Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: StB udělala z výslechů skauta sadistickou zábavu

  19:16aktualizováno  19:16
Leopold Färber vyrůstal za války v položidovské rodině. Už tehdy se účastnil protinacistického odboje, stranou ale nezůstal ani po válce. Svým vyprávěním inspiroval děti, které vedl ve skautu. Zatkli ho a matce poslali zkrvavené šaty. Žena se psychicky zhroutila a neuzdravila se ani poté, co zjistila, že to byl jen estébácký vtípek. Portál iDNES.cz vám přináší další dokument organizace Post Bellum z cyklu Příběhy 20. století.

Leopold Färber v roce 2008. | foto: Post Bellum

Leopold Färber vyrůstal v Boskovicích, ale narodil se 31. října 1928 ve Staré Haliči - maminka byla katolička ze Slovenska, tatínek moravský Žid. Jako dítě ze smíšeného manželství nemusel Leopold za okupace do koncentračního tábora, ale přišel o šestnáct blízkých příbuzných, které Němci buď zastřelili nebo zavraždili v plynových komorách.

Dodnes vzpomíná, že otcovu rodinu viděl naposledy na boskovickém náměstí, těsně před nástupem do transportu: "Povolili jim balíčky do určité váhy. Jenomže jim to na shromáždišti vzali a naházeli na jednu hromadu. Moje sestřenice držela malou panenku, nějaký voják k ní přišel, tu panenku jí vytrhl z ruky a hodil ji na hromadu. A ona ho kopla. I když to bylo čtyřleté děcko, ten voják ji tam přede všemi zbil." Otec, kterého chránilo před deportací manželství se Slovenkou, prý tehdy Leopolda popadl a rychle ho odtáhl stranou, aby byli pryč dřív, "než si někdo všimne, že jsme taky Židi".

Stranou ale Färber nezůstal: jako dospívající mladík, truhlářský učeň a skaut (přezdívaný podle loutky Hurvínek) začal pomáhat protinacistickým odbojářům na Prostějovsku a Boskovicku. "Byl jsem mladej, starší a zkušenější mě drželi zkrátka, dělal jsem jen prachobyčejnou spojku mezi jednotlivými skupinami," říká. Ale pak zjistíte, že byl spojka spolehlivá a odhodlaná, tudíž za okupace zřejmě přispěl k záchraně mnoha lidí.

Třaskaviny schoval do kamen

Leopold Färber se nezařadil ani po válce. KSČ se mu nezamlouvala, stejně jako jeho příbuzným, kteří své antipatie vůči komunistům dost hlasitě vyjadřovali (s výjimkou jednoho slovenského strýce, který naopak dělal ve straně kariéru). S bratry Josefem a Františkem Markovými proto po únorovém převratu v roce 1948 založili protikomunistickou skupinu, počátkem 50. let si obstarali výbušniny a chtěli poškodit místní policejní školu nebo služebnu Sboru národní bezpečnosti. Neměli ale dost zkušeností (nejstaršímu Leopoldovi bylo něco přes dvacet) a navíc neznali pravidla konspirace, smůla se jim lepila na paty.

Nejdřív Josef Marek, který ve skupině vystupoval coby "hlavní pyrotechnik", schoval třaskaviny do kachlových kamen ve skautské klubovně. Kamarádům to neřekl, Leopold se rozhodl, že v kamnech zatopí, a způsobil tím výbuch, který mu protrhl oba ušní bubínky a vyrazil oko - od té doby má skleněnou náhražku.

Leopold Färber

Leopold Färber je nominovaný na letošní Cenu Paměti národa. Slavnostní udílení, které pořádá nezisková organizace POST BELLUM ve spolupráci s Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů, proběhne 12. prosince 2012 v Národním divadle v 21 hodin. Režie Matěj Forman. Vstupenky zdarma mají členové Klubu přátel Paměti národa. Leopolda Färbera můžete podpořit a napsat mu vzkaz zde.

