Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nákup u Afghánců, disko s Nigerijci. V Džungli u Calais vzkvétá byznys

  14:36aktualizováno  17:33
V uprchlickém táboře v Calais najdete hospody, obchody, kostel i noční klub. Pro jejich provozovatele jsou slušným zdrojem peněz, pro ostatní běžence nabízí únik z bezútěšného života. Francouzští obchodníci v přístavním městě však smutní. Kvůli davům uprchlíků se turisté do města nehrnou.

V uprchlickém táboře v Calais fungují i slušně zásobované obchody. | foto: Profimedia.cz

Neoficiální části uprchlického tábora ve francouzském Calais se přezdívá Džungle. V improvizovaných příbytcích zde žije na 2 500 uprchlíků z Afghánistánu, Sýrie, Eritreje a několika dalších zemí. Podmínky v táboře nejsou zdaleka ideální, místní si však život snaží co nejvíce zpříjemnit a pokud možno i něco vydělat.

Vývoj v Calais

  • Počet přistěhovalců, kteří se snaží tunelem pod Lamanšským průlivem dostat do Británie, byl ve středu nižší. Ke zlepšení situace přispělo zvýšení počtu policistů o 120 mužů na nynějších 420 a budování dalšího oplocení u tunelu.
  • Britské úřady ukládají přísné pokuty dopravcům i řidičům kamionů, v jejichž vozidlech objeví běžence. Letos tak rozdaly pokuty v celkové výši přesahující čtyři miliony liber (přes 155 milionů korun). Pokuta za jednoho objeveného ilegálního migranta může dosáhnout až 2000 liber (přes 77 000 korun).

Zdroj: ČTK

V Džungli tak obstojně funguje svérázná ekonomika. Uprchlíci si zde vybudovali malé obchody, školu, restauraci, bar, kostel a dokonce i noční klub. 

„Někteří si tady vydělají slušné peníze,“ prozradila agentuře Bloomberg Maya Konfortiová, pracovnice humanitární organizace L’Auberge des Migrants.

Mikroekonomie Džungle je vystavěna na prostých, ale pevných základech. Stavebním materiálem pro přístřešky nabízející celou řadu služeb je ve většině případů dřevo, plachty a zbytky koberců. Z nich je stlučen i noční klub provozovaný uprchlíky z Nigérie.

Pivo a tanec u Nigerijců

Obdélníková stavba připomíná bunkry, které si staví malé děti. Uvnitř se však nachází reproduktor, disko osvětlení, vodní dýmky a malá kuchyň. Jídlo zde stojí jedno až dvě eura (27 až 54 korun).

„Lidé si sem chodí zatancovat, dají si pivo a snaží se cítit, jako kdyby byli zpátky doma ve svých zemích,“ vysvětluje Zimako, uprchlík z Nigérie, který po Džungli prováděl reportéry agentury Bloomberg.

Fotogalerie

V táboře úspěšně fungují také obchody. Většinu z nich provozují Afghánci. Místním nabízí celou řadu produktů od SIM karet po čokoládové tyčinky. „Jsou to chytří lidé. Mnoho z nich pochází ze střední nebo vyšší společenské vrstvy. Jsou vzdělaní a byli zvyklí pracovat,“ připomíná Konfortiová.

Zatímco byznys v uprchlickém táboře kvete, v samotném Calais obchodníci smutní. Přístavní město mnoho let těžilo zejména z turismu a uprchlíci v ulicích pro rekreanty nejsou velkým lákadlem.Většina uprchlíků podle ní ze svých domovin odešla kvůli válce či strachu z vládnoucího režimu. Za cestu do Evropy zaplatili tisíce dolarů a strávili na ní mnoho měsíců. Navzdory nedostatku dokázali v Calais vybudovat fungující městečko, které je pro ně jednou z mála připomínek normálního života, myslí si  Konfortiová.

Uprchlická krize

„Ekonomiku Calais tato situace velmi zasáhla,“ povzdechl si místostarosta Emmanuel Agius. Ročně projede Calais kolem 30 milionu lidí, zejména přes přístav nebo tunelem, ale nezdrží se, aby utratili nějaké peníze. „Tito lidé jsou potenciální turisté, ale nemají chuť zůstat... Problém migrantů je bohužel ochromující,“ vysvětlil Agius.

Lákadlo pro turisty

Calais se 75 000 obyvateli přitom má turisty čím nalákat. Má pláže na Opálovém pobřeží a může se pochlubit několika kulturními pozoruhodnostmi, jako je radnice z červených cihel a její věž s hodinami, která je na seznamu památek UNESCO. Nebo sousoší Augusta Rodina Měšťané Calais, které stojí na hlavním náměstí.

„Dnes víme, že jsme utrpěli značné finanční ztráty,“ míní Agius a připomíná výzvu starostky Natachy Bouchartové k třístranné schůzce, které by se kromě ní zúčastnili také předsedové francouzské a britské vlády. Starostka chce odškodnění za ekonomické ztráty způsobené uprchlíky, podle svých slov bude žádat 50 milionů eur (1,35 miliardy korun).

Vedoucí jedné rodinné hospody stojící na hlavním tahu do Calais Xavier Elfassy přiznává, že pokles zahraničních zákazníků je v pokladně znát. Turisté z ciziny totiž zajišťují přinejmenším 30 procent příjmů podniku. Obvykle jde o britské výletníky mířící na jih nebo o Francouze a Španěly jedoucí na sever.

Elfassy vyčítá francouzské i britské vládě, že nejsou schopny situaci kolem migrantů vyřešit. Většina jeho zákazníků považuje běžence za „nešťastníky utíkající před válkami“. „My jsme jen diváci přihlížející jejich utrpení,“ dodává.

Uprchlický tábor v Calais má obchody i kostel:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.