Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Zakuklený John s nožem v ruce může zítra kráčet naší ulicí

  13:43aktualizováno  13:43
Krutost vrahů z Islámského státu je tak odpudivá, že si člověk musí položit otázku: Nebylo by lepší je prostě nechat být, nebojovat s nimi, nejezdit tam jako novinář James Foley, nezajímat se o ně? Ať si svou krvelačnost vybíjejí třeba i sami na sobě, až jim dojdou jiné oběti.

Přehlídka islamistů v Bajdží (29. července 2014). | foto: AP

A vůbec, proč si přivykat na myšlenku povzbuzenou planetárním propojením v důsledku internetu a všemožných globalizačních trendů, že budoucností lidstva je stírat hranice.

Není třeba hned zabředávat do osidel věčné debaty mezi intervencionisty, zejména těmi humanitárně senzitivními, a izolacionisty, jimž by vůbec nevadilo svět necitlivě rozdělit příkopy, přes které by vedly jen ostře střežené mosty určené pouze pro obchod s ropou.

Lavina vražedné ideologie

Blízký východ je pro dnešní svět trauma. Nikde jinde není možné, aby se bez větších problémů začala jako lavina šířit vražedná ideologie vyžívající se v uřezávání hlav, ukřižovávání, ukamenovávání.

Islámský stát už dávno není elitní parta vrahů, nýbrž hnutí. Sunnité v Sýrii a Iráku z něj sice mají strach, ale zároveň jeho nástup vítají. Vidí v něm záchranu poté, co se stali terčem existenčního útlaku jak ze strany damašského prošíitského režimu Bašára Asada, tak bagdádské, rovněž ostře prošíitské vlády Núrího Málikího.

A hlavně poté, co je ostatní, zejména Západ, nechali napospas tomuto takřka už jistému osudu. Z jejich pohledu izolacionismus zkrátka už nastal a oni jsou jeho obětí. Jediní, kdo na ně nezapomněli, jsou ostří hoši s černou vlajkou.

Navíc právě včera uplynul rok od plynového útoku na damašskou čtvrť Ghúta, kde v hrozných mukách zahynuly stovky lidí, již do té chvíle spali ve sklepích z obav před Asadovými konvenčními bombami. Barack Obama původně sliboval, že takovou věc potrestá ráznou fackou diktátorovi. Ale nestalo se, nechal ho být. Další důkaz, že nezájem už dávno převládl.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jiří Štický o tom, jak Česko utrácí za zbytečnosti
  • Miroslav Korecký o Jaroslavu Tvrdíkovi a česko-čínských vztazích
  • Martin Biben o tom, proč by se Václavu Klausovi mohlo líbit na rockových festivalech
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Nemají ti lidé vlastně pravdu? Odmítnete pomoc zloduchů, když vám od jiných hrozí smrt?

I tak by se samozřejmě dalo namítnout, že to nic nemění na úvaze o nutnosti postavit mezi námi a jimi pomyslnou zeď.

Potíž všech pokusů nechat nějaký světový region jeho vlastním démonům, a že takových pokusů už bylo, je však v tom, že žádná zeď či příkop nejsou tak dokonalé, aby síly zla udržely „tam“, zatímco „my tady“ bychom mohli zůstávat v klidu a jen si ťukat na čelo nad těmi, jako byl James Foley, co se přesto vydali do jámy lvové.

Vždy se to zlo přeleje ven, „sem“. Klasickým příkladem je přístup k Adolfu Hitlerovi.

I Evropa je v nebezpečí

Po úděsné smrti amerického novináře je jasné, jakou to může mít podobu. Jeho vrahem je radikál, jenž podle přízvuku vyrostl někde kolem Londýna. Dost pravděpodobně má britský pas, zná evropské mravy, umí se pohybovat na letištích, chovat se jako my. Údajně se dokonce jmenuje John, nebo se mu tak přezdívá.

Pokud jej nedostihne drtivý trest za zločin, který spáchal, bude ho to jen lákat k tomu, aby se z pobytu na Blízkém východě vrátil a i přímo zde, „u nás“, někde udeřil s cílem šířit strach a hrůzu.

Proto je nutné nezabouchávat před Johnem a jemu podobnými revolucionáři zvrácenosti dveře a okenice a nenechat je volně dýchat v představě, že si mohou v blízkovýchodním koutě světa sadisticky dělat, co chtějí. S lidmi, kteří tam pod jejich jhem - byť dobrovolně - žijí, sdílíme jednu věc. Nemáme na vybranou.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.