Cameron a Farage se při úterní debatě nestřetli tváří v tvář, ale na televizní stanici ITV dostali prostor v dvou po sobě následujících blocích. Oba půl hodiny odpovídali na otázky z řad početného publika.
Lídr euroskeptické strany UKIP Nigel Farage se snažil publikum přesvědčit, že vystoupení Británie z EU bude pro zemi přínosné i z ekonomického hlediska.
Argumentoval tím, že i po odtržení a zkomplikování mezinárodního obchodu bude Británie tratit méně, než aktuálně posílá do společných fondů Evropské unie, píše BBC. „Žádná dohoda je v tomto případě lepší, než ta, kterou máme nyní,“ dodal.
Posléze se debata stočila k problematice uprchlické krize a imigraci. Farage v této souvislosti uznal, že přistěhovalci z EU mohou pomoct britské ekonomice, zároveň však dodal, že „žít bychom měli pro více věcí, než jen pro HDP“. Uvedl, že „obyčejní Britové“ v poslední době zažívají krušné časy.
Do defenzivy se dostal kvůli svým kontroverzním výrokům, kdy Brity před několika dny varoval před možností sexuálních útoků ze strany přistěhovalců. V této souvislosti zmiňoval silvestrovské incidenty v Kolíně nad Rýnem (více o nich se dočtete zde). Kritiky se za tato slova dočkal dokonce i od stoupenců brexitu.
Hlavním problémem podle Farage je, že kvůli současné migrační politice EU je Británie mnohem zranitelnější a náchylnější k teroristickým útokům. Předseda UKIPu dodal, že je v otázce přistěhovalectví zbytečné démonizován. Lidé by si podle něj měli před velkými soudy nejprve zjistit fakta a neměli by věřit senzacechtivým novinovým titulkům.
Ideálním řešením problémů s imigrací je podle něj zavedení tvrdého bodové systému pro udělování povolení k pobytu po vzoru Austrálie. K němu velí také lídr kampaně za brexit Boris Johnson (více o jeho plánu na změnu imigrační politiky se dočtete zde).
Malá a velká Británie
Před problematikou migrace neutekl při grilování z řad publika ani Cameron. Veřejnost ho kritizovala zejména za to, že nedokáže regulovat migrační tok a nedostál v souvislosti s přistěhovalci svým předvolebním slibům.
Cameron uznal, že imigrace je pro Británii skutečnou výzvou. Řešení podle něj může mít pouze dvě podoby – dobrou a špatnou. „Dobrý způsob je takový, kdy lidem řekneme, že k nám mohou přijít. Zároveň by však měli vědět, že se musí nejdřív ekonomicky činit (...),“ vysvětlil Cameron.
Posléze dodal, že i on je čas od času frustrovaný z EU, ale neznamená to, že by chtěl z jednotné Evropy odejít. Tuto frázi Cameron používá ve veřejných vystoupení v posledních týdnech velmi často. „Správnou věcí je bojovat za velkou Británii, ne za její malou verzi, kterou prosazuje Nigel Farage,“ prohlásil podle serveru The Independent.
Britská média se po debatě shodla, že navrch měl v úterním televizním klání Cameron. Vítězství však bylo spíše dílem jednostranné kampaně Farage, než politické obratnosti britského premiéra. Vtipně výsledek debaty glosoval Gary Younge pro server The Guardian.
„Dívat se na Nagela Farage a Davida Camerona je jako otevřít komiks od DC a sledovat v něm klání Jokera a Lexe Luthora. Oba jsou tak špatné a pokřivené charaktery, že vítězství nepřejete nikomu z nich,“ napsal Younge.
Pro Camerona se jednalo již o druhou televizní debatu. Minulý týden ho na stanici Sky News dostal pod tlak moderátor i neústupné publikum. Cameron se věnoval problematice uprchlíků i ekonomickým stránkám brexitu. Jedním z nejdiskutovanějších momentů však byla ostrá výměna názorů s výřečnou studentkou (více o debatě se dočtete zde).
V Británii se krátce před vypršením lhůty pro registraci k nadcházejícímu referendu o EU v noci na středu zhroutila příslušná internetová stránka. Britský premiér pak po výzvě volební komise, některých poslanců a šéfů stran k prodloužení lhůty krátce před 13:00 SELČ na twitteru napsal, že je možné se i nadále registrovat. V parlamentu poté prohlásil, že vláda usilovně spolupracuje s volební komisí, aby „ti, kteří se zaregistrují dnes nebo se zaregistrovali v noci, mohli hlasovat“. Vláda se proto po dohodě s volební komisí rozhodla, že prodlouží lhůtu pro registraci o 48 hodin do čtvrteční půlnoci.
Oznámil to člen kabinetu Matthew Hancock, který je za referendum zodpovědný. K prodloužení lhůty bude podle něj ale nutné, aby vláda ve čtvrtek předložila parlamentu ke schválení potřebnou právní úpravu. „Myslíme, že je spravedlivé, abychom prodloužili lhůtu pro registraci až do půlnoci 9. června, abychom dali osobám, které se nemohly registrovat, čas to udělat,“ stojí ve vládním prohlášení.
Více než milion voličů se registrovalo jen během posledního týdne. V úterý, které mělo být posledním dnem, kdy byla registrace možná, se hodinu před koncem lhůty zapsalo na internetu 200 tisíc lidí. Podle BBC se ale stále neví, kolik z nich bylo úspěšných a kolika lidem se objevila chybová hláška.
Britové budou o budoucnosti své země rozhodovat 23. června. Referendum slíbil uspořádat Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli (více zde). V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU (více zde).
Rozdělující referendum pro Spojené království
Průzkumy veřejného mínění v Británii naznačují, že setrvání země v Evropské unii podporují spíše obyvatelé Skotska a Severního Irska než Angličané a Velšané. Výsledek nadcházejícího referenda tak může být podle některých komentátorů v těchto částech Spojeného království rozdílný a zároveň pro zemi rozdělující. Ozývají se též hlasy varující před rozpadem Británie v případě takzvaného brexitu.
Podívejte se na vývoj průzkumů k referendu o vystoupení Británie z EU |
Irský premiér Enda Kenny už ale varoval, že v případě odchodu Británie z evropského bloku by jeho země mohla opět zavést hraniční a celní kontroly mezi Irskem a Severním Irskem. Irský ministr zahraničí Charles Flanagan dokonce podle deníku The Irish Times prohlásil, že to by byla „noční můra nepředstavitelných rozměrů“. Politickou dimenzí brexitu jsou pak obavy z opětovného rozhoření severoirského konfliktu, který ukončila dohoda z roku 1998, jejímž předpokladem bylo členství Británie i Irska v unii.
Skotští nacionalisté zase budou v případě brexitu pravděpodobně požadovat další referendum o nezávislosti Skotska. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová už to dala jasně najevo s tím, že předchozí referendum, v němž Skotové odhlasovali setrvání ve Spojeném království, bylo založeno na předpokladu, že Británie je součástí EU.
Labouristický šéf kampaně za setrvání Británie v EU Alan Johnson nedávno varoval před tím, že nezávislost bude po brexitu požadovat i Wales. Velšská nacionalistická strana Plaid Cymru to ale odmítla. „Vyzvali jsme jen k tomu, aby byly zveřejněny zvlášť výsledky pro všechny čtyři národy (Spojeného království). Nemyslíme si, že by Británie měla z EU odejít, ledaže by se na tom všechny čtyři národy shodly,“ řekla mluvčí Plaid Cymru.
