Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spolkové země nezvládají přívaly běženců, prosí Berlín o peníze

  15:29aktualizováno  15:29
Německé spolkové země se potýkají s mimořádně velkou vlnou uprchlíků a žádají vládu o peníze, aby si s ní dokázaly poradit. Jejich rozpočty jen s obtížemi pokrývají náklady na ubytování a stravu běženců. Od ledna požádalo v Německu o azyl na 180 tisíc lidí a úřady nestíhají vyřizovat žádosti.

Běženci odpočívají v berlínském parku. (červenec 2015) | foto: AP

Za celý loňský rok požádalo v Německu o azyl zhruba 200 tisíc lidí a spolková vláda očekává, že letos počet žadatelů o azyl dosáhne 450 tisíc. V prvním pololetí letošního roku dorazilo na úřady už 179 tisíc žádostí, oproti loňskému roku tak jejich počet vzrostl o více než 130 procent.

Uprchlická krize

Spolkové země však už nyní varují, že bude nutné upravit tento odhad směrem vzhůru. „Jen v Severním Porýní-Vestfálsku bude letos s jistotou výrazně přes 100 tisíc žadatelů o azyl,“ řekl deníku Rheinische Post ministr vnitra této spolkové země Ralf Jäger.

Velké počty běženců hlásí i Berlín. Podle radnice německé metropole přichází od počátku července do Berlína každý den přes 400 žadatelů o azyl. Zatím nejvyšší počet žádostí zaznamenaly berlínské úřady 13. července, kdy jich bylo 473.

Miliarda eur nestačí. Chceme aspoň dvě, volají spolkové země

Berlínský primátor Michael Müller v televizi ARD upozornil, že městu dochází místo v kamenných ubytovnách pro uprchlíky a hrozí, že bude nutné vybudovat pro ně stanový tábor.

Spolkové země přitom nesou hlavní část nákladů, které vznikají při příchodu žadatelů o azyl. V loňském roce na tyto účely vyplatily 2,2 miliardy eur, v přepočtu asi 60 miliard Kč.

Letos částka dosáhne přinejmenším pět miliard eur, tedy asi 135 miliard Kč. Spolková vláda přispívá zemím na péči o uprchlíky jednou miliardou eur. Bavorský zemský premiér Horst Seehofer v rozhovoru s deníkem Die Welt vyzval, aby se tato částka přinejmenším zdvojnásobila.

Situaci zhoršuje i to, že spolkové úřady nebyly na velký nápor žadatelů o azyl připraveny a nestíhají o žádostech rychle rozhodovat. Posouzení žádosti tak trvá pět měsíců. Úřady v současnosti přijímají nové zaměstnance, aby se azylové řízení mohlo v budoucnu zkrátit na tři měsíce.

Rvačky na ubytovnách i vybuchlé auto

Kromě uprchlíků z válečných oblastí na Blízkém východě přichází do Německa i velké množství lidí ze západního Balkánu, zejména z Kosova. Tito evropští běženci tvoří až 40 procent všech žadatelů o azyl. Šanci na získání azylu má jen zlomek z nich, protože německá vláda označila oblast západního Balkánu za bezpečnou oblast. Jejich příliv však zpomaluje rozhodnutí v azylovém řízení i u ostatních běženců.

Fotogalerie

Německo patří mezi evropské země, které nejvíc přitahují uprchlíky. Převaděči dopravují běžence do Německa i přes české území. V prvních pěti měsících letošního roku odhalila policie v Sasku přes 400 nelegálních přistěhovalců, kteří překročili hranici z Česka.

Příliv běženců rovněž způsobuje napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, naposledy v polovině července komplex v bavorském Reichertshofenu.

V noci na pondělí poničila exploze vůz radního saského města Freital Michaela Richtera, jenž se zasazoval o přijímání žadatelů o azyl, policie záležitost vyšetřuje jako úmyslný čin.

V bavorském Kitzingenu vyklidila policie v pondělí ubytovnu pro uprchlíky poté, co docházelo k opakovaným střetům mezi běženci a místními obyvateli. Obyvatelé si stěžovali na hluk a množství odpadků u ubytovny a nadávky od běženců pocházejících především z Kosova a z Albánie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.