Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vraždy novinářů se džihádistům vyplácí, zasáhnou nás přímo v obýváku

  20:10aktualizováno  20:10
Válka rodí velké příběhy a na Blízký východ, kde zuří boje téměř nepřetržitě, míří reportéři z celého světa. Někteří se však nakonec sami dostávají do zpráv, neboť únosy západních žurnalistů jsou oblíbenou taktikou džihádistů. Nedávná smrt Jamese Foleyho dala vzpomenout na případ Daniela Pearla z roku 2002.

Poprava Daniela Pearla pákistánskou al-Káidou před dvanácti lety odstartovala sérii vražd západních civilistů v Iráku a v posledních letech zejména v Sýrii. Posledním případem byla poprava Američana Jamese Foleyho (26. 8. 2014). | foto: Profimedia.cz / AP

Žebříčku pro novináře nejnebezpečnějších zemí v posledních letech s velkým předstihem vévodí Sýrie, kterou organizace Reportéři bez hranic přezdívají „hřbitovem zpravodajů“. 

V zemi, kde čtvrtým rokem probíhá válka mezi Asadovým režimem a radikálně islamistickými skupinami v čele s Islámským státem, od roku 2011 zahynulo již 110 žurnalistů. Dalších asi šest desítek se pohřešuje, v řadě případů je velitelé různých milic zadržují jako rukojmí.

Smrt novinářů

Podle organizace Reportéři bez hranic jen během letošního roku dosud zahynulo 44 novinářů. Mezinárodní federace novinářů uvádí dokonce 69 novinářských obětí během uplynulých osmi měsíců. Celkem bylo od roku 1992 zabito 1071 žurnalistů, píše na svých stránkách Výbor na ochranu novinářů. V současnosti nejvíce novinářů ročně umírá v Sýrii, Somálsku, Pákistánu, v Indii a na Filipínách.

Právě v Sýrii byl minulý týden zavražděn americký reportér James Foley. Jeho brutální vražda, jíž provedli radikálové z Islámského státu, připomíná v mnoha ohledech vraždu reportéra Wall Street Journal Daniela Pearla, která šokovala svět v roce 2002.

V pákistánském městě Karáčí novináře s americkým a izraelským občanstvím unesli a následně popravili islámští radikálové s vazbami na al-Káidu. Pearl byl přibližně stejného věku jako Foley, stejně jako on pracoval pro americké médium a také jeho vraždu radikálové natočili na video, které pak zaslali na americký konzulát. Pearlovi tehdy před kamerou uřízli hlavu.

Brutalita činu poprvé šokovala celý západní svět. Nicméně hlavy islámští radikálové řezali i dříve, zejména během války v Čečensku. Například v roce 1996 unesli devatenáctiletého ruského vojáka Jevgenije Rodionova a posléze zveřejnili video s jeho popravou. Zabili ho, protože odmítl přestoupit na islám.

Novinář jako strategický objekt

Zdá se však, že případů zveřejňování krvavých poprav západních novinářů začalo přibývat zejména po smrti Pearla, píše The Washington Post. Role novinářů v blízkovýchodních konfliktech se proto za poslední roky změnila.

Fotogalerie

„Válčící strany už nepovažují média za nezávislého pozorovatele, ale spíše za strategický objekt - někoho, koho je třeba zmanipulovat, zlákat na svoji stranu nebo se ho prostě zbavit,“ napsal po vraždě Pearla válečný korespondent Scott Anderson pro The New York Times. „Když jsem v polovině 80. let začínal psát z válečných zón, novináři se těšili imunitě, která se dnes zdá téměř neskutečná,“ podotkl tehdy Anderson.

Následná léta mu dala za pravdu. Únosy a vraždy západních civilistů se rozšířily zejména v Iráku v prvních letech po americké invazi v roce 2003. Řadu z těchto vražd únosci opět nafilmovali. V roce 2004 al-Káida v Iráku veřejně zavraždila tři Američany - obchodníka Nicholase Berga zaměstnance stavební firmy Eugena Armstronga a Jacka Hensleyho. Dalšími oběti iráckých extremistů pak byli Turci, Bulhaři, Egypťan, Korejec, Nepálec a britský podnikatel.

Poslední slova amerického novináře Foleyho uneseného v Sýrii:

Nová móda teroristické brutality se uchytila i v Saudské Arábii, kde islámští extremisté sťali amerického inženýra Paula Johnsona. Jeho hlavu později objevili v ledničce v úkrytu al-Káidy v Rijádu.

Současným ohniskem únosů a vražd západních novinářů a civilistů je však zmíněná Sýrie a sever Iráku, tedy území ovládané Islámským státem. Organizace, považovaná za nástupce al-Káidy, bez výhrad přijala praktiku poprav západních civilistů se vší brutalitou, včetně usekávání hlav a jejich napichování na kůly.

Návštěvníků ze Západu v Iráku a Sýrii za poslední roky výrazně ubylo, ovšem v zemi je stále mnoho novinářů a humanitárních pracovníků, kteří jsou pro radikály snadným cílem.

Násilí je univerzální prostředek. Působí na každého

Krvavými vraždami západních „nepřátel“ na sebe radikálové strhávají pozornost celého světa. „Věří, že jim tyto činy pomáhají. Celé měsíce stínají hlavy, amputují ruce a ukřižovávají lidi v oblastech Sýrie, které kontrolují. A navzdory této krutosti mají úspěch. Daří se jim a stále sílí,“ říká Scott Stewart, bývalý zvláštní agent amerického ministerstva zahraničí, který se podílel na vyšetřování stovek případů terorismu.

Smrt novináře

Popravy zároveň slouží k vystrašení nepřítele. „Lidé, kteří tyto záběry vidí, mají tendenci identifikovat se s obětí a vyvolá to u nich silnou emocionální reakci. Mají strach, mění své postoje a chování,“ vysvětlil pro iDNES.cz odborník na terorismus Martin Brzybohatý.

Násilí je podle něho univerzální prostředek, který působí v podstatě na každého. A při sofistikovaném použití působí minimálně dvěma směry.

„V zemích a v sociálních skupinách považovaných za nepřátelské vyvolává strach a ovlivňuje postoje a chování lidí. Současně však působí na sympatizanty a příznivce teroristů, aktivizuje je, a jejich prostřednictvím jim zajišťuje vnitřní podporu. Teroristé se tak staví do role obránců a bojovníků za ideály a získávají tak další příznivce,“ popisuje Brzybohatý.

Natáčení poprav není nic nového, ovšem v současné době informačních technologií a sociálních sítí je dopad na veřejnost podstatně větší než v minulosti. 

„Násilný akt je obvykle proveden podle promyšleného scénáře tak, aby vyvolal co nejsilnější emocionální odezvu u diváků. Je to dramatické divadelní představení. Prostřednictví sdělovacích prostředků je přenášen v reálném čase do našich pokojů a ničí náš pocit bezpečí,“ dodává Brzybohatý s tím, že tak lze zasáhnout velice rychle velkou skupinu lidí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.