Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Islámském státě to jiskří, chalífát rozkládají hádky a dezerce

  19:29aktualizováno  19:29
Islámský stát čelí náporu irácké armády u Tikrítu, větší nebezpečí však pro něj představují vnitřní problémy. Stále častější jsou konflikty mezi místními a zahraničními islamisty. Mnozí západní bojovníci se pokoušejí o útěk a ti, kdo zůstávají, se vyhýbají bojišti. Množí se také korupce a rozkrádání.

Rakká, Sýrie. Bojovník Islámského státu hrozí zajatým vojákům syrského prezidenta Bašára Asada (27. srpna 2014) | foto: AP

Přestože se klíčovým prvkem propagandy Islámského státu stala videa s popravami zadržených cizinců, mnohem častěji jsou oběťmi Islámského státu jeho vlastní členové. Podle syrské exilové organizace SOHR (Syrian Observatory for Human Rights) jich za několik týdnů Islámský stát popravil zhruba 120. 

V prosinci Islámský stát například oznámil, že zadržel členy „extremistické buňky“, kteří plánovali převrat proti vedení organizace. Před jejich popravou zveřejnil videozáznam, na němž se „extremisté“ doznávají a odsuzují vůdce IS Abú Bakra al-Bagdádího za to, že údajně toleroval umírněné muslimy.

Islámský stát

Někteří odsouzenci jsou viněni ze špionáže či z různých neřestí, jako je kouření, ale ve skutečnosti se většina z nich zřejmě provinila tím, že se pokoušela utéct ze Sýrie do Turecka. Ve městě Tabká se našla těla 30-40 mužů, z nichž měla část asijské rysy.

Podle místních se pokoušeli o útěk, islamisté je však dostihli. Minulý víkend se hranici pokoušela překonat skupina devíti Evropanů a jednoho Tunisana. Pět z nich však IS na útěku zastřelil a zbytek zajal, uvedla agentura Reuters s odvoláním na SOHR. 

Cizinci mají dvojnásobný plat, do boje se jim však nechce

Islámský stát se proti dezercím snaží bránit i tím, že výrazně omezil možnost vycestovat mimo vlastní území. Pomyslné hranice „islámského chalífátu“ například nesmí opustit nákladní automobily, které bez zvláštního povolení vezou pasažéry.

O dezerci se pokoušejí hlavně cizinci, v Islámském státu si přitom žijí nad poměry. Zatímco syrští bojovníci dostávají měsíční plat 400 dolarů (asi 10 tisíc korun), cizinci si přijdou na dvojnásobek, uvedl Wall Street Journal s odvoláním na zběhy z řad IS. Zatímco Syřané jsou vysíláni na venkov, cizinci žijí v komfortu měst, kde tolik nehrozí nálety spojenecké koalice, jejíž velitelé nechtějí riskovat civilní oběti. 

Cizinci od IS dostávají i auta a podstatnou část svého času tráví v kavárnách a na trzích. Na frontu nijak nepospíchají, popisuje aktivista s pseudonymem Abú Ibrahim ar-Rakkáví, který utekl do Turecka z Rakká. „Chtějí jen žít v Islámském státu. Nepřijeli bojovat,“ citoval jej Washington Post. Islamisté ze zahraničí se snaží raději přidat k náboženské policii IS, která vynucuje dodržování striktních pravidel chování a oblékání. 

Ideologie IS v praxi nefunguje

Napětí způsobené rozdílným původem bojovníků i rozdílnými podmínkami, v nichž žijí, leckde přerůstá v konflikty. Například před týdnem skupina Syřanů ve městě Abú Kamál odmítla rozkaz kuvajtského velitele k přesunu na irácké bojiště. 

Podle aktivisty citovaného listem Washington Post po sobě Syřané a bojovníci ze zahraničí začali střílet. Syřané vedení bývalým velitelem Svobodné syrské armády Saddámem Džamalem zůstávají ve městě a drží si od kuvajtského velitele odstup, napětí však trvá.

Fotogalerie

„Jsme svědky selhání základního principu ideologie IS, jímž je sjednocení lidí rozdílného původu pod jedním chalífátem. V praxi to nefunguje. Jsou proto méně efektivní co se týče vlády i bojových operací,“ uvedla ředitelka Carnegieho blízkovýchodního centra v Bejrútu Lina Chatibová.

S rostoucím počtem padlých na obou stranách a přibývajícími porážkami IS je navíc stále těžší získat rekruty z řad místních obyvatel, kteří již nereagují ani na nabídku vyššího platu. „(IS) nikdy nebyl populární, ale lidé jej podporovali, protože se báli nebo potřebovali peníze,“ říká Ahmed Mhidi, který utekl do Turecka ze syrského města Dajr az-Zaur. „Teď už s nimi ale lidé nechtějí nic mít. Když na ně IS začne tlačit, jednoduše utečou.“

Podívejte se na profil Islámského státu:

Kořist islamistů mizí v zahraničí

Radikálové se tak snaží získávat nové stoupence mezi dětmi a mladistvými, kteří jsou jejich radikální ideologii přístupnější. „Nakonec přitahují jen lidi, kteří stojí na okraji společnosti a nemají žádné vzdělání ani dovednosti,“ soudí Chatibová. „To jim sotva pomůže k vojenským úspěchům,“ řekla listu Washington Post.

Islámský stát má kromě svých specifických problémů i takové, které se řeší po celém světě. Obdobně jako většina legitimních států se totiž i samozvaný chalifát potýká s korupcí a „odkláněním“ zdrojů. IS podle amerických úřady denně získává až pět milionů dolarů z prodeje ropy, vydírání, rabování a únosů. Tyto peníze potřebuje na správu svého území a financování válečných operací.

V únoru například zmizeli dva islamisté původem z Egypta, kteří se podíleli na správě provincie Dajr az-Zaur. S sebou vzali tisíce dolarů včetně výdělků z největšího syrského ropného pole Omar. Z Rakká zase v lednu utekl do Turecka velitel zdejší náboženské policie i s tisíci ukradených dolarů.

Území v Iráku a Sýrii ovládaná bojovníky Islámského státu






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.