Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kurdové válčí s Islámským státem, ale Amerika je stále má za teroristy

  19:17aktualizováno  19:17
Kurdové se sice stali hlavními spojenci Západu ve válce proti Islámskému státu, některé jejich politické strany však nadále zůstávají na americkém seznamu teroristických skupin. To představuje problém pro humanitární organizace, které při péči o uprchlíky musí kličkovat, aby zákazy Washingtonu neporušily.

Člen Syrské svobodné armády (vepředu) a člen pešmergů v Kobani (19. listopadu 2014). | foto: AP

Černý seznam vydaný Washingtonem představuje problém především pro menší humanitární organizace, které nejsou příliš zběhlé v kličkování labyrintem byrokratických nařízení.

„Omezuje nás to, strávíme hodně času prověřením všech, kteří nám pomáhají,“ svěřil sewebu Foreign Policy Zaíd Brifkáni, kurdský lékař pracující v USA. Společně se skupinou Doktoři pro Kurdistán začal v létě shánět peníze a lékařské vybavení. Když se pokusil pomoc zaslat do kurdských oblastí Sýrie, narazil.

Washington totiž politické skupiny, které tuto oblast ovládají, stále považuje za teroristy. „Je zvláštní, že USA s kurdskými skupinami přímo spolupracují, ale zároveň je stále vedou na tomto seznamu,“ upozornil Brifkáni.

Na černém seznamu

Washington tureckou PKK zařadil na seznam teroristických organizací v srpnu 1997. Partaj třicet let ozbrojeně bojovala za autonomii tureckého Kurdistánu, v bojích zemřely desítky tisíc lidí. Před dvěma lety však s tureckou vládou zahájila mírový proces a vzdala se ozbrojeného boje. Za teroristickou organizaci ji však nadále považuje i EU a NATO.

Irácké partaje PUK a KDP byly zapsány na seznam TIER III v roce 2001 v době schválení Vlasteneckého zákona. Na evropském teroristickém seznamu nejsou.

Americká vláda s kurdskými partajemi nejen spolupracuje, kurdští pešmergové se stali nepostradatelnými spojenci na frontě proti Islámskému státu.

Dvě hlavní kurdské politické strany v Iráku, Kurdská demokratická strana (KDP) a Vlastenecká unie Kurdistánu (PUK), figurují na seznamu nazvaném TIER III, na kterém jsou organizce zapojené do teroristických aktivit. Lidem, kteří s těmito spolky spolupracují, hrozí vyhoštění z USA.

Nejvyšší soud v roce 2010 rozhodl, že jakákoliv podpora organizací vedených na seznamu (včetně humanitární pomoci) je ilegální. Soudce nepřesvědčili ani právní epxerti, podle kterých je definice pro zařazení na seznam TIER III příliš vágní a vztahuje se i na skupiny, které bojují proti represivním režimům.

Přežitá politika

„Je to urážka přátelství Spojených států a Kurdistánu,“ říká Alex Ebsary, mluvčí washingtonské kanceláře Kurdské regionální vlády v Iráku. Podle něj je zákon zaměřený proti kurdským bojovníkům, kteří bojovali po boku amerických jednotek při sesazení Saddáma Husajna. „Jak můžeme říci, že to jsou teroristé?“ ptá se Ebsary.

Irácké kurdské strany se na seznamu ocitly automaticky v době vzniku tzv. Vlastenckého zákona (Patriot Act), který vznikl po teroristických útocích na USA v září 2001. Obamova administrativa a někteří členové Kongresu podpořili jejich vyškrtnutí, další politici se však obávají, že by tak vznikl vážný precedent.

Turecká Kurdská strana pracujících (PKK) je navíc na seznamu teroristických organizací ministerstva zahraničí USA. PKK je napojena na kurdské povstalce kontrolující část Sýrie. Někteří analytici a bývalí politici tvrdí, že PKK by měla být z černé listiny vyškrtnuta, protože je pro zahraniční politiku USA důležitá.

Islámský stát

„Tyto skupiny jsou spojenci USA a skutečnost, že jsou sankciovány, je součást přežité politiky, která by měla být změněna,“ řekl David Phillips, bývalý poradce ministerstva zahraničí a nynější ředitel Institutu pro studium lidských práv University of Columbia.

Jenže pro USA není tak jednoduché PKK vyškrtnout. Washington musí brát ohled na dobré vztahy s Tureckem, které během vleklé války s kurdskými povstalci přišlo o stovky mužů. Ankara nyná bedlivě sleduje, kdo podporuje PKK v boji proti Islámskému státu, protože se obává, že by Kurdové mohli opět vystupňovat svůj starý boj za nezávislost na Turecku.

Iráckým Kurdům dodává zbraně a munici i Česká republika. Ministerstvo zahraničních věcí argumentuje, že příjemcem zbraní nejsou partaje vedené na amerických černých seznamech, nýbrž autonomní orgány iráckého Kurdistánu.

„V případě Irbílu je materiál poskytnut v souladu s pozicí centrální irácké vlády. Tyto instituce garantují využití dodaného materiálu v souladu s deklarovaným účelem užití a deklarovaným konečným uživatelem, tak jak je specifikováno v žádosti o vývozní licenci,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí české diplomacie Michaela Lagronová.

Humanitární katastrofa

Výzvy k vyškrtnutí kurdských partají ze seznamů teroristických organizací zesilují především kvůli občanské válce v Sýrii, která se stala nejhorší humanitární katastrofou současnosti.

Koalice 36 humanitárních a lidsko-právních organizací vyzvala bohaté státy, aby přijaly desítky tisíc syrských uprchlíků. Jednat o tom budou od úterý v Ženevě. Podle OSN letos bohaté státy přijaly pouze třicet tisíc běženců. OSN chce, aby do konce roku 2016 přijaly dalších sto tisíc. 

„Toto je jedna z nejhorších krizí od druhé světové války. Donutila uprchnout miliony civilistů, většinou žen a dětí. Vyzýváme vlády, aby ukázaly mezinárodní solidaritu,“ řekl The Guardian Mark Goldring z humanitární organizace Oxfam.

Ze svých domovů uprchla již polovina Syřanů (čtěte zde). Většina z nich žije v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Iráku a Egyptě.

Fotogalerie

Syrské uprchlíky nikdo nechce

Ankara, Bejrút a Ammán se příliv uprchlíků snaží zastavit a ochránit svůj pracovní trh.  Navíc Světový potravinový program v prosinci musel zastavit svou pomoc uprchlíkům kvůli nedostatku financí (více naleznete zde).  

„Šokuje mě, jak malý počet míst nabízí mezinárodní komunita pro uprchlíky,“ tvrdí Sherif Elsayed-Ali, odborník Amnesty International na práva uprchlíků. V Evropě, hlavně v Německu a Švédsku, o azyl zažádalo téměř sto tisíc syrských uprchlíků.

Ropné monarchie Perského Zálivu žádné uprchlíky nepřijímají. „Státy Zálivu by se měly stydět. Se syrskými uprchlíky mají jazykové a náboženské vazby, proto by měly být na prvním místě států, které jim nabídnou pomoc,“ řekl Elsayed-Ali. 

Ani Česká republika nechce přijímat syrské běžence. Pokud by EU rozhodla o kvótách, Česko je odmítne (více zde). Ministr vnitra Milan Chovanec navrhoval, aby o přijetí uprchlíků rozhodli občané v referendu (čtěte zde). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek alespoň navrhl, aby se zranění pešmergové mohli léčit v Česku (více zde).



Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.