Podle dostupných diplomatických informací žádá kandidátská země EU výměnou za pomoc se zvládáním proudu uprchlíků také asi tři miliardy eur (81 miliard korun).
„Hlavy států a vlád podpořily návrh komise... a vyjádřily svou ochotu zvýšit spolupráci s touto zemí, zvýšit své politické a finanční zapojení,“ řekl v pátek novinářům mluvčí unijní exekutivy Margaritis Schinas.
EU tak podle něj našla s Ankarou „společnou půdu“, pokud se týká obsahu spolupráce, a konkrétní detaily budou dohodnuty v příštích dnech. V neděli do Turecka přijede německá kancléřka Angela Merkelová.
Komise také zveřejnila detaily dohody, o které do čtvrtka v Turecku jednali její první místopředseda Frans Timmermans a komisař pro rozšíření Johannes Hahn. Timmermans dnes domluvený plán označil za dobrý a potřebný s tím, že Turecko a EU mohou uprchlickou vlnu zvládnout jen společně.
Turci naopak podle předsedy komise žádají uznání za bezpečnou zemi na vznikajícím celoevropském seznamu, zrychlení vízové liberalizace a otevření nových kapitol přístupových jednání. Turecko je dlouholetým kandidátem na členství v unii, z mnoha důvodů ale vyjednávání pokračují velmi pomalu.
Turci také podle Junckera upozornili, že je migrační krize stála už 6,5 miliardy eur. Žádají proto „až tři miliardy“ dodatečného financování.
Sám akční plán konkrétní finanční částky neobsahuje. EU se zavazuje najít „významné a konkrétní nové financování“ na podporu Turecka v jeho snaze vyrovnat se s velkým počtem Syřanů na svém území.
V Turecku je přibližně 2,5 milionu uprchlíků, převážně právě ze Sýrie, tedy řádově vyšší číslo lidí než počty migrantů, které dělají těžkou hlavu Evropské unii.
Evropští lídři dohodu ocenili
Akční plán je podle Tuska významným posunem. Smysl však prý bude mít jen v případě, že příliv uprchlíků skutečně efektivně omezí.
Viník migrační krize? Diktátor Asad, shodli se lídři zemí EU |
Český premiér Bohuslav Sobotka považuje akční plán pro spolupráci s Tureckem za nejdůležitější bod celého summitu. Kdy se přesně ale ukáže jeho případný efekt, odhadnout nemohl. Doufá ale, že konkrétní turecké kroky budou vidět už v příštích několika měsících a reálně by tak mohla být míra migrace v oblasti ovlivněna už na jaře. „Garantem naplňování akčního plánu na naší straně bude Evropská komise,“ upozornil Sobotka.
Souhlas s balíkem opatření jak na straně EU tak na straně Turecka by měl podle Sobotky znamenat přiblížení země Evropě a strategickou a úzkou spolupráci, která ovlivní situaci v celé oblasti. „Je to klíčový krok... Každému je zřejmé, že pokud jde o tu balkánskou trasu, tak Turecko hraje rozhodující roli,“ řekl český premiér.
Cena? 81 miliard, bude se však ještě licitovat
Podle dostupných diplomatických informací žádá kandidátská země EU výměnou za pomoc se zvládáním proudu uprchlíků také asi tři miliardy eur (81 miliard korun) na pomoc se situací v uprchlických táborech či formalizované vrcholné schůzky s osmadvacítkou.
Juncker k tomu na tiskové konferenci poznamenal, že přesná finanční částka bude tématem dalších rozhovorů, které první místopředseda komise Frans Timmermans v příštích dnech ještě povede s tureckou stranou.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové bude součástí dohody i zlepšení postavení uprchlíků v Turecku tak, aby nebyli nuceni hledat lepší podmínky v Evropě. Časový plán, kdy by ke zlepšení podmínek mělo dojít, ale podle Merkelové dohodnut nebyl. O uznání Turecka za bezpečnou zemi se podle kancléřky během summitu téměř nehovořilo.
Případné poskytnutí finanční pomoci Turecku označila kancléřka za podíl na nákladech. Ankara totiž podle ní na pomoc uprchlíkům na svém území vydala už zhruba sedm miliard eur (189,6 miliard Kč). Merkelová v neděli navštíví Turecko. Setká se s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem i premiérem Ahmetem Davutogluem.
Různé evropské země však měly na summitu s některými z bodů plánu problémy, upozorňují diplomaté. Kyperský prezident, jehož země na středomořském ostrově sousedí s mezinárodně neuznávanou Severokyperskou tureckou republikou, se navíc dnešní diskuse vůbec nezúčastnil.
