Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jednotný trh i celní unie. Labouristé ordinují Británii opatrný brexit

  20:19aktualizováno  20:19
Britská Labouristická strana se vyhranila proti současné podobě brexitu, kterou navrhují konzervativci premiérky Theresy Mayové. Labouristé prosazují setrvání Británie na jednotném trhu i po definitivním brexitu v rámci takzvaného přechodného období. To by mělo trvat až čtyři roky, vyloučeno však není ani mnohem delší období.

Jeremy Corbyn | foto: AP

Labouristé v čele s předsedou Jeremy Corbynem zažili v červnových parlamentních volbách nečekaný úspěch. Z velké části na úkor konzervativců. Děkovat mohli i své nečitelné taktice v otázkách brexitu. Konzervativci se naproti tomu coby vládnoucí strana jasně postavili na stranu tvrdého vystoupení z EU. Mnohdy za cenu ztráty politických bodů.

Celní unie a jednotný trh

Evropský jednotný trh je prostorem bez vnitřních hranic, v němž platí volný pohyb zboží, lidí, služeb a kapitálu, který je definován Maastrichtskou smlouvou.

Evropská celní unie je dohoda, která platí mezi státy Evropské unie (respektive původně Evropského hospodářského společenství) od roku 1968. Jde o druhý stupeň ekonomické integrace, který navázal na stupeň první (zóna volného obchodu), a na nějž navazuje stupeň třetí - společný trh.

Ustavením celní unie mezi sebou státy Evropské unie odstranily celní poplatky a dohodly se na společném celním sazebníku vůči dalším zemím. Clo se dále vybírá na vnějších hranicích Evropské unie a směřuje do společného rozpočtu EU.

Zdroj: Wikipedia

Labouristická strana nyní změnila směr a otevřeně prosazuje mírnější podobu brexitu. Alespoň v přechodném období po březnu 2019, kdy by Británie měla definitivně opustit EU. Plány strany představil v nedělním textu pro magazín Observer labouristický stínový ministr pro brexit Keir Starmer. Klíčem je setrvání na jednotném evropském trhu a udržení členství v celní unii v rámci přechodného období, které by mělo trvat od dvou do čtyř let.

Co by to pro Británii znamenalo? Pokud by se labouristé dostali do čela britské vlády, země by ve výše uvedeném přechodném období dále dodržovala úmluvy o volném pohybu lidí, akceptovala by rozhodnutí evropských soudů v otázkách ekonomiky a obchodu a nadále by také přispívala do společné evropské kasy. Cílem je zmírnění dopadů brexitu na ekonomiku Velké Británie.

Setrvání v celní unii podle Davise

Vyloučeno podle všeho není ani setrvání na jednotném trhu i celní unii v delším časovém období. Úspěch této varianty by však závisel na tom, zda by labouristé byli vládnoucí stranou, která by zároveň dokázala získat podporu dalších členských zemí EU ohledně „změn pravidel volného pohybu“ a „speciální imigrační nehody“. Unie totiž pro setrvání na jednotném trhu požaduje od Británie zajištění volného pohybu občanů EU. To však současná vláda odmítá.

Cesta k brexitu

Určitou formu setrvání v celní unii v polovině srpna navrhoval i konzervativní ministr pro brexit David Davis. Časově omezená celní unie by podle Davise umožnila pokračovat ve vzájemném obchodě „co možná nejvolnějším a nejhladším“ způsobem. Davis je přitom přesvědčený, že by Británie neměla za členství v dočasné celní unii platit, což může být pro Brusel zásadní problém.

Britská politická scéna je v otázkách brexitu po oznámení labouristů podle britských komentátorů o něco málo čitelnější. Zjednodušeně řečeno - kdo schvaluje tvrdý brexit, volí konzervativce, kdo velí k setrvání na jednotném trhu a pozvolnějšímu odchodu z Unie, tomu nabízí řešení labouristé. Ti se ostatně k tomuto kroku rozhodli i kvůli tomu, že jim mnozí voliči často vytýkali vlažná a nečitelná stanoviska v problematice odchodu z EU.

„Labouristé budou usilovat o přechodnou dohodu, která Británii zajistí stejné podmínky v rámci vztahů s EU, jaké platily doposud. Znamená to, že chceme setrvat v celní unii i na jednotném trhu. Pravidla pro obě strany by měla zůstat zachována,“ napsal Starmer. Zároveň kritizuje urputný a nekompromisní postup konzervativců, který považuje za „zbytečný a vysoce riskantní“.

Kompromisní brexit?

Stranické rozhodnutí vzešlo z mnoha týdnů interního vyjednávání. Stanovisko sice nezaznělo z úst jejího lídra Corbyna, i on však podle vyjádření nejvyšších představitelů labouristů s navrhovanou podobou brexitu souhlasí. Strana však musí počítat s tím, že v očích mnohých zastánců odchodu Británie z EU bude aktuální směřování labouristů považováno za zradu a určitou formu odmítnutí výsledků referenda.

Finanční závazky

Británie své zákonné závazky plynoucí z opuštění Evropské unie zaplatí, ujistil v rozhovoru poskytnutém stanici BBC ministr zahraničí Spojeného království Boris Johnson. Dodal však, že neuznává dříve naznačené a podle něj přemrštěné částky jako 100 miliard eur.

Otázka "rozvodového účtu" s EU vyvolala v táboře stoupenců brexitu rozkol, když část z nich odmítla názor tvrdých zastánců odchodu z EU, že by Británie neměla zaplatit "ani halíř". Sám Johnson v této souvislosti v Dolní sněmovně v červenci označil požadavek 100 miliard eur za vydírání.

Zdroj: ČTK

Stoupenci labouristů se v něm rozdělili na dva tábory. Hlavně voliči ze severu Británie a menších měst hlasovali pro brexit, zejména kvůli otázkám migrace. Voliči z větších měst naproti tomu podpořili setrvání v EU, které zemi přináší ekonomické výhody. Před labouristy nyní stojí úkol, vybalancovat směřování strany tak, aby si dokázali udržet voliče z obou táborů.

Určitý názorový rozpor je ostatně patrný i v samotné straně. Jak Corbyn tak stínový ministr financí John McDonnell se netají svými pravověrnými levicovými názory a o Unii se, jak připomíná server The Newyorker, v minulosti nevyjadřovali příliš lichotivě. Osobní pohled však musí jít stranou, důležitější je prosperita Británie. Labouristé tak budou svou podobu brexitu prezentovat jako určitou formu kompromisu. Vystoupení je věcí jasnou, protože se tak vyslovila nadpoloviční většina obyvatel. O zradě referenda tak nemůže být řeč.

Třetí kolo jednání o brexitu

S 262 mandáty v dolní parlamentní komoře však musí labouristé při prosazování svých plánů spoléhat na jednoznačné vítězství v případných předčasných volbách, nebo na pomoc přeběhlíků z Konzervativní strany. Šance mají nemalé, protože v partaji premiérky mělo už během referenda křídlo prosazující brexit relativně velkou sílu. Pro setrvání byla před referendem ostatně i Mayová, která se v parlamentu aktuálně opírá o křehkou většinu za podpory severoirské Unionistické strany.

Evropské soudy

Britská vláda ve stanovisku z 23. srpna potvrdila požadavek ukončení jurisdikce unijního Evropského soudního dvora (ESD) po brexitu. Přiznává mu ale určitý vliv na výsledky sporů v pobrexitovém období, například při výkladu unijního práva.

Mayová prohlásila, že Británie po brexitu získá zpět kontrolu nad svými zákony. "Budeