Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bojovníci džihádu se vracejí z výletu. Britové řeší, co mají za lubem

  22:20aktualizováno  22:20
Evropa stojí před otázkou, jak si poradí s návratem svých občanů, kteří bojují ve válce v Sýrii a Iráku. Ti mohou po „džihádistické epizodě“ pokračovat v západnímu stylu života. Ovšem také je možné, že se vrátí jako zfanatizovaní potenciální teroristé. Británie, z níž do Sýrie odjely stovky lidí, již zpřísňuje opatření.

Budou mladí Britové po návratu ze Sýrie loajální k zemi, kde se narodili, nebo se vrátí jako zfanatizovaní potenciální teroristé? (Ilustrační fotografie) | foto: Reuters

Britské tajné služby uvádí, že v Iráku a Sýrii bojuje pět až šest set islamistů s britským pasem a podle expertů na extremismus patří mezi ty nejkrutější. O tom, že Britové ve službách džihádu nejsou jen nevýznamné figurky, svědčí i fakt, že vraždu amerického novináře Jamese Foleyho podle všeho vykonal právě britský občan (jak ho prozradil přízvuk, čtěte zde).

Řada z těchto muslimských bojovníků, kteří v průběhu uplynulých čtyř let odjeli bojovat do Sýrie, se postupně vrací zpět do Evropy., A nejvíce právě do Británie. Šéf londýnské policie Bernard Hogan-Howe tento týden uvedl, že se ze Sýrie do Británie vrátilo už asi 250 bojovníků, až dvě třetiny z nich jsou přímo z Londýna.

Boje v Iráku

Je velmi pravděpodobné, že minimálně někteří z nich se s radikály z Islámského státu podíleli na páchání zvěrstev. Zásadní otázkou nyní je, s jakými pohnutkami se vrací do svých evropských domovů, kde se většina z nich narodila a vyrostla. Budou zde dál poklidně žít, nebo jsou odhodlaní ubližovat?

Britské bezpečnostní složky se neustále snaží identifikovat, odhalovat a narušovat teroristické hrozby související s těmito navrátilci. Británie také v pátek zvýšila úroveň teroristického ohrožení na stupeň „závažné“, tedy na druhou nejvyšší úroveň.

Důvodem jsou prý možné útoky plánované právě ze Sýrie a Iráku. „Znamená to, že teroristický útok je velmi pravděpodobný. Ovšem zpravodajské služby zatím neuvádí, že by hrozil bezprostředně,“ cituje agentura Reuters britskou ministryni vnitra Theresu Mayovou.

Zabavme podezřelým muslimům pasy, navrhuje policejní šéf

Hogan-Howe navrhuje, aby úřady britským džihádistům zabavovaly cestovní pasy, píše BBC. „Cokoli, co jim buď zabrání odjet nebo naopak vrátit se zpátky, je rozhodně dobrý nápad,“ řekl komisař. „Myslím, že mít britský pas a být občanem této země je privilegium. Pokud chcete začít bojovat v jiné zemi, jménem jiného státu nebo proti jinému státu, tak se mi zdá, že jste si zvolili, kde chcete být,“ dodal. Britští politici uvažují i o dalších zpřísnění opatření na kontrolu navrátilců.

Do roku 2011 totiž platila pravidla, která umožňovala mít podezřelé z terorismu pod drobnohledem. Později je nahradila méně přísná Opatření pro prevenci a vyšetřování terorismu. Ty však podle Hogan-Howea kontrolním složkám neumožňují zajistit, aby podezřelé osoby zůstávaly na určitém místě. Přísná opatření prý byla zrušena, neboť hrozba terorismu klesla a pravidla se zdála až příliš přísná. „Tyto věci se však musí znovu zvážit, když se mění situace,“ řekl komisař.

Pro zpřísnění se vyslovil i londýnský starosta Boris Johnson. Lidé, kteří cestují do válečných oblastí, by podle něho měli být považováni za potenciální teroristy, pokud neprokáží opak. A lidé „loajální teroristickému státu“ by podle něj měli přijít o britské občanství.

Podle Hogan-Howea Británie s nenávistnými výroky zatím nakládala „příliš citlivě“. „Nedovolíme jim blokovat naše ulice. Nemůžou kázat nenávist a je zcela jasné, že příliš citlivý přístup zde zanechal úrodnou půdu pro ty, kteří mají zájem na zneužívání výsad demokracie,“ řekl.

Ovšem hranice mezi důsledným dohledem nad podezřelými jedinci a porušováním základních práv je ošemetná. Na návrhy policejního komisaře proto podrážděně reagují ochránci lidských práv. Podle Rachel Robinsonové z organizace Liberty by se policisté neměli „montovat do politiky“. „Policie by měla prosazovat zákon nestranně a ne lobovat za své nové šílené a nebezpečné pravomoce,“ řekla Robinsonová.

Vytipovat radikály pomáhá i muslimská obec

Na vytipování zradikalizovaných mladých muslimů se podílí také britská Muslimská rada ve Walesu. Podle jejího mluvčího Abdula Azima Ahmeda to je však poměrně obtížné, protože radikálové po sobě mohou snadno zametat stopy. „Dokonce i rodiče mají problémy rozpoznat, že jejich dítě něco plánuje. Část problému představuje to, že když se člověk radikalizuje, většinou se také stáhne ze všech struktur kolem sebe - včetně rodiny, školy i mešity,“ řekl Ahmed.

Smrt novináře

To byl například případ tří mladíků z Cardiffu, kteří loni odcestovali do Sýrie, kde se připojili k organizaci Islámský stát. Dvacetiletý Násir Musána, jeho stejně starý kamarád Rijád Chán a mladší bratrr Asíl Mutána se pak letos v červnu objevili ve videu vyzývajícím muslimy, aby se připojili k Islámskému státu. BBC pak Násir Musána sdělil, že pro věc radikálního sunnitského islámu je připraven i zemřít.

Podle Ahmeda to neznamená, že by rodiče těchto chlapců strkali hlavu do písku. Radikalizace mládeže probíhá různými způsoby, ale nikoli prostřednictvím tradičních institucí a mešit. Důležitou roli hraje internet a „náborová videa“, kterými organizace láká nové příznivce (jak IS využívá sociální sítě čtěte zde). „Obávám se, že mnozí z nich ani nepoznají známky radikalismu a pletou si náboženský konzervatismus s násilnickým extremismem,“ podotkl Ahmed.

Britští představitelé také vyzývají veřejnost, aby byla vnímavější ke známkám radikalismu ve svém okolí, píše The Guardian. „Apelujeme na veřejnost, rodinné členy a přátele, aby nám pomohli identifikovat možné budoucí teroristy. Mohou se chystat vycestovat do zahraničí nebo se právě vrátili, případně vykazují nějaké další známky radikalizace,“ řekl Mark Rowley, šéf policejního protiteroristického oddělení. Podezření by podle něho měly vzbudit náhlé změny chování, prodej majetku a shánění peněz na cestu do zahraničí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.