„Maďarsko zcela dodržuje veškerou legislativu Evropské unie a plní všechny své evropské povinnosti. Naše země žádné evropské nařízení nepozastavila, takové rozhodnutí nepadlo,“ prohlásil podle deníku Magyar Hírlap šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Na tiskové konferenci během středečního jednání vlády však požádal Evropu o strpení, než země vyřeší „technické potíže“ s přílivem migrantů.
Uprchlická krizeMAĎARSKO: Loď je plná, uprchlíky zpět nebereme ETIOPAN: Cestu do Evropy mu platilo 15 bratrů REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj PALATA: Žádná uprchlická tsunami se na Česko neřítí WEIGL: Nepodléhejme proimigrační propagandě KOSOVO: Tisíce obyvatel odcházejí do Německa CO S UPRCHLÍKY? Klamné předpoklady EU ČEŠKA NA KOSU: Uprchlíci nás neohrožují, Angličané jsou horší PŘEHLEDNĚ: Kolik dají uprchlíci za cestu do Evropy? Jaké mají šance? |
Budapešťské úřady v úterý několik evropských zemí informovaly, že z technických důvodů nemíní přijímat zpět uprchlíky, kteří v Maďarsku požádali o azyl a před vyřízením žádosti se vydali dále do západní Evropy. To mu přikazuje evropské nařízení známé jako Dublin III (více se dočtete zde).
Loď je plná, vzkázali Maďaři i do Prahy
Maďarští ministři na svém středečním jednání platná azylová pravidla kritizovali. „Je závažným problémem, že mají být do Maďarska vraceni ekonomičtí migranti, kteří mohli na území Evropské unie vstoupit jedině přes Řecko,“ uvedla vláda v tiskovém prohlášení. Řada uprchlíků však z Řecka ihned uteče a o azyl požádá právě až v Maďarsku, čímž na něj uvalí zodpovědnost za svůj další osud.
Podle Szijjártóa by za běžence mělo zodpovídat právě Řecko jako první evropská země, na jejíž půdu vkročili. Budapešť ovšem podle něj dostala zprávu, že se deset evropských zemí v čele s Rakouskem chystá poslat do Maďarska velké množství zadržených migrantů. Proto jim v úterý večer poslalo zprávu, ať s tím nepočítají. Podle rakouského deníku Die Presse bylo mezi adresáty úterního vzkazu i Česko a Slovensko. Svůj postoj Maďaři zdůvodnili tím, že „loď je plná“.
Maďarsko se údajně dokáže postarat zhruba o 2 500 běženců, už teď jich však jsou na jeho území přes tři tisíce. Maďarsko je okrajovou zemí schengenského prostoru a ze Srbska přes něj míří tisíce migrantů do Německa, Velké Británie nebo Skandinávie. Od začátku roku se do Maďarska dostalo přes 54 tisíc žadatelů o azyl a maďarské úřady očekávají, že jejich počet do konce roku vzroste až na 130 tisíc.
Maďaři couvají po kritice z Vídně, píše se v Rakousku
Podle rakouské agentury APA středeční Szijjártóva slova ukazují, že Maďarsko ustoupilo tvrdé kritice. Ta se na zemi snesla zejména z Vídně. „Toto Rakousko nemůže tolerovat,“ řekl svému maďarskému protějšku po telefonu šéf tamní diplomacie Sebastian Kurz. Euroskeptická strana FPÖ žádá zajištění rakouských hranic s Českem a Maďarskem, píše ČTK.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se Česka maďarský krok přímo netýká. „Takovéto jednostranné kroky jednotlivých zemí ničemu neprospějí,“ prohlásil však. Slovenský premiér Robert Fico míní, že je třeba potřeby Maďarska respektovat, neboť se potýká se silnými migračními vlnami. Řešení problému s uprchlíky by se podle něj mělo obejít bez emocí.
S přílivem migrantů se vláda Viktora Orbána rozhodla bojovat nezávisle na krocích Evropské unie. Společenství 28 států podle něj rozhoduje příliš pomalu. Orbánův kabinet plánuje na hranicích se Srbskem stavbu 175 kilometrů dlouhého plotu. Bariéra, která by měla populární běženeckou trasu přerušit, bude čtyři metry vysoká.
Maďaři plánují postavit čtyřmetrový plot proti uprchlíkům:
