„Váhavost Evropské unie je neúnosná,“ prohlásil německý ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Gerd Müller. Vedle rychlejší reakce úředníků a sjednocení azylové politiky žádá také přerozdělení migrantů napříč Evropou.
Nejvíce migrantů totiž na kontinent připlouvá s tím, že chce nový život začít právě v Německu. Podle vládní prognózy dorazí letos do země až 800 tisíc běženců, což je čtyřnásobek proti roku 2014 (více se dočtete zde).
Evropská komise nařčení z nečinnosti odmítá. „Úspěchu můžeme dosáhnout jen tehdy, když bude pracovat společně, ne proti sobě,“ citovala z prohlášení komise německá agentura DPA.
Vysocí němečtí politici včetně vicekancléře Sigmara Gabriela či ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera kritizují nynější situaci, kdy celou tíhu uprchlické krize nese na svých bedrech jen několik členských států Unie. Gabriel a Steinmeier proto požadují zavedení závazných kvót podle možností jednotlivých zemí.
Berlín chce sjednotit standardy pro ubytování běženců
Hlavy členských států EU o závazných kvótách jednaly už na červnovém summitu, ale neprošly. Mnohé členské státy včetně Česka či Velké Británie povinné přerozdělování odmítají, trvají na dobrovolném přijímání (více se dočtete zde).
Müller také požaduje, aby EU schválila program okamžité pomoci ve výši přes deset miliard eur, v jehož rámci by v unijních státech na vnějších hranicích bloku vznikla nouzová přijímací centra.
Evropská komise k tomu uvedla, že o těchto plánech se již před časem diskutovalo a že v této věci vyvstaly technické a právní problémy.
Dalším problémem, který by Evropské komise měla podle Müllera napravit, je nesoulad v přístupu jednotlivých států k běžencům. „V Německu máme přiměřené humanitární standardy pro ubytování, lékařskou péči, kapesné a další. Mnoho unijních zemí má omezené standardy. Důstojné ubytování musí být k dispozici ve všech unijních státech, ne jen v Německu,“ dodal.
Z Balkánu míří dál do Evropy další tisíce lidí
Do Evropy mezitím míří další tisíce běženců. Zhruba 2 500 tisíce uprchlíků hlavně ze Sýrie dopravil v neděli obří trajekt Eleftherios Venizelos z řeckých ostrovů do Atén. Loď tak ve službách řeckých úřadů podnikla již třetí takovouto plavbu, jež ulevuje ostrovům zaplaveným migranty, kteří přicházejí přes Turecko.
V moři u Libye bylo zachráněno 4 400 lidíVe Středozemním moři v sobotu mezinárodní flotila zachránila na 4 400 uprchlíků. Záchranné operace koordinované italským námořnictvem se zúčastnilo mnoho lodí, včetně irského a norského plavidla. Šlo o jednu z největších akcí uskutečněné v rámci mise Evropské unie nazvané Triton. Při pokusu překonat moře zahynulo letos nejméně 2 300 lidí. Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni vyzval k intenzivnější spolupráci evropských zemí při řešení uprchlické krize. Podle něj hrozí, že pokud jde o imigraci, ukáže Evropa „ze sebe to nejhorší“. Gentiloni varoval před „sobectvím, riskantními rozhodnutími a hádkami mezi členskými státy“. Ty se podle něj musí pokusit najít společně řešení, jinak hrozí zhroucení jednoho ze základních pilířů EU, volného pohybu osob. |
V přístavu Pireus u Atén úředníci a pracovníci humanitárních organizací poskytli přistěhovalcům zejména poradenskou pomoc. Cizinci se potřebují mimo jiné zorientovat v dopravní situaci. Prakticky všichni se snaží co nejrychleji se přesunout k severním hranicím s Makedonií, kudy vede takzvaná balkánská cesta do kýženého cíle, jímž jsou západní země. Uprchlíci míří hlavně do Německa, Nizozemska, Norska nebo Švédska.
Makedonské úřady se v minulých dnech snažili omezit průchod uprchlíků svým územím. Uzavřít hranici s Řeckem se Makedoncům nepodařilo a nyní vydávají migrantům hromadně povolení k tranzitu. Tisíce uprchlíků zaplnily nádraží v městě Gevgelija ležícím u hranic, aby podobně jako jejich předchůdci v předchozích dnech nastoupili do vlaků a autobusů a nechali se dále odvézt k srbské hranici.
Po opětovném otevření hranic Makedonie s Řeckem se také rozproudila takzvaná „balkánská cesta“ - víc než 5 000 běženců v průběhu posledních 24 hodin se už dostala až do Srbska.
Tato nová vlna uprchlíků se tak opět přibližuje i k maďarským hranicím, kde úřady nechávají horečně dostavět několikametrový plot, který má přílivu běženců zabránit. Proto se také už nevylučuje, že se dav přistěhovalců brzy odkloní ze Srbska směrem do Chorvatska a Rakouska.
