Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proti Islámskému státu stojí obří koalice, bojují jen někteří

  17:47aktualizováno  17:47
Spojeným státům se podařilo proti radikálům Islámského státu v Iráku a Sýrii v celkem krátké době zformovat snad nejširší koalici v dějinách. Ačkoliv ve výčtu spojenců proti islamistům figuruje přes 60 států a mezinárodních organizací, skutečně bojuje jen hrstka z nich.

Letounu Rafale francouzského letectva během mise proti islamistům v Iráku | foto: Armée de l'Air

Podle Bílého domu je v koalici proti radikálům Islámského státu hned 60 zemí a mezinárodních organizací, které se nějakým způsobem na boji proti islamistům podílejí. Například do mise ISAF v Afghánistánu je přitom zapojeno na 40 států.

Jenže skutečně je do boje, tedy do leteckých úderů na území Iráku a Sýrie, zapojena jen hrstka z nich. V tomto ohledu Američané své spojence rozdělují celkem striktně.

A svědčí o tom i nedávná schůzka ve Washingtonu, kam byli na poradu pozváni vojenští představitelé pouze 21 zemí, které se účastní přímo leteckých operací nebo je vojensky či technicky podporují, významně vyzbrojují irácké bezpečnostní složky či některé skupiny v Sýrii nebo poskytují v součtu miliardy dolarů na humanitární pomoc.

Zatímco pro údery v Iráku mají Spojené státy po boku tradiční spojence z NATO od Británie, přes Kanadu, Nizozemsko, Francii až po Belgii a Dánsko, při náletech proti islamistům na území Sýrie se zatím spoléhají jen na pomoc pětice arabských států: Bahrajnu, Jordánska, Kataru, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Většina ostatních zemí včetně České republiky se zatím zapojila pouze do dodávek munice či výstroje iráckým a kurdským jednotkám nebo humanitární pomoci.

Bojující spojenci:

Austrálie
Australská vláda vyslala do boje osm bojových letounů F/A-18 Super Hornet, několik průzkumných letounů včasného varování E-7A Wedgetail, létající tanker pro doplňování paliva za letu. Operaci proti islamistům Austrálie pojmenovala „Okra“. Letouny startují ze základny Al Minhad ve Spojených arabských emirátech, kam Austrálie vyslala také 200 vojáků speciálních sil a instruktorů.

Letoun F-16 belgického letectva na základně v Jordánsku

Letoun F-16 belgického letectva na základně v Jordánsku

Belgie
Pod operačním názvem „Desert Falcon“ vyslala Belgie do oblasti šest stíhacích letounů F-16 Falcon a 120 vojáků (piloti a pozemní personál). Startují ze základny Šahíd Mwaffak v Jordánsku. Do leteckých úderů se belgičtí letci poprvé zapojili 5. října, kdy bombardovali pozice islamistů. „Každý let začíná jako průzkumný,“ řekl velitel belgických letců Claude Van de Voordeven.

Británie
Londýn vyslal do boje osm letounů Tornado GR4. Startují do průzkumných i úderných akcí ze základny britského Královského letectva Akrotiri na Kypru. Operaci Britové pojmenovali „Shader“. Poprvé se letouny zapojily do bojové mise 27. září.

Británie také dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila rovněž, že pomůže s jejich výcvikem. Britské ministerstvo obrany zvažuje i nasazení vyzbrojených bezpilotních strojů MQ-9 Reaper nasazených v současnosti v Afghánistánu.

Dánsko
Dánské království nasadilo od 26. září proti islamistům sedm stíhaček F-16 (z toho tři rezervní) a rovněž 250 členů personálu. Letouny startují ze základny Ali Al Salam v Kuvajtu. První ryze bojovou misi absolvovali dánští letci nad Irákem 16. října. „Naši lidé vynaložili velké úsilí, aby se připravili, a já jsem velmi rád, že dánské letouny F-16 hrají nyní aktivní roli v mezinárodní koalici,“ řekl ministr obrany Nicolai Wammen.

Francie
Francouzské stíhací letouny poprvé udeřily v rámci operace pojmenované „Chammal“ na pozice IS v Iráku 19. září. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům. Země rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.

Poté, co islamisté zavraždili uneseného francouzského občana, zvažuje Francie rozšíření svých leteckých úderů i na muslimské radikály v Sýrii. K úderům využívají francouzští letci základnu Al Zafra ve Spojených arabských emirátech. Na místě mají děvět strojů Rafale, létající tanker pro doplňování paliva za letu, průzkumný stroj Atlantique 2. V Perském zálivu také operuje francouzská fregata, která má zajišťovat protileteckou a protiraketovou ochranu.

Výzbroj letounu Rafale francouzského letectva před misí v Iráku

Výzbroj letounu Rafale francouzského letectva před misí v Iráku

Kanada
Ottawa vyslala do boje v rámci své operace „Impact“ celkem šest bojových letounů CF-188 Hornet, létající tanker, dva průzkumné stroje CP-140 Aurora a také 68 příslušníků speciálních sil, kteří by měli radit irácké armádě.

Nizozemsko
Celkem šest letounů F-16 (plus dva rezervní) startuje ze základny Šahíd Mwaffak v Jordánsku. V Iráku má být také nasazeno až 130 výcvikových instruktorů a poradců. První misi absolvovali nizozemští letci nad Irákem 5. října. O dva dny později nizozemské letouny bombardovaly pozice islamistů na severu Iráku a zničily několik vozidel.

Spojené státy
Spojené státy nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a od 23. září podnikají s několika arabskými zeměmi letecké údery proti pozicím IS v Sýrii.

USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek. Do boje poprvé Pentagon nasadil nejmodernější letouny současnosti F-22 Raptor. Na cíle útočí také letoun F/A-18 Super Hornet z letadlových lodí, různé bezpilotní stroje nebo bombardéry B-1B Lancer.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.