Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Varoval před kolchozy, tak ho komunisté zavřeli

  14:41aktualizováno  14:41
V listopadu 1948 byla prozrazena tzv. Judexova odbojová (protikomunistická) skupina a její členové pozatýkáni. Mezi nimi i Josef Holec, tehdy třicetiletý volyňský Čech. Portál iDNES.cz, ČRo a společností Post Bellum přináší další dokument z cyklu Příběhy 20. století.

Plukovník Josef Holec dnes | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Josef Holec patří k osmi osobnostem, nominovaným na letošní Cenu paměti národa. S jeho příběhem jsme vás na portálu iDNES.cz seznámili už loni v únoru, tehdejší článek se však týkal zejména Holcových válečných osudů (přečíst si ho můžete po kliknutí na tento odkaz). Co se však s Holcem dělo po roce 1945?

Josef Holec o svých osudech vypráví v dalším díle Příběhů 20. století, který můžete slyšet v neděli 25. 11. v 10:05 na stanici Český rozhlas - Rádio Česko.

Josef Holec je nominován na letošní Cenu Paměti národa. Slavnostní udílení, které pořádá nezisková organizace POST BELLUM ve spolupráci s Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů, proběhne 12. prosince 2012 v Národním divadle v 21 hodin. Režie Matěj Forman. Vstupenky zdarma mají členové Klubu přátel Paměti národa.

Josefa Holce můžete podpořit či mu napsat zde: http://www.cenypametinaroda.cz/profil/2012/josef-holec/

Je třeba alespoň stručně připomenout, že Josef Holec se narodil v roce 1918 na Volyni. Chtěl se stát mlynářem, jeho rodina dokonce mlýn vlastnila, ale do Josefových osudů zásadně zasáhly oba totalitní režimy, nacismus a komunismus.

V roce 1940 byl odveden do Rudé armády, v níž po přepadení SSSR bojoval jako dělostřelec. Když Němci roku 1941 doslova rozprášili jeho brigádu, Josef Holec padl do zajetí. Měl štěstí: seznámil se s Čechem, odvedeným do wehrmachtu, s jeho pomocí se dostal na svobodu a vrátil se na Volyň. V říjnu 1944 znovu dobrovolně narukoval, tentokrát do čs. východní armády. Bojoval v karpatskodukelské operaci, byl těžce raněn, ale nakonec se dostal do Čech živý, jako náčelník 3. ženijního praporu.

Roku 1945 se Josef Holec usadil ve vesnici Tvršice na Žatecku. Po vyhnání německého obyvatelstva získal (s jistými obtížemi a díky zásahu generála Ludvíka Svobody) jako vojenský veterán obchod. V sedmačtyřicátém se za ním z Volyně přistěhovali i zbývající členové rodiny - a zdálo se, že Holcovi se konečně vrátí k normálnímu životu. Komunisté jim ho ovšem nedopřáli.

Žatecká skupina odbojných studentů

Josef Holec, plukovník v.v.

Narozen 29. 11. 1918 v obci Český Straklov na Volyni. Na jaře 1939 odvod do polské armády. V letech 1940–1941 v sovětské armádě, ústupové boje během Operace Barbarossa. Od listopadu 1941 v německém zajetí pracovní silou v polní kuchyni wehrmachtu vězení v Kyjevě Propuštění ze zajetí díky českému vojákovi wehrmachtu. Místním vedoucím odbojové organizace Blaník 17. 3. 1944 vstup do tvořícího se 1.československého armádního sboru. Masakr u Machnówky, boje u Krosna a Karpatsko-dukelská operace. 17. 11. 1944 těžké zranění střepinou do hlavy. 9. 2. 1945 návrat do armádního sboru a až do konce války náčelníkem 3. ženijního praporu. 18. 11. 1948 zatčení v souvislosti s Judexovou odbojovou protikomunistickou organizací (zkr. JOPO). Vězněn v Jáchymově, propuštěn 21. 5. 1950

V únoru 1948 proběhl v Československu komunistický převrat a za pár měsíců se na Žatecku zformovala tzv. Judexova odbojová protikomunistická organizace (krátce JOPO). Tvořili ji převážně studenti postoloprtské obchodní školy, a zejména mladí volyňští Češi, kteří už měli zkušenosti se sovětským komunismem.

Josef Holec dnes vzpomíná: "Roznášeli jsme letáky, scházeli jsme se a varovali jsme lidi před kolchozy a před združstevňováním. A říkali jsme jim pravdu o tom, co jsme zažili na Ukrajině. Že nenechali žádnému nic soukromého, a že ty, kteří měli větší majetek, vyváželi na Sibiř. Tak jsme lidi varovali, protože tady byla velmi prokomunistická nálada."

JOPO měla být napojena na další odbojové organizace (především na známou skupinu Praha-Žatec, o niž se historici dodnes přou a která měla připravovat státní převrat), ale dál než k roznášení letáků se mladí muži z JOPO nedostali. Z dosud ne zcela jasných důvodů (nejpravděpodobnější je samozřejmě infiltrace StB) byli v pozdním podzimu 1948 prozrazeni a pozatýkáni.

Pro Josefa Holce si přišli tajní 18. listopadu. Výslechy vedla mostecká Státní bezpečnost, následně bylo 43 lidí (mezi nimi 31 volyňských Čechů) obžalováno z velezrady podle zákona na ochranu republiky (č. 231/1948 Sb.).

Soud se konal v květnu 1949 v Praze - vedoucí skupiny Jiří Kořán dostal dvacet let vězení, ostatní sedm měsíců až dvanáct let. Veterán z východní fronty Josef Holec prožil sedm měsíců ve vyšetřovací vazbě a po převezení na Pankrác byl odsouzen k 18 měsícům, zbytek trestu odpracoval v jáchymovských lágrech.

Josef Holec našel po propuštění znehodnocený majetek i obchod, navíc musel státu doplácet za pobyt v kriminále. Našel si práci závozníka, následně mzdového referenta a účetního a dodělal si pětiletou ekonomickou školu. Dodnes žije v Žatci.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.