Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Co s uprchlíky? Předpoklady EU jsou klamné, ukazují zpovědi migrantů

  20:01
V Česku není příliš známá, ve světě má ale agentura IRIN pověst zasvěceného zdroje analýz humanitárních krizí a zkoumání, co s nimi. V souvislosti s migrační vlnou do Evropy nyní agentura upozornila na studii, podle níž je řada předpokladů, s nimiž EU hledá řešení krize, mylná.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

V záplavě emotivních výkřiků na téma imigrace a přílivu uprchlíků do Evropy to může být špetka naděje, že kultivovaná a argumentovaná kritika ještě není vyhynulým žánrem. Byť není zrovna moc slyšet a kdyby debatní žánry měly svou červenou knihu ohrožených druhů, patrně bychom ji tam našli.

Agentura IRIN

IRIN (původně Integrated Regional Information Networks) pracovala téměř 20 let pod hlavičkou OSN. Nyní se osamostatnila, zakládá si na své nezávislosti a zaměřuje se na navrhování - dle svých slov - funkčních řešení humanitárních problémů. Využívá jak analytiků, tak zkušeností „z první ruky“ ze své rozsáhlé sítě 170 korespondentů ve více než 70 zemích (více zde).

Zatímco se EU potýká s nerudovskou otázkou, kam s uprchlíky z rozvrácených zemí - jen do začátku června jich letos přes Středozemní moře převalilo 85 tisíc - snahy o řešení možná vycházejí z úplně chybných předpokladů. Upozornila na to Kristy Siegfriedová z nevládní agentury IRIN (více viz rámeček).

„Politici v Evropě jsou pod tlakem, aby rychle nalezli řešení na bezprecedentní příliv uprchlíků, jenže podle výzkumníků tak činí jen s povrchním pochopením, co za ní stojí,“ uvedla úvodem svého článku Siegfriedová, která se právě problematikou migrace zabývá.

Vycházela ze studie Evropského institutu pro migrační politiku (MPI) a jeho obsáhlého výzkumu, založeného na rozhovorech se 120 uprchlíky či potenciálními uprchlíky v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe. Právě tato zpráva zpochybňuje některé teze, které politici leckdy předkládají lidem a které mohou znít zasvěceně a správně. Zde je jejich přehled:

„Migranti podnikají riskantní cestu, protože nerozumí rizikům“

Výzkum ukázal, že migranti jsou si poměrně dobře vědomi strastí, jaké je cestou čekají. Soudí ale, že perspektiva zisku za nebezpečí i tak stojí. Institut ve své studii konstatuje, že lidský mozek má obecně sklon podceňovat rizika v krátkodobém plánování při snaze dosáhnout dlouhodobého cíle - přičemž migranti v tomto biologickém ohledu netvoří žádnou výjimku.

Nejde přitom „jen“ o rizika v zemích, odkud uprchlíci pocházejí, tedy například ze Sýrie či Libye. „Lidem donuceným  k emigraci okolnostmi, jako například Syřanům, může přijít nebezpečnější zůstávat v tranzitní zemi - třeba Libanonu, Egyptě či Turecku - ve srovnání s překonáním krátkodobých rizik spojených s  dosažením bezpečného místa v Evropě,“ poznamenává Siegfriedová.

Studie také upozorňuje, že nelze vkládat zásadní naděje v osvětové kampaně varující před nebezpečím v rukou pašeráků, směřované do zemí původu uprchlíků. Vysvětlení není složité: lidé mají tendenci důvěřovat informacím, které potvrzují, co si už dříve mysleli, zatímco na informace, které jejich vidění světa rozbíjejí, nahlížejí s podezřením a sklonem je odmítnout jako překroucené či propagandistické.

Týká se to stejně tak migranta nad informací, že cesta do Evropy je nebezpečná, jako kupříkladu příznivce Ruska nad tvrzením, že boeing nad Ukrajinou zřejmě sestřelili s Ruskem spříznění separatisté. Oba budou mít tendenci takovou informaci odmítnout - a oba si své odmítnutí vyhodnotí jako racionální krok. Proč tak lidský mozek funguje, si můžete přečíst například v tomto rozboru na Technet.cz.

EU se například nyní chystá otevřít informační středisko v Nigeru, které by „poskytovalo realistický pohled na pravděpodobný úspěch migrace“. Jenže ředitelka evropské sekce MPI Elizabeth Collettová upozorňuje, že podobné středisko už před sedmi lety zřídila v Mali. Nemělo úspěch a brzy zaniklo.

