Vojáci irácké armády a příslušníci šíitských milic útočí na pozice Islámského...

Vojáci irácké armády a příslušníci šíitských milic útočí na pozice Islámského státu na předměstí Fallúdži (19. května 2015). | foto: Reuters

Íránský generál: Proti islamistům bojujeme sami, Amerika nedělá nic

  • 645
Washington neudělal zhola nic, aby zastavil postup islamistů na Ramádí, které padlo koncem předminulého týdne. Prohlásil to íránský generál Kásem Sulejmání, velitel elitní jednotky íránských Revolučních gard, které v Iráku bojují proti radikálům z Islámského státu.

„Jak to, že Amerika tvrdí, že chrání iráckou vládu, a zatím o pár kilometrů dál v Ramádí se vraždí a zabíjí a Amerika nedělá nic?“ kritizoval Sulejmání USA v rozhovoru pro list Džaván. „To neznamená nic jiného, než podíl na spiknutí...“ nechal se slyšet generál. 

Právě tento ostřílený velitel vede íránské šíitské milice, které se připojily k irácké armádě v boji proti sunnitským radikálům z Islámského státu.

Kásem Sulejmání

Obraně Bagdádu velí nejlepší vojenský mozek Íránu

Kásem Solejmání

„Dnes proti IS nebojuje nikdo jiný než íránská republika a národy, které Írán podporují,“ prohlásil Sulejmání.

Prohlásil to jen pouhých pár hodin poté, co americký ministr obrany Ashton Carter zkritizoval iráckou armádu, že postrádá vůli k boji, od Ramádí prakticky utekla a nechala na místě bojovou techniku, přestože proti islamistům byla v přesile.

„Můžeme jim dát výcvik, můžeme jim dát vybavení, ale pochopitelně jim nemůžeme dát vůli bojovat,“ prohlásil v neděli o irácké armádě šéf Pentagonu.

Ramádí bude brzy naše, zní z Bagdádu

Vůči kritice amerického ministra obrany se ohradil o den později irácký premiér Hajdar Abádí. Namítl, že irácká armáda potřebuje větší podporu od koaličních partnerů.

„Trhá mi to srdce vědět, že jsme ztratili Ramádí, ale můžu vás ujistit, že ho brzy dobudeme zpátky,“ dušoval se irácký premiér v rozhovoru pro stanici BBC. Podle něj může být Ramádí osvobozeno v řádu dní. V oblasti nyní operují šíitské milice, jimž se v sobotu podařilo obsadit město Husajbá východně od Ramádí. Tvrdé boje ale pokračují.

Irácký premiér nicméně v rozhovoru připustil, že spojenci se dopustili chyby, když se více nezaměřili na kontrolu irácko-syrské hranice. Bojovníci Islámského státu totiž v uplynulých dnech obsadili také poslední hraniční přechod mezi Sýrií a Irákem, který ještě kontroloval Asadův režim. To jim nyní umožní propojit dobytá území ve východní Sýrii s iráckou provincií Anbár a jejím hlavním městem Ramádí.

„Požádali jsme naše mezinárodní koaliční partnery, aby zpřísnili kontrolu nad hranicí,“ prohlásil irácký premiér. Dodal také, že Írán a Jordánsko poskytují silnou podporu v boji proti terorismu, zato státy Perského zálivu si podle něj sice hrozbu představovanou islamisty sice uvědomují, nereagují na ni ale odpovídajícím způsobem.

Americký viceprezident Joe Biden Abádího ujistil, že Spojené státy iráckou vládu a její boj s islamisty podporují. „Viceprezident si je vědom obrovské oběti a statečnosti iráckých sil za posledních 18 měsíců v Ramádí i jinde,“ uvedl ve svém prohlášení Bílý dům.

Damašek vyslal nad Palmýru letouny

Kromě iráckého Ramádí, které padlo islamistům do rukou koncem předminulého týdne (více o tom zde), zaznamenali sunnitští radikálové úspěch také v sousední Sýrii.

Jen o několik dní později se jim tam po týdnu bojů se syrskými vládními silami podařilo obsadit starobylou Palmýru v provincii Homs. Ve městě, které je dnes v arabštině známé jako Tadmur, se nacházejí historické památky nevyčíslitelné hodnoty.

Šéf syrské vládní agentury pro památky Mámún Abdalkarím prohlásil, že se expertům ještě před dobytím Palmýry radikály podařilo z města odvézt na tisíc cenných historických předmětů. Řadu dalších tam ale museli ve spěchu zanechat napospas řádění islamistů. 

Islámský stát

„Kdybychom měli ještě dva týdny, odvezli bychom i osmnáct sarkofágů, z nichž každý váží několik tun a jsou stále v muzeu,“ připustil Abdalkarím. 

Islamisté podle syrské státní televize od středy, kdy Palmýru dobyli, ve městě zavraždili údajně na 400 lidí loajálních vládě syrského prezidenta Bašára Asada (podrobnosti se dočtete zde). Nezávisle však tyto informace ověřit nelze.

Syrská armáda v pondělí vyslala na Palmýru letectvo, které tam podniklo 15 náletů. Syrská státní televize uvedla, že letectvo zničilo několik úkrytů islamistů a zabilo blíže neupřesněný počet radikálů. Podle syrských opozičních aktivistů zemřelo při náletech také nejméně 20 civilistů.

Ohrožení ptáci

Po archeolozích kvůli pádu Palmýry nyní alarmují veřejnost také ornitologové. V blízkosti města se totiž ještě nedávno necházelo hnízdiště kriticky ohrožených ibisů skalních, píše BBC. Druh, o němž se ještě před několika lety mělo za to, že byl již před několika desetiletími na Blízkém východě vyhuben, je v oblasti přitom zastoupen jen několika jedinci. Ornitologové sedm těchto ptáků objevili u Palmýry v roce 2002.

Na jaře 2013 se však z Afriky vrátila do Sýrie jen jediná samice. Společnost pro ochranu přírody z Libanonu vypsala dokonce odměnu ve výši 1 000 dolarů za informaci o tom, kde se nachází. Jedná se totiž o jediného ptáka, který zná trasu do zimních hnízdišť v Etiopii.

V zajetí žili ještě nedávno tři další jedinci tohoto druhu. Beduíni, kteří se o ně starali, však minulý týden podle BBC utekli před boji, a osud ohrožených ptáků je tak nejasný. I pokud by však byli naživu, tito v zajetí odrostlí jedinci sami do Afriky doletět nedokáží a bez jiných volně žijících ptáků, kteří by je tam dovedli, tak hrozí tomuto druhu ibisů ve volné přírodě Blízkého východu vyhynutí.

Jak si stojí Islámský stát v Sýrii a Iráku
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video