Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Komunistům nikdy nevěřil, skončil v uranových dolech

  22:34aktualizováno  22:34
Navštívíte-li památník a muzeum 3. odboje u Příbrami, nevyjdete z úžasu. Nikoliv však z dřevěných lágrových baráků zachovaných přesně jako z doby, kdy v nich přežívali političtí vězni. Oči totiž nespustíte ze svého průvodce Františka Zahrádky, který vše zažil na vlastní kůži. Věznili ho 13 let. Portál iDNES.cz vám přináší další dokument organizace Post Bellum z cyklu Příběhy 20. století.

František Zahrádka zamlada | foto: Post Bellum

Strhující výklad Zahrádka přednese v "díře", tzv. korekci: "Tady ty nápisy nad vámi, to jsou originál a vězni si tím krátili čas. Jsou z asfaltu, který vykapával ze stropu," vysvětluje průvodce Zahrádka. Návštěvníci se rozesmějí, když nahlas čtou "Buď vítán, kdo s dobrým úmyslem vcházíš!".

Zahrádka seděl za to, že převedl v roce 1949 jedenáct lidí přes západní hranice a vydával protikomunistické letáky a časopis Za pravdu.

František Zahrádka

František Zahrádka se narodil 30. října 1930 v Děčíně. Jeho matka Kristýna pocházela z osmi dětí a pracovala jako pomocná dělnice, otec František Zahrádka bojoval v legiích v Itálii a často musel za prací dojíždět, za nacistické okupace nastoupil na nucené práce. Hned na začátku války byla rodina donucena vystěhovat se z pohraničí. Nějaký čas zůstali na nádraží. Stala se však tragédie. Mladší Luděk se těžce zranil, srazil ho automobil, lékaři nedávali téměř naději, maminka se psychicky zhroutila a byla hospitalizována. Osmiletý František zůstal sám. Postel si udělal z vany, kterou někde našel a dotáhl jí do opuštěného odstaveného vagonu, kam mu lidé nosili jídlo. Nejčastěji ho navštěvovali místní skauti. V oddíle se seznámil s o něco starším Karlem Peckou, také pozdějším politickým vězněm a slavným spisovatelem.

Zahrádka (vlevo) a jeho spoluvězeň Znenáhlík

Zahrádka (vlevo) a jeho spoluvězeň Znenáhlík

Zahrádka (vpravo) jako konzultant při natáčení seriálu Zdivočelá země

Zahrádka (vpravo) jako konzultant při natáčení seriálu Zdivočelá země

Jeho rodiče se zapojili do protinacistického odboje a oba zatklo gestapo. Na svobodu se dostali až na konci války. Otce pustili po pětiměsíční vazbě, jeho matku, která nosila jídlo partyzánům, osvobodila až Rudá armáda 5. května 1945.

"Nikdy na to nezapomenu, jak jsme vítali sovětské vojáky generála Malinovského. Lidé je nosili na ramenou. Pamatuju si, jak ukrajinští vojáci říkali 'dneska jásáte, za rok budete plakat!'," vzpomíná na květnové oslavy Zahrádka.

Po válce se začal angažovat v obnoveném skautu. S českobudějovickými junáky jezdil na tábory. Objevovali málo známé pohraniční stezky, znali jeskyně a všemožné skrývačky, což se mu prý později náramně hodilo. Komunisté se v Československu postupně chopili moci, ale skauti jejich slovům nevěřili už dávno předtím.

"Ani náhodou. Pamatuju si, že jsme nikdy nevěřili v sebevraždu Jana Masaryka. Krčmaňská aféra, pokus o atentát na Drtinu, znárodňování a mnoho dalšího, to všechno nás přesvědčilo, že komunistům se nedá věřit. Že tato společnost zase ztrácí svobodu," vysvětluje František Zahrádka, proč začal převádět uprchlíky přes hranice.

Kdo Zahrádku udal, se neví

Paměť národa

František Zahrádka je nominovaný na letošní Cenu Paměti národa. Slavnostní udílení, které pořádá nezisková organizace POST BELLUM ve spolupráci s Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů, proběhne 12. prosince 2012 v Národním divadle v 21 hodin. Režie Matěj Forman. Vstupenky zdarma mají členové Klubu přátel Paměti národa. Zahrádku můžete podpořit a napsat mu vzkaz zde.

Jednou se musel kvůli přestřelce na čáře vydat s důstojníky, které převáděl, až do uprchlického tábora v Bavorsku. Mohl zůstat, ale protože jeho bratr Luděk už emigroval, vrátil se, aby staří rodiče nezůstali sami. V Německu se nechal naverbovat americkou CIC a do Československa se vracel se zpravodajskými úkoly: koho má převést, jaké informace zjistit, a podobně. Jako agent chodec vystupoval s krycím jménem Josef.

V roce 1949 ho navštívil přítel ze skauta Karel Pecka. František se připojil do jeho skupiny "Za pravdu", kde vystupoval pod jménem Pavel. Vydávali a kolportovali letáky a samizdatový časopis. V jedné skupině se však našel udavač, ve druhé působil voják, kterého sledovali agenti komunistického Obranného zpravodajství. Zahrádku zatkli 3. září 1949. Kdo ho těsně před jeho útěkem do zahraničí udal, se dodnes přesně neví. V té chvíli už mnozí ze skupiny Za pravdu vypovídali ve vyšetřovně StB.

„Hodňousek“ to nebyl, vzpomíná kamarád

Karel Pecka v jednom z rozhovorů před svojí smrtí roku 1997 řekl: "Jak můžete vzdorovat, když máte svázané ruce, sedíte nahý na židli a nevíte, odkud přiletí rána. Vybaví se vám všechny ty popisy výslechů na gestapu a říkáte si: ´Nikdo po vás neštěkne.´ Takže člověk volil menší zlo a po několika hodinách přiznal aspoň něco, v nejistotě ovšem, zda to bude stačit."

Nakládačku dostal i Zahrádka a skončil na tři měsíce v pankrácké samovazbě. U soudu dostal dvacet let za špionáž.

Prošel jedenácti věznicemi a tábory, nejvíce času strávil v pracovních lágrech při uranových dolech. "No hodňousek to teda nebyl, dělal průsery, ale od toho jsme tam byli! Každou chvíli byl v korekci," vzpomíná na Zahrádku jeho spoluvězeň Petr Vymyslický. Po propuštění v roce 1962 Zahrádka nesehnal práci a vrátil se zpátky do příbramských dolů. V roce 1966 se oženil s Marií Voldřichovou, se kterou prožil 33 let až do její smrti. Děti už neměli. V roce 1990 založil Konfederaci politických vězňů v Příbrami.

Příběhy 20. století

Příběh Františka Zahrádky zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. Reprízu jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v sobotu 10. listopadu ve 13:10 v pořadu Příběhy 20. století. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
Muž při nehodě zabil manželku a syna. Vězení není nutné, rozhodl ÚS

Ústavní soud se zastal muže, který při řízení v opilosti loni v březnu havaroval a usmrtil manželku a šestiletého syna. Soud zrušil rozhodnutí, podle kterého...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Nejteplejší den roku trávili lidé také na u brněnské přehrady. (1. srpna 2017)
O víkendu do Česka dorazí tropy, pak se mírně ochladí a přijdou bouřky

Česko o víkendu znovu zasáhnou tropické teploty přesahující třicítku. V neděli bude na jihovýchodě Moravy až 34 stupňů, poté se mírně ochladí a objeví se...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.