Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Bruselu začal summit o migraci, Sobotka chce společné strážce hranic

  6:08aktualizováno  23:10
V Bruselu začal summit o migrační krizi. Premiéři a hlavy členských států Evropské unie na něm mají projednat možnosti, jak posílit ochranu vnějších hranic EU. Český premiér Bohuslav Sobotka podporuje návrh na vznik společné pohraniční stráže. Diskutovat se bude také o urychlení deportací.

Český premiér Bohuslav Sobotka hovoří na summitu Evropské unie v Bruselu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou (15.10.2015) | foto: AP

Jedním z hlavních bodů čtvrtečního summitu je podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska návrh na vytvoření společné pohraniční stráže, která bude chránit vnější hranice EU. Tuto myšlenku před zahájením jednání podpořil i český premiér Bohuslav Sobotka.

Uprchlická krize

„Myslím si, že buď by se mohlo jednat o rozšíření kompetencí agentury Frontex a nebo by mohla vzniknout nějaká jiná specializovaná agentura, kterou by podpořily jednotlivé členské země a která by také byla financována z evropského rozpočtu,“ uvedl předseda vlády.

Agentura Frontex v současnosti monitoruje pohyb běženců a převaděčských gangů. Její lodě rovněž zachraňují uprchlíky na moři. Frontex kromě toho zveřejňuje statistiky počtu migrantů, kteří na území EU vstupují. V úterý ovšem přiznala, že její odhady jsou značně nepřesné, neboť velkou část běženců započítala dvakrát (více o chybě se dočtete zde).

Účastníci summitu ve čtvrtek rovněž zhodnotí kvalitu fungování takzvaného dublinského systému. Ten určuje, která země je v případě každého jednotlivého běžence odpovědná za vyřizování jeho žádosti azyl.

Členské státy mají uprchlíkům věnovat 500 milionů eur

Řeč bude také o společném fondu na pomoc uprchlíkům v Sýrii, Turecku, Jordánsku a Libanonu. Členské státy do něj celkem mají přispět částkou 500 milionů eur, tedy asi 13,5 miliardy korun. Stejnou částku nabízí Evropská komise.

Sobotka v minulosti řekl, že by Česko už ve čtvrtek mohlo oznámit, kolik je ochotné do fondu přispět. „Konkrétní částka je teď diskutována mezi ministerstvem zahraniční a ministerstvem financí,“ řekl premiér před summitem novinářům.

Lídři evropských států budou debatovat také o situaci v zahraničí - zejména v Sýrii, odkud do Evropy míří nejvíce uprchlíků. Klíčovou zemí pro Evropu ve snaze omezit příliv uprchlíků je také Turecko. Přímo v Ankaře domlouvali ve středu zástupci Evropské komise detaily posílení spolupráce.

Z diskusí v Anakře podle diplomatů zatím vyplynulo, že Turecko požaduje po Evropské unii až tři miliardy eur (81 miliard Kč).

Evropská unie Turkům původně přislíbila pomoc v třetinové výši. Tyto peníze by měly směřovat hlavně na zlepšení situace milionů syrských uprchlíků na tureckém území. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal podle Financial Times jasně najevo, že očekává zařazení své země na vznikající celoevropský seznam bezpečných zemí, pozvánku k vystoupení na unijním summitu či společné jednání vrcholných představitelů osmadvacítky a Turecka.

Evropa chce po Turecku dohodu o vracení běženců

Součástí dohody s Tureckem, které je roky kandidátem na členství v EU, by mělo být rovněž otevření nových kapitol v přístupových jednáních a jednodušší cestování pro Turky do unie. Evropa žádá od Turecka podepsání readmisní dohody, na základě které by se běženci, kteří do Evropy přijdou z Turecka, okamžitě vraceli zpět na hranice. EU od Ankary požaduje také lepší ochranu hranic a jasné zákroky proti převaděčům.

Fotogalerie

Lídři evropských zemí ve čtvrtek zhodnotí i vytváření takzvaných hotspotů, tedy míst určených pro identifikaci a registraci žadatelů o azyl, které mají v Itálii a v Řecku fungovat do konce listopadu. Je pravděpodobné, že jasně zdůrazní své už v září formulované závazky výrazně zvýšit finanční podporu pro region a také pro agentury a programy OSN, které se starají o uprchlíky.

Summit se ovšem dotkne i dalších otázek, kromě prohlubování hospodářské spolupráce se má krátce hovořit o snaze Británie dojednat novou podobu vztahů s EU před britským referendem o setrvání v unii. A je pravděpodobné, že lídři určitým způsobem zohlední v úterý publikované závěry vyšetřování tragédie malajsijského boeingu, který byl loni sestřelen nad Ukrajinou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.