Kosovští Albánci nelegálně překračují srbsko-maďarské hranice (6. února 2015).

Kosovští Albánci nelegálně překračují srbsko-maďarské hranice (6. února 2015). | foto: Reuters

Německo zaplavili uprchlíci z Kosova, od hranic Maďarska si berou taxi

  • 767
Zatímco jižní Evropu trápí příval migrantů z Afriky a Sýrie, Německo zavalili žádostmi o azyl uprchlíci z Kosova. Jen za první dva měsíce tohoto roku jich bylo 18 tisíc. „Mají tam příbuzné a známé, kteří tam emigrovali už v devadesátých letech,“ vysvětluje exodus z Balkánu politolog Přemysl Rosůlek.

Valmir Sahiti dorazil do Německa na počátku roku a přivezl s sebou svého strýce a jeho rodinu s nadějí, že jim německé úřady udělí azyl. Ví, že je velké riziko, že ho Němci brzy pošlou zpátky, ale pro šanci žít v Německu byl ochotný dlouhou cestu alespoň zkusit. „Milujeme Německo. Albánci mají takové rčení: Pokud to Bůh chce, tak to udělá,“ řekl v únoru listu The Wall Street Journal tento pětadvacetiletý Albánec z Kosova.

Kosovo

Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008, devět let od konce války se Srbskem, kterou ukončila intervence Severoatlantické aliance. Nezávislost dvoumilionového státu uznávají Spojené státy i většina evropských zemí včetně Česka.

Kosovo má značné nerostné zásoby, přesto je jeho ekonomika chatrná a opírá se především o zemědělství. Polovina obyvatelstva žije pod úrovní chudoby, nezaměstnanost dosahuje 35 procent.

Valmira doma čeká těhotná žena, dcera a rodiče. V Kosovu vydělával v přepočtu asi 5 500 korun, což podle něj na uživení rodiny nestačí. Nakonec ušetřil v přepočtu více než 67 tisíc korun a odjel. V Kosovu slyšel, že azyl v Německu získá snadno. Doufal, že si tam najde práci a časem ušetří tolik, aby rodina mohla odjet za ním.

Jeho skupina nejprve jela autobusem do Bělehradu, kde přestoupila na další autobus na hranice s Maďarskem. Pak šli čtyři hodiny lesem k jedné maďarské vesnici, kde si vzali taxi do Mnichova. Tam už se udali policii a požádali o azyl. „Jen jsme chtěli do Německa. Jestli dostaneme azyl, bude to dobré. Jestli ne, tak co můžeme dělat,“ zhodnotil realisticky situaci Sahiti.

Azylový útulek v Buchenwaldu

Podle čtvrteční zprávy evropského statistického úřadu Eurostat přibylo v Evropské unii v prvním čtvrtletí letošního roku 185 tisíc žadatelů o azyl. Nejvíce z nich, padesát tisíc, pochází z Kosova. Drtivá většina kosovských migrantů přitom míří do Německa.

„Tradiční cílovou zemí Albánců je Itálie, protože tam přijedou na lodi za dvě za tři hodiny, hodně jich navíc umí italsky. To ale neplatí pro Albánce z Kosova, kteří mají rodinné a rodové vazby na Německo, protože jich tam hodně emigrovalo už dřív. V Německu je navíc nyní jedna z nejnižších nezaměstnaností a jsou tam pracovní příležitosti, což kosovské Albánce motivuje k odchodu,“ vysvětuje politolog Přemysl Rosůlek ze Západočeské univerzity v Plzni.

Podle Rosůlka první emigranti z Kosova odcházeli na Západ ještě v dobách Jugoslávie. „Další vlna odešla v devadesátých letech během bombardování Kosova. Tehdejší migranti prchali do Německa a současní uprchlíci jsou velmi často jejich příbuzní nebo známí. Ty příbuzenské, rodinné a rodové vazby fungují v balkánské společnosti lépe a loajalita k rodinným příslušníkům je těsnější než jinde v Evropě,“ vysvětlil Rosůlek.

Současný náhlý příval migrantů z Kosova německou administrativu zaskočil. Především v Bavorsku už migranti nyní testují limity německého státu. Žadatele o azyl ubytovávají na různých provizorních místech - v pečovatelských domech, tělocvičnách nebo i ve VIP sekci olympijského stadionu v Mnichově. Objevily se i úvahy ubytovat migranty v bývalém koncentračním táboře v Buchenwaldu, uvedl deník The Telegraph.

Azyl dostane jen zlomek migrantů

Množství žadatelů o azyl vyvolalo v zemi debatu o azylové politice a evropské integraci. Německá veřejnost se bojí, kolik bude státní kasu současný příliv imigrantů stát.

„Nemůžeme nechat naše lidi vykořisťovat. Lidi děsí otázka Řecka i uprchlíků,“ soudí politik Christian Bernreiter z bavorského okresu Deggendorf, kam v únoru jen během dvou dnů dorazilo 6 300 žadatelů o azyl a úřady musely zažádat o provizorní přístřešky další dva okresy.

Německé úřady minulý rok zareagovaly na konflikty na Blízkém východě a přijaly o 60 procent více uprchlíků než v roce 2013. Počet azylantů tak dosáhl čísla 202 834, nejvíce v Evropě. „V Evropě bylo žadatelů o azyl celkem 600 tisíc, z toho celá třetina připadá na Německo. Je pohostinné a je tam hodně etnických komunit. Je to celosvětově trendy cílová země,“ vysvětluje Rosůlek.

Uprchlická krize

Loni však mezi azylanty v Německu převažovali Syřané, Srbové, Eritrejci, Afghánci a Íránci. Letos jen za první dva měsíce přijelo do země 18 tisíc migrantů z Kosova. To je dvojnásobek kosovských migrantů, kteří v Německu zažádali o azyl během celého loňského roku. Protože se však nejedná o politické migranty prchající před válkou, Němci drtivou většinu posílají zpátky. Povolení k pobytu dostane jen 0,3 procenta žadatelů.

Peníze posílají domů

V Kosovu sedm let po vyhlášení nezávislosti panuje bída a nezaměstnanost, země má navíc stále napjaté vztahy se Srbskem. Na sociálních sítích kolují lživé zprávy, že v Německu lze snadno získat azyl a úřady každému, kdo přijede, poskytnou zázemí. Berlín se tento mýtus snaží ze všech sil vyvrátit. Úřady žádosti začaly řešit rychleji a zamítnuté případy deportují zpátky.

Bavorská ministryně pro evropské záležitosti a mezinárodní vztahy Beate Merková dokonce odletěla do Prištiny, aby obyvatele odradila od cesty do Německa osobně odradila. „Všichni v Kosovu musí vědět, že azylové právo neposkytuje možnost cesty do Německa,“ řekla Merková v tamější státní televizi.

Kosovské ekonomice by migrace mohla pomoci. „Albánci jsou v tomto ohledu velmi zodpovědní. Postaví například jedno patro domu, odjedou na rok pracovat do Německa a pak se vrátí a dostaví druhé. V Albánii a Kosovu byla ekonomicky nejhorší situace po roce 2008, kdy v západní Evropě byla vysoká nezaměstnanost a nebylo co posílat domů. Jsou schopní vydělávat na sebe a zároveň posílají domů peníze,“ dodal Rosůlek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video