Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Německa letos dorazí až 800 tisíc uprchlíků, prohlásil ministr vnitra

  17:25aktualizováno  17:25
Do Německa letos dorazí až 800 tisíc běženců. Řekl to ve středu tamní ministr vnitra Thomas de Maiziére. Je to téměř dvojnásobek ve srovnání s dosud největší uprchlickou vlnou z roku 1992. Ministr tak upravil oficiální prognózu, která dosud počítala s 450 tisíci uprchlíky.

Rodina uprchlíků sedí ve stanu před recepcí centra pro uprchlíky v Berlíně (22. července 2015). | foto: AP

„Mnozí tito lidé zde zůstanou. Měli bychom je přijmout a integrovat. Mnoho žadatelů o azyl však nemá žádnou perspektivu, že by zde mohli zůstat, a budou muset naši zemi opustit,“ řekl de Maiziére.

Počet těch, kterým Německo udělí azyl, neupřesnil. Zdůraznil však, že každý žadatel má právo na spravedlivé posouzení svého případu a nikdo ho nesmí napadat jen proto, že o azyl požádal.

Největší podíl běženců letos do Německa přichází ze Sýrie. Podle ministerstva vnitra tvoří Syřané 22,3 procenta všech žadatelů o azyl. Na druhém místě jsou Albánci se 17,8 procenta. Německá vláda přitom už delší dobu upozorňuje, že obyvatelé balkánských zemí mají téměř nulovou šanci, že budou moct v zemi zůstat.

Německý ministr pro místní rozvoj Gerd Müller v úterý podle britského Guardianu vyzval Evropskou unii, aby ustavila novou funkci evropského komisaře pro uprchlíky a zabývala se problémem imigrace mnohem intenzivněji.

Ubytovny pro uprchlíky se stávají terčem žhářů

Současný příliv běženců výrazně překonává zatím největší uprchlickou vlnu, s níž se muselo Německo vypořádat. Ta přišla v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii a o azyl tehdy v Německu žádalo zhruba 440 tisíc lidí.

Německá vláda v reakci na tehdejší vysoký počet uprchlíků upravila ústavu a omezila právo na azyl, který nově už nemohli získat obyvatelé států, jež Německo označilo za bezpečné země původu. Následně se počet žadatelů o azyl prudce snížil.

Současný příliv uprchlíků zatěžuje německé úřady, které řeší žádosti o azyl, i spolkové země, které zajišťují a financují ubytování pro běžence. V souvislosti s imigrační vlnou také vzniká napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se i snahy běžence zastrašovat.

Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že tématu běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.