Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Migranty z Německa deportuje armáda, scény v komerčních letadlech končí

  8:46aktualizováno  10:07
Německá vláda rozhodla, že o deportaci odmítnutých žadatelů o azyl se bude nově starat vojenské letectvo. Úřady migrantům dosud kupovaly běžné letenky. Němci také přestanou termín vyhoštění oznamovat předem. Představitelé německých okresů odhadují, že uprchlická krize letos zemi vyjde na 15 miliard eur.

Běženci na cestě do přijímacího centra v Pasově (20. října 2015) | foto: Reuters

Nasazení vojenských letadel by mělo přispět k rychlejšímu vracení odmítnutých žadatelů o azyl do jejich vlasti, uvedl německý deník Bild s odvoláním na zdroje z vlády. To se zřejmě bude týkat především ekonomických migrantů z Balkánu. Vláda v Berlíně v minulosti dala najevo, že přijme všechny uprchlíky z válkou zmítané Sýrie.

Kabinet podle listu zároveň ustupuje od dosavadní praxe, kdy přes zimu deportace zastavovala. Země už nebude odmítnuté žadatele o azyl předem informovat o termínu jejich vyhoštění. Německé úřady tento postup kritizovaly, protože mnoho běženců se po oznámení data deportace před úřady skrývalo - někteří se odstěhovali z místa trvalého bydliště, další falšovali lékařské zprávy, aby je úřady nemohly odsunout.

Němci dosud odmítnuté žadatele o azyl posílali pryč běžnými komerčními lety, což vedlo i k emotivním scénám přímo na palubě. Některé webové stránky s informacemi pro běžence například radí, aby deportovaný člověk neplýtval na letišti silou na potyčky s policií a začal „řádit“ až mezi cestujícími v letadle.

Uprchlická krize

„Podle mezinárodních dohod nemají policisté uvnitř letadla žádné zvláštní postavení. Nemohou už využívat žádné ze svých pravomocí. Svou energii pro vzdorování deportaci si proto ušetřte až do letadla,“ píše se v návodu.

Stránky migrantům radí hlasitě křičet nebo si vyžádat, že chtějí mluvit s kapitánem. „Pokud to nepomůže, odmítněte se posadit, nepřipoutejte se, případně se svalte na podlahu,“ dodávají tvůrci informačního webu pro migranty. Cílem těchto scén je donutit pilota, aby deportovaného jedince z přepravy vyloučil.

Kvůli běžencům utratíme 15 miliard eur, spočítaly okresy

Rada německých okresů ve středu zveřejnila odhad, podle kterého bude uprchlická krize daňové poplatníky letos stát až 15 miliard eur. V přepočtu jde o více než 400 miliard korun. Předpokládané náklady se během posledních dvou měsíců téměř zdvojnásobily. Zhruba dvě třetiny sumy se rozprostře mezi jednotlivé obce, zbylých pět miliard eur zaplatí vlády spolkových zemí a centrální státní rozpočet.

Fotogalerie

Nový odhad nákladů podle deníku Die Welt zveřejnil německý Landkreistag - spolek tvořený zástupci jednotlivých okresů, které reprezentují zhruba 96 procent území Německa a 68 procent jeho populace. Stejná organizace podle deníku Handelsblatt koncem srpna předpokládala, že péče o běžence vyjde na osm miliard eur.

Nejde o žádnou podrobnou analýzu, spíše o zběžný odhad. Landkreistag v srpnu uvedl, že průměrné roční náklady na jednoho žadatele o azyl vycházejí na 10 tisíc eur, v přepočtu asi 270 tisíc korun. Číslo v srpnu vynásobili počtem 800 tisíc běženců, s jejichž příchodem počítaly německé spolkové úřady.

Náklady odhadované představiteli německých okresů tak během dvou měsíců vzrostly o sedm miliard. Pokud by náklady na jednoho žadatele o azyl zůstaly stejné, odpovídalo by zvýšení jejich odhadu „tajným“ datům, která na začátku měsíce zveřejnil německý deník Bild. Úřady podle něj interně počítají s tím, že běženců letos nedorazí 800 tisíc, ale až 1,5 milionu (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.