„Máme dohodu!“ hlásil na Twitteru český premiér Bohuslav Sobotka krátce poté, co o úspěšném konci vyjednávání tamtéž informovala litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová.
Informaci, že dohoda o novém vztahu bloku a Británie je na světě, sice záhy popřel mluvčí šéfa unijních summitů Donalda Tuska, ten však o několik minut později sám napsal, že lídři se na podpoře reforem jednohlasně shodli.
„Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů,“ komentoval dohodu Sobotka.
Uzavření dohody nebylo jednoduché, poznamenal český premiér.
Velmi dlouhému čtvrtečnímu a pátečnímu jednání summitu předcházely měsíce rozhovorů. Česko v nich chtělo spojit dva cíle. „Zaprvé pomoci Británii, aby zůstala v unii, a zároveň obhájit oprávněné zájmy našich občanů,“ řekl šéf české vlády. Výsledný kompromis podle něj ukazuje, že tento cíl se podařilo splnit.
Česko jako současná předsednická země takzvané visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v maratonu jednání vystupovalo jménem celé čtveřice, ale také dalších asi deseti zemí ze středu a východu EU.
Sobotka v noci novinářům řekl, že cílem jednání bylo také najít vyvážený kompromis mezi snahou neznemožnit dohodu s Brity a skutečnou obhajobou zájmu českých občanů.
„Je to strategická otázka budoucnosti Evropy a ČR musela jasně říci, že si přeje silnou Evropu s Velkou Británií,“ zdůraznil český premiér. Ani proto ale nelze obětovat zájmy vlastních občanů. „My jsme v rámci snahy udržet jednotu a dosáhnout shody s Británií do poslední chvíle a velmi energicky bojovali za práva našich občanů,“ řekl Sobotka.
Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů. #EUCO
Britský premiér David Cameron považuje výsledek jednání za svou výhru. „Vyjednal jsem dohodu, která zaručuje Británii zvláštní postavení v EU,“ chlubil se po skončení jednání.
Dohodu považuje za dostatečný důvod, aby se před referendem o setrvání Británie v unii postavil na stranu odpůrců odchodu. Plebiscit, který Cameron Britům slíbil před posledními parlamentními volbami, by se mohl konat ještě před prázdninami.
Nová dohoda znamená pro Británii možnost na sedm let pozdržet benefity pro pracovníky z ostatních zemí Evropské unie a omezit příspěvky na jejich děti, pobývající v zahraničí. Opatření platí pro nově příchozí migranty a od roku 2020 i pro všech 34 tisíc zahraničních pracovníků, kteří dávky již využívají.
Velká Británie si rovněž vymínila výjimku z dohod o Evropské unii - požadavek na stále větší integraci unie „pro Spojené království neplatí“.
Šéf Evropské rady Donald Tusk po ukončení dlouhého a pro účastníky zjevně vyčerpávajícího summitu před novináři poznamenal, že diskuse byly často vzrušené a že se odehrávaly hádky o detailech.
„Nebylo to nudné divadlo a mělo daleko k oslnivosti,“ připustil šéf unijních summitů. Důležité ale podle něj bylo, že nikdo od jednacího stolu neodešel. „V sázce bylo totiž něco daleko důležitějšího. Všichni jsme dali najevo ochotu obětovat část vlastního zájmu pro společné dobro a ukázat naši jednotu,“ podotkl Tusk.
V současné době, která je podle něj nepředvídatelná a plná výzev od migrace přes terorismus, možnost uzavření unijních hranic až po válku v Sýrii či konflikt mezi Ruskem a Tureckem, je totiž podle něj právě jednota EU velmi důležitá.
Jednání zkomplikovali Řekové
„Hluboce věřím, že Británie potřebuje EU a že EU potřebuje Británii. Kdybychom toto pouto přerušili, bylo by to zcela proti našim společným zájmům,“ podotkl Tusk.
Během dne proběhla mezi představiteli EU řada bilaterálních jednání. Obtížnost nalézání společné řeči dokládá i opětovný odklad společného setkání. Unijní lídři se původně měli sejít u společné snídaně, později však byli nuceni schůzku odložit a pokračovat v dílčích jednáních. Společný oběd v půl druhé se rovněž nepodařilo stihnout.
Sobotka odmítal britskou snahu o co největší omezení některých sociálních dávek zaměstnancům z jiných zemí EU.
Mezi Londýnem a Francií zase panovaly neshody ohledně míry, ve které může Británie zasahovat do řízení eurozóny. Paříž odmítala „právo veta“ pro Londýn a jeho finanční centrum. Výsledná dohoda umožňuje každému státu, aby spornou otázku dostal na program summitu EU, tedy, aby se jí zabývali vrcholní představitelé všech členských zemí unie. Podmínkou je, aby takový postup „zbytečně neohrožoval“ rozhodování eurozóny.
Vyjednávání zdramatizovalo například Řecko. Premiér Alexis Tsipras po unijních státech požadoval jednomyslné rozhodnutí, že do 6. března (kdy se bude konat mimořádný summit lídrů Unie a Turecka) žádný stát jednostranně neuzavře své hranice. V opačném případě byly Atény ochotny blokovat jednání o dohodě s Londýnem.
Ve čtvrtek se v Bruselu jednalo o migrační krizi. Hlavním výstupem jednání byl plán uspořádat na počátku března speciální summit s Tureckem. Dohodu s Tureckem podle považuje unie za prioritu a je třeba udělat vše, aby byla úspěšná. Turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek do Bruselu dorazit (více o čtvrtečním jednání zde).
Online reportáž |
