14

.@George_Osborne and Darling leak their post Brexit emergency budget. Hmmm pic.twitter.com/6Q9ry7yByr

Podle britských médií slova Osborna a Darlinga představují novou úroveň „zastrašující kampaně“, která reaguje na aktuální převahu příznivců brexitu v průzkumech. Lídr labouristů Jeremy Corbyn již oznámil, že Osbornem navrhovaný rozpočet jeho strana nepodpoří. Ze zastrašování veřejnosti ostatně tábor okolo Davida Camerona opakovaně obviňuje i vedení stoupenců brexitu v čele s někdejším londýnským starostou Borisem Johnsonem.

Jedním z největších sporů obou táborů je budoucnost zdravotnického systému NHS. Johnson tvrdí, že v případě brexitu se zdravotnictví dočká masivní finanční injekce až 350 milionů liber, které podle něj Británie každý týden posílá do kasy EU. Tato částka přitom podle celé řady nezávislých studií neodpovídá realitě. Zastánci setrvání naopak argumentují tím, že brexitem zdravotnictví přijde o peníze i o desetitisíce zahraničních pracovníků.

Fotogalerie

Spory britských politiků ohledně NHS se táhnou již od založení systému v roce 1948. Systém péče se postupem let vypracoval až do podoby státního zdravotnictví financovaného z daní. Kvůli růstu populace a a prodlužování průměrné délky života se však systém britského zdravotnictví dlouhé roky potýká s nedostatkem peněz i personálu a labouristické i konzervativní vlády se ho proto snažily v ekonomicky obtížných dobách reformovat.

Zřejmě nejtvrdší přístup zvolila v osmdesátých letech vláda Margaret Thatcherové, která se pokoušela o částečnou privatizaci zdravotnického systému, píše server The Guardian. Úspěch však neslavila. V současnosti panují obavy, že v případě ekonomické nestability po brexitu by mohla být bezplatná péče v ohrožení.

Johnsonova kampaň představila vizi samostatné Británie

S blížícím se termínem referenda oba tábory zintenzivňují svou kampaň a snaží se co nejrychleji reagovat na výpady soupeře. Příkladem může být úterní vystoupení Corbyna, který v doprovodu členů stínového kabinetu a zástupců odborů vyzval labouristické voliče, aby hlasovali pro setrvání v EU. Corbyn byl přitom až dosud terčem kritiky kvůli svému vlažnému přístupu ke kampani (více zde).

Podívejte se na vývoj průzkumů k referendu o vystoupení Británie z EU

Ve středu pak na výtky o neexistujícím programu v případě brexitu reagoval také tábor okolo Johnsona. Představil stručný bodový plán, jak by mohla vypadat Británie po vystoupení z EU, píše server BBC. Díky ušteřeným financím by podle Johnsona například mohla být zrušena pětiprocentní daň z výdajů domácností na energie. Slibuje také příliv financí do NHS, konec volného vstupu občanů EU do Británie či byrokracie EU.

Britové budou o budoucnosti své země rozhodovat 23. června. Referendum slíbil uspořádat David Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli (více zde). V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU (více zde).

Podporujete vystoupení Velké Británie z EU?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 23. června 2016. Anketa je uzavřena.

Ano 19816
Ne 12328






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.