Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ceny Paměti národa letos dostali političtí vězni a pamětnice holokaustu

  21:02aktualizováno  21:02
Už potřetí ocenilo sdružení Post Bellum cenami Paměti národa osobnosti, které se nesklonily před totalitními režimy a ukázaly, že čest, důstojnost a svoboda nejsou prázdnými pojmy. Letos se laureáty cen stalo osm odbojářů, politických vězňů či pamětníků holokaustu.

Fotografie z Osvětimi, kde je paní Markéta Nováková a její sestřenice Ilsa Maierová | foto: Post Bellum

O tom, kdo se stane nositelem ceny, nakonec rozhodla veřejnost. Udělení ocenění proběhlo v Národním divadle v Praze.

"Rozhodli jsme se, že tato cena by letos měla být občanskou - tedy ne státní ocenění nebo vyznamenání, ale poděkování občanů. A v tom je její výjimečnost," vysvětlil ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. "Oslovili jsme proto skrze média veřejnost, které jsme během dvou měsíců představili příběhy osmi lidí nominovaných na Ceny Paměti národa," pokračuje.

Lidé měli možnost všem osmi nominovaným napsat vzkaz, který se objevil na stránkách Paměti národa, zprávy však osobně obdrží i sami laureáti. Podle Mikuláše Kroupy byl zájem obrovský. "Přišly stovky dopisů," řekl.

Předávání cen se neslo v duchu vlakového nádraží. "Vlaky a nádraží připomínají, že jsme na cestě, představují místa a křižovatky, setkání i míjení. Vlaky přijíždějí a odjíždějí, lidé se loučí i vítají. Nádraží žije mnoha příběhy, třeba je jen nevidíme," popsal Matěj Forman, který večer spolu se svým bratrem Petrem režíroval.

Přežily koncentrák i mučení StB

ILSA MAIEROVÁ (15. května 1922) - Narodila se v Brně do židovské rodiny. V roce...
MARKÉTA (MARGIT) NOVÁKOVÁ (5. prosince 1922) - Měla podobný osud jako...

Mezi nominovanými a zároveň laureáty jsou tři ženy, které přežily holokaust. Ilsa Maierová a Markéta Nováková, sestřenice, které prošly terezínským ghettem, se nakonec setkaly v transportu do Osvětimi. Obě se přihlásily dobrovolně, když měli být deportováni jejich manželé. Následně byly převezeny do polského městečka Bad Kudow. Tam až do konce války pracovaly v těžkých podmínkách nacistického zbrojního průmyslu.

EVA ROUBÍČKOVÁ (16. července 1921) - Narodila se v německy mluvící židovské

Eva Roubíčková strávila čtyři roky v terezínském lágru. Byla přidělena na zemědělské práce, což ji zachránilo od transportu do některého z koncentračních táborů, kde zahynula skoro celá její rodina. Při práci na poli vždy odnesla trochu jídla, které pak pašovala do tábora. Několikrát dostala i balíček od bohušovického železničáře Karla Košvance. Brzy ji však chytil četník - následovalo bití, vyhrožování smrtí, samovazba... I přesto Košvance neprozradila a i díky jeho pomoci válku přežila(více se dočtete zde).

HELENA ŠIDÁKOVÁ (6. května 1925) - V roce 1949 ji při vyšetřování příslušníci...

Čtvrtá žena mezi letošními oceněnými, Helena Šidáková, vydržela nelidské mučení a věznění v komunistických kriminálech, jen aby kryla svého manžela. Spolu se rozhodli, že uprchnou přes hranice, plán jim ale překazila StB. Ona dostala 12 let, její manžel doživotí. Ani to ji ale nezlomilo, znovu se spolu setkali po 14 letech (více čtěte zde).

Odbojáři, agent-chodec i disident

JOSEF HOLEC (29. listopadu 1918) - Žil v české rodině na dnešním území

Mezi sedmi oceněnými se objevil i příběh Josefa Holce. Během války na rodném Volyňsku založil odbojovou organizaci Blaník. V roce 1944 vstoupil do československých brigád v SSSR, kde byl zraněn. Po válce vstoupil do Judexovy odbojové protikomunistické organizace, už v listopadu 1948 ho ale zatkla policie a dostal 18 měsíců, které si odpykal v jáchymovských dolech (celý jeho příběh si můžete přečíst zde).

FRANTIŠEK ZAHRÁDKA (30. října 1930) - Po válce, to mu bylo patnáct, se stal v...

V Jáchymově strávil několik let i František Zahrádka. Ten se hned po válce zapojil do protikomunistického odboje. Hned po únorovém převratu začal spolu s kamarády převádět lidi přes hranice. Dostal se až do Bavorska, kde ho kontaktovala americká zpravodajská služba.

V roce 1949 ho začala sledovat StB a ještě v tom samém roce Zahrádku zatkli. V procesu mu hrozil trest smrti, nakonec však dostal "jen" 20 let, během kterých prošel několika kriminály, jáchymovskými uranovými doly i lágry Vojna a Bytíz. V roce 2007 dostal Řád Tomáše Garrigua Masaryka (o životě Františka Zahrádky se více dočtete zde).

LEOPOLD FÄRBER (31. října 1928) - Čtrnáct členů jeho rodiny zemřelo v...

Už jako šestnáctiletý se účastnil protinacistického odboje Leopold Färber. Po válce s kamarády založili protikomunistickou odbojovou skupinu. Počátkem 50. let plánovali poškodit místní policejní školu. Výbušniny však neplánovaně explodovaly, výbuch Färberovi protrhl oba bubínky a vyrazil oko.

StB ho spolu nakonec s kamarády zatkla a mučila. Nic neřekl. Za "zločiny proti republice" nakonec dostal 16 let, z nichž si odseděl osm. Letos v říjnu ho ocenil prezident Václav Klaus (celý jeho příběh najdete zde).

FRANTIŠEK STÁREK (1. července 1952) - Legenda českého undergroundu, muž s

Posledním oceněným je bývalý disident František Stárek. Legenda českého undergroundu vydával samizdatový časopis Vokno, pořádal nepovolené koncerty a byl jedním ze signatářů Charty 77. Státní bezpečnost ho vyslýchala takřka pravidelně, za mřížemi byl hned třikrát.

Zastihl ho za nimi i listopad 1989. Za pobuřování seděl v Horním Slavkově, odkud se dostal na amnestii. Od roku 1990 potom na prosbu Václava Havla pracoval pro kontrarozvědku, dnes se věnuje projektu o dějinách československého undergroundu (více se o Františku Stárkovi dočtete zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.