„Tranzitní země a země původu mohou exodus zastavit“

Nová agenda EU týkající se migrace předpokládá „partnerství se třetími zeměmi za účelem zvládnutí nárůstu migrace“ - za použití nástrojů jako posílení kontroly hranic, zesílení boje proti pašeráckým sítím či úmluvy, umožňující EU vracet migranty za své hranice.

Jenže pro země, odkud uprchlíci utíkají, není podle MPI prioritou si zájemce o emigraci udržet a nemají na to ani dostatečné schopnosti. O tranzitních zemích, pokud jde o ochotu uprchlíky přijímat, ani nemluvě - vždyť už i Itálie pohrozila, že uprchlíky pustí dál do Schengenu, protože jich má moc.

„Uprchlíci jsou figurky v rukou pašeráků“

Podle autorů studie se podceňuje i role migrantů v jejich vztahu k pašerákům. Ne snad, že by pašeráci nehráli velkou roli - ale její moc má své meze.

„Zakořenil pohled, že pašerák je dodavatelem služeb a migrant pasivní obětí či zbožím,“ říká autor studie Jacob Townsend. „Je to poněkud zkreslené: migrant je ‚aktivním hráčem‘, který v procesu činí rozhodnutí, je spíš spotřebitelem.“ Migranti se podle něj před cestou zajímají o informace a doporučení od svých přátel, kteří už cestu podnikli (v menší míře čerpají ze sociálních sítí) - dříve, než se rozhodnou, jaké pašeráky osloví. Činí mezi nimi tedy rozdíly.

Neznamená to, že by osudy uprchlíků na přeplněných bárkách nebyly často bídné a kruté. Lze to ale spíše číst tak, že když EU ve svých materiálech označí všechy, kteří se na migraci podílejí (například jako lidé, kteří se vyznají v průchodu nebezpečnými místy, například po silnici mezi Tripolisem a Benghází), za ziskuchtivé a odsouzeníhodné pašeráky, nevzbudí to v migrantech moc důvěry. Třeba proto, že nějaký jejich příbuzný učinil s nějakým pašerákem - jakkoliv to zní cynicky - obchod, z něhož měli oba to, co od něj očekávali.

„Rozbití pašeráckých sítí zásadně pomůže omezit migraci“

Autoři studie došli též k závěru, že pašerácké sítě jsou nepříliš podrobně zmapované - není například známo dost informací o jejich skutečně slabých místech. Jsou schopné poměrně snadno nahrazovat vypadnuvší články a jsou relativně přizpůsobivé. „Schopné adaptovat se na nová opatření a způsoby vynucování zákona rychleji, než je vlády zavádějí,“ shrnuje to Siegfriedová.

Krátkodobá akce například za použití vojenské síly by tak mohla mít jen dočasný efekt a záleželo by na tom, jak dlouho by nějaká taková akce byla z hlediska EU udržitelná politicky i po stránce nákladů.

„Migrační a azylová politika silně ovlivní, kam uprchlíci zamíří“

Migranti, o jejichž výpovědi se MPI opírá, vykazovali různou úroveň znalosti přístupu k migraci v různých evropských zemích. Jejich rozhodnutí pro tu či onu zemi se tak spíše opírala o to, zda už je v dané zemi silná komunita exulantů z dané země a o atraktivitu tamějších ekonomických a sociálních podmínek, aniž by uměli porovnat různé země.

Migranti se opravdu nepohybují na ose „má či nemá legální nárok získat azyl“, na níž bazíruje EU, ale jde jim čistě o funkční stránku věci - tedy zda budou v zemi moci dlouhodobě žít, či ne. Ani na tom není nic úplně překvapivého, ale může být užitečné slyšet to právě od migrantů.

Lepší porozumění, jak migranty ovlivňuje politika zemí EU, by podle evropské šéfky MPI Collettové mohlo vést k účinnějším zásahům, byť i ony budou vždy mít své limity. „Zdá se, že EU se snaží pojímat problém komplexněji, zatím jsou ale teprve na začátku,“ cituje ji agentura IRIN.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Bitva o univerzitu. Policie udeřila na studenty

  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  18:53

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog

3. května 2024  10:38,  aktualizováno  10:54

Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...

Zkouška z češtiny? Proti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti

3. května 2024  8:24,  aktualizováno  10:46

Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...

Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí

3. května 2024  5:16,  aktualizováno  10:30

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...

Za zvuků techna házela nahá žena před dětmi hlínou. Vystoupení řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  10:27

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...