Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA udeřily na islamisty v Sýrii stíhačkami, bombardéry i tomahawky

  3:59aktualizováno  15:56
Spojené státy s několika arabskými spojenci zahájily v noci na úterý údery na pozice Islámského státu v Sýrii. Útoky vedly stíhací i bombardovací letouny, Američané nasadili i střely s plochou drahou letu Tomahawk. Syrská vláda se o útoku dozvěděla v předstihu. Všechny americké letouny se v pořádku vrátily.

„Mohu potvrdit, že ozbrojené síly Spojených států a partnerských národů právě provádějí vojenské akce proti teroristům z Islámského státu v Sýrii za použití stíhacích letounů, bombardérů a raket Tomahawk,“ uvedl před čtvrtou ranní SELČ tiskový mluvčí Pentagonu kontradmirál John Kirby. Do akce byly nasazeny i bezpilotní letouny.

Raptory nad Sýrií. Stíhačky F-22 jsou prvně v ostré akci

Vzhledem k tomu, že operace právě probíhá, nesdělil Kirby detaily. Rozhodnutí zaútočit podle něj padlo během pondělí. Podle amerického ministerstva obrany se na útocích podílel i Bahrajn, Jordánsko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Ačkoli koalice podle amerického ministerstva obrany provedla čtrnáct úderů v provincii Dajr az-Zaur, místní zdroje podle agentury Reuters hovořily o nejméně třiceti leteckých útocích.

Pozorovatelé z agentury Syrian Observatory for Human Rights uvádí, že si letecké údery vyžádaly mezi stoupenci Islámského státu nejméně 70 životů. „Podle našich zpráv budou ta čísla ještě vyšší,“ řekl její šéf Rámí Abdulrahmán agentuře Reuters. Zhruba stovka militantů je podle organizace v kritickém stavu a svým zraněním ještě mohou podlehnout. Část obětí radikálové údajně převezli do Iráku.

Proč stíhačky?

Nasazení stíhaček neznačí, že by Pentagonu čelilo islamistické letectvo. To ostatně neexistuje, ukořistěné letouny neumějí islamisté podle dostupných zpráv účinně použít. Letouny jako například F/A-18 Hornet, tedy prvotním určením palubní stíhačky operující z letadlových lodí, jsou však schopné nést i protizemní střely. Není zřejmé, zda Sýrie klade útokům odpor.

Damašek potvrdil ztrátu jednoho letounu - nebyl sestřelen Američany, ale Izraelci poté, co pronikl nad Golanské výšiny (více najdete zde).

Lidé podle něj umírali zejména v okolí města Rakká, kde sídlí velení Islámského státu. Oběti na životech hlásí také guvernorát Dajr az-Zaur na východě Sýrie nebo Hasakah v severovýchodním cípu země.

Většina z obětí podle agentury Reuters nebyli rodilí Syřané. Obětí na životech nebo vážně zraněných mohou být podle Abdulrahmána nejméně tři stovky. 

Damašek do poslední chvíle nesouhlasil

Cílem útoků byly zejména muniční sklady, zásoby zbraní, kontrolní stanoviště, ale také syrsko-irácká hranice. Obyvatelé města Rakká uvedli, že bojovníci Islámského státu po Obamově projevu z 11. září, naznačujícím možnost úderů v Sýrii, evakuovali řadu svých budov, přemístili těžké zbraně a rodiny ozbrojenců z města v obavě z útoků.

Americký prezident Barack Obama míří na Valné shromáždění OSN, kde vystoupí s projevem. Očekává se, že pro údery zkusí získat širší mezinárodní podporu.

Damašek totiž do poslední chvíle odmítal dát k útokům na islamisty na svém území souhlas, byť je Islámský stát rovněž nepřítelem syrského režimu. Ten se však zas znelíbil Západu kvůli vleklé občanské válce a nekompromisnímu postupu včetně nasazení chemických zbraní.

Bojovníci Islámského státu uvedli, že na útoky odpoví. Obvinili zejména Saúdskou Arábii. „Stalo se to kvůli nim,“ uvedli na adresu tradičně prozápadní královské rodiny ze země uplatňující velmi striktní formu sunnitského islámu.

Američané použili k útokům i střely tomahawk:

Akce se účastní Saúdové, Katar, Jordánsko, Bahrajn a SAE

Právě podpora sunnitských zemí je pro americké tažení proti rovněž sunnitskému Islámskému státu klíčová. Jordánsko oznámilo, že podniklo letecké údery vlastními silami. Role ostatních zemí a to, zda také nasadily letectvo, či operaci „jen“ podpořily, je neznámá.

Fotogalerie

Všechny letouny se podle Američanů v pořádku vrátily na základny.

Syrská vláda uvedla, že ji USA o chystaných úderech informovaly několik hodin před jejich začátkem. Syrský ministr zahraničí dostal dopis od šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.

List The New York Times, popisující operaci jako úder na široké spektrum cílů „přívalem“ křižujících střel, nicméně uvedl, že údery začaly bez souhlasu vlády v Damašku.

Nálety nic nevyřeší, lkali syrští povstalci

Bojovníci syrské opozice stojící proti Asadovi i Islámskému státu se nedávno nechali slyšet, že nálety nic nevyřeší. Argumentovali nicméně tím, že nic nevyřešily nálety syrského letectva, které jsou proti vojenskému potenciálu USA a jejich spojenců marginální přesností i kvantitou. V paradoxním potvrzení nestability syrské opozice pak někteří z nich uvedli, že začnou-li Američané s nálety, přidají se k islamistům (více zde). Nechtěně tak potvrdili argumenty odpůrců myšlenky vyzbrojit umírněné syrské povstalce.

Islámský stát

Údery proti extremistům z IS jsou součástí vojenské kampaně, kterou před skoro dvěma týdny schválil americký prezident Barack Obama (více zde). Dosud Spojené státy vedly útoky na islamisty jen na území Iráku, který s akcí souhlasil, protože bojovníci Islámského státu ovládli rozsáhlé území Iráku od hranic se Sýrií až po Bagdád. 

Mezinárodní společenství proto vyzbrojuje irácké Kurdy, aby islamistům na zemi někdo mohl organizovaně čelit - irácká armáda toho příliš schopna není. S vyzbrojováním pomáhají i Češi (více zde).

Radikální uskupení v pondělí vyzvalo své stoupence k útokům na odpůrce, údajná odnož organizace v Alžírsku unesla francouzského turistu, jehož hodlají zabít, pokud Francie neukončí své letecké údery (více zde). 

Premiér Manuel Valls v úterý oznámil, že Francie o jeho propuštění s únosci vyjednávat nebude. „Paříž nikdy neustoupí vydírání. Proradnost terorismu tkví v používání vydírání, smrti, hrozeb. Kdybychom ustoupili, i jen o píď, tak mu umožníme zvítězit,“ citovala Vallse AFP. Francie bude v úderech v Iráku pokračovat, dodal premiér.

Autoři: , , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.