Britský premiér David Cameron ve sněmovně mluvil o tom, že akce proti Islámskému státu jsou povinností Velké Británie, protože IS přímo ohrožuje její obyvatele.
Islámský státNÁLETY: Američané udeřili na islamisty v Sýrii RAPTORY: Nad Sýrií operují nejmodernější stíhačky SVĚDECTVÍ: Jezídka popsala krutovládu islamistů NÁVRAT: Britové řeší, co se svými islamisty VRAŽDY NOVINÁŘŮ: Islamisté nás zasáhnou přímo v obýváku VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? ŠÉF ISLAMISTŮ: Z malého fotbalisty vyrostl mozek džihádu DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
„Je taková akce národním zájmem Velké Británie? Existuje nějaká přímá hrozba pro Brity? Odpověď je ano,“ řekl ve své výzvě v poslanecké sněmovně Cameron. Dále uvedl, že je přesvědčen, že je spoluúčast Británie na boji proti IS nutná a oprávněná. Poslance také ujistil, že Irák nebudou nyní okupovat žádné britské ani jiné západní síly.
Cameronův návrh podpořil poté i šéf opozičních labouristů Ed Miliband. „Podporuji dnes tuto akci, protože budeme odpovídat na žádost demokratického státu Iráku, který bojuje za své vlastní přežití,“ uvedl ve svém projevu ve sněmovně Miliband.
Zároveň ale také upozornil na potřebu komplexní strategie, která by odpovídala situaci, a apeloval, aby Británie počkala na schválení jakýchkoliv kroků Radou bezpečnosti OSN. „Je to (Rada bezpečnosti) nejvyšší mnohostranná instituce na světě, a proto by bylo lepší žádat její povolení,“ uvádí Milibandovi námitky britský list The Independent.
Mise bude trvat roky
Žádná ze zahraničních zemí zatím nemá v úmyslu nasadit na iráckém území své pozemní jednotky. Některé státy, včetně České republiky, ale poslaly silám bojujícím proti Islámskému státu v Iráku zbraně.
Cameron už před mimořádným zasedáním zákonodárců mluvil o plánu dlouhodobějšího charakteru. „Bude to mise, která nezabere měsíce, ale roky. Přesto si myslím, že se na tento krok musíme připravit. Tuto kampaň bude charakterizovat trpělivost a vytrvalost,“ prohlásil. Ministr obrany Michael Fallon odhadl rámec intervence na dva až tři roky.
Za islamisty bojuje už tři tisíce Evropanů, vedou Francouzi a Britové |
Vojenskou stránku akce nastínil před zasedáním ministr zahraničí Philip Hammond, který řekl, že počítá pro údery v Iráku se šesti bombardovacími stíhačkami Tornádo, které jsou na základně na Kypru. Stroje vybavené laserem naváděnými bombami a raketami uskutečňují ve své oblasti hlídkové lety a mohou se rychle zapojit do mise v Iráku. Ministr dodal, že v případě potřeby se počet letounů zvýší.
Londýn patří k nejbližším spojencům Washingtonu, a přestože Američané zahájili leteckou operaci již před několika týdny, Británie dosud stála stranou. Cameron ve čtvrtek oznámil, že by se jeho země do akce v Iráku měla zapojit, protože to je v jejím zájmu. Již minulý týden se připojila k úderům Francie.
Dánsko i Belgie také vyšlou letadla
Svou účast už v pátek odpoledne přislíbili Dánové. Předsedkyně dánské vlády uvedla, že její kabinet má parlamentní většinu a podporuje nasazení čtyř operačních a tří rezervních letounů společně s 250 piloty a členy podpůrného personálu po dobu 12 měsíců v Iráku. Hlasování poslanců, které by se mělo uskutečnit příští týden, je tak podle Thorningové-Schmidtové pouhou formalitou.
Thorningová-Schmidtová řekla, že ve čtvrtek večer ji o podporu oficiálně požádaly Spojené státy, které koalici proti Islámskému státu vedou. Dánské stíhačky budou operovat pouze v iráckém vzdušném prostoru, nikoli nad Sýrií, dodala premiérka.
Belgický parlament v pátek také odhlasoval naprostou většinou svou účast na akci. „Musíme bojovat proti týrání a stínání hlav. Je čas jednat," uvedl pro The Washington Post vlámský zákonodárce Veli Yuksel. Belgie by měla pro akci uvolnit šest svých letounů.
Kde se vzal Islámský stát a o co mu jde?
