Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běženci v Německu přicházejí o iluze, někteří se už vracejí domů

  17:08aktualizováno  17:08
Zdlouhavé čekání na vyřízení žádosti o azyl, podmínky v uprchlických centrech ale i nevlídné zimní počasí. To vše vede k tomu, že běženci ze zemí Blízkého východu ztrácejí iluze o životě v Německu. Někteří se už raději vracejí zpět domů.

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016) | foto: AP

Letošní zima sice není úplně studená, ovšem teploty kolem nuly, tma a déšť se Evropě pochopitelně nevyhnuly. Banální věci jako počasí, stejně jako dlouhé čekání při azylovém řízení u přetížených úřadů, ovšem rychle vedou některé běžence a migranty k přehodnocení jejich dosavadních představ: s tímhle v Německu nepočítali a odjíždějí zpět.

„Jel jsem do Německa za lepším životem,“ vypráví Ali z Bagdádu zpravodajovi televize ARD. „Místo toho jsem ale všechno ztratil.“

Fotogalerie

Alimu je něco přes dvacet let a v Bagdádu dlouho nemohl najít práci. Rozhodl se proto zkusit štěstí v Německu. Za šest tisíc eur loni v září vyrazil do Turecka a dál do Řecka. O deset dní později už byl v Mnichově, kde se nechal zaregistrovat jako žadatel o azyl.

„Byl to totální chaos, pokoje strašně smrděly,“ vzpomíná Ali. „Byli jsme v hlídaném táboře jako nějací vězni, ani šíšu jsme si nemohli dát, jak byla drahá. K jídlu toho bylo málo a kapesné mi nestačilo. Dostal jsem 180 eur, jen krabička cigaret stála šest,“ popisuje.

Zklamán z každodenní reality se po několika měsících Ali rozhodl odjet zpátky do Bagdádu, peníze na cestu mu poslala babička. „Jsem ráda, že je zase zpátky,“ říká v pěkném obývacím pokoji, zatímco mu na tácu nese teplé jídlo. „Říkali mi, že v Německu mi dají práci, dobrý plat a byt,“ uzavírá Ali. „Nic z toho jsem nedostal.“

„Dobrovolné návraty do země původu nejsou ojedinělé,“ říká Johann Ehrnsperger ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v Norimberku. „Často se vracejí kvůli svým rodinám, ale i proto, že od života v Německu očekávali příliš mnoho.“

Uprchlická krize

Jeho slova potvrzuje také Sylvia Glaserová z mnichovské organizace Coming Home (Cesta domů): „Nejsou připraveni na to, že tu všechno tak dlouho trvá.“

Německá vláda zajišťuje repatriační program, ne všichni se ale vracejí zpět oficiální cestou. Loni nabídku na proplacení cestovních nákladů využilo přes tisíc lidí, což je zanedbatelné množství v porovnání s 1,1 milionu migrantů, kteří do Německa ve stejné době přišli. Jiní zvolí cestu na vlastní pěst – například irácká ambasáda v Berlíně vydala za posledních několik měsíců přes 1 400 pasů.

„Proč nás sem ti Němci zvali?“

Do vlaku z Kolína nad Rýnem na letiště si přisedne snědý mladík a chce si povídat. Prý je ze Sýrie, z Damašku. Mohamedovi je 21 let, před pár měsíci přicestoval do Německa a je zklamaný. Je tu zima, tma, často prší a ještě musí nocovat v místnosti s dalšími patnácti lidmi.

A stále dokola opakuje jedinou otázku, na kterou hledá odpověď: „Proč nás sem ti Němci zvali, když se o nás neumějí postarat?“ Nepůsobí naštvaně, spíš unaveně a trochu smutně.

Vzpomíná na Damašek, kde, jak říká, studoval na univerzitě na inženýra. „Lidé si myslí, že když je v Sýrii válka, tak se bojuje všude. Ale tak to přece není, Sýrie je obrovská země a i v ní jsou místa, kde se dá normálně žít,“ dodává s tím, že jemu tam vcelku nic nechybělo. Přišel prostě za lepším.

Počty migrantů, kteří se dobrovolně vrátí domů, jsou ovšem relativně malé a plán kancléřky Angely Merkelové, že po uklidnění situace na Blízkém východě migranti a uprchlíci pocestují domů, se zřejmě konat nebude.

Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky chce v Německu „určitě zůstat“ 85 procent migrantů, 80 procent z nich chce také získat německý pas.

V Německu se dál protestuje proti příchodu migrantů:


Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.