Zranění sice Hurvínek před úřady nějak "okecal", ale stejně byl spolu s Markovými zatčen. Na jaře 1950 se totiž v kraji objevily letáky s nápisem "Smrt komunismu", StB začala věc vyšetřovat, načež zjistila, že letáky kreslily a rozhazovaly děti, podnícené vyprávěním Leopolda Färbera, svého skautského vedoucího.

Nešlo o to, že by Färber děti naváděl, ale inspiroval je, když jim vyprávěl o válce a o tajně vyráběných letácích se slovy "Smrt fašismu!" Estébáci pak "Hurvínka" začali sledovat – a v květnu 1950 ho společně s Josefem Markem zatkli (mladší František Marek byl zatčen o pár měsíců později). Ve stejném roce 1950 byl skauting zakázán.

Budeme počítat do tří

Referenti Státní bezpečnosti si z vyšetřování Leopolda Färbera udělali sadistickou zábavu (nejspíš to byli ti samí, co jeho matce poslali krvavé oblečení. "Říkali: ‚Ty máš kluku z pekla štěstí. Zítra bude amnestie. Tady máš papír, napiš, co jste dělali - a jdeš dom.‘ Já jsem ale nic nenapsal. Druhý den přišli, a to už šlo do tuhýho.

Přivázali mě k židli, dali mi papír a řekli: ‚Napiš dopis na rozloučenou,‘"vzpomíná Hurvínek a pokračuje: "K výpovědi jsem se ale stejně neměl. Zavázali mi tedy oči a řekli: ‚Máš ještě šanci. Budeme počítat do tří. Jedna, jedna a půl, jedna a tři čtvrtě, dva...‘ Takhle to natahovali. Pak zařvali: ‚Tak budeš mluvit, nebo ne?!‘ Já jim na to řekl, že jsem přece vysvětloval, jak to bylo, že jsme nechtěli, aby děti letáky psaly. A najednou zazněla rána. Byl jsem strachy mokrej. Vystřelili z poplašňáku a hrozně se tomu smáli…"

Leopold Färber začal vypovídat poté, co ho zbili a ukázali mu výpovědi kamarádů. Dostal za své "zločiny proti republice" šestnáct let kriminálu, Josef Marek deset let, František Marek dva roky v ústavu pro mladistvé.

Oko se koulelo chodbou

Kromě jiných věznic poznal "Hurvínek" Leopod Färber i Plzeň-Bory, kde ho tloukl krutý bachař Václav Brabec. Váže se k tomu historka, která jako kdyby vypadla z černé komedie:

Fotogalerie

"Brabec mne zbil do krve. Druhý den přišel zase, a zeptal se: ´Tak co, už jsi byl jako nováček bit?´ Já odpověděl: ´Ano od vás, včera! Á mlask a už jsem jí měl, zase mě zmlátil. Říkal jsem si, že tohle nepřežiju. Za nějaký čas zase přišel do cely a zase říká: ´Už si dostal jako nováček do huby?!´ Já tentokrát mlčel. Začal se mnou mlátit, tloukl mě do tváře a najednou se to stalo! Nějak zavadil o mé skleněné oko, ono vypadlo a kutálelo se po cele. To si neumíte představit ten jeho výraz! Koukal na mě vyděšeně, naprosto konsternovaně, vycouval z cely a už se mě nikdy nedotkl."

Leopold Färber odseděl osm let. Po propuštění z kriminálů pracoval dlouhá léta u staveb silnic, později mu povolili aranžovat výlohy. Už za normalizace začal shromažďovat svědectví a dokumenty o zločinech nacistů a komunistů, zvláště se zajímal o osud vojenských veteránů ze západní fronty.

Příběhy 20. století

Vyprávění Leopolda Färbera uslyšíte v Příbězích 20. století, v neděli 14. 10. na Rádiu Česko v 10:05. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa..

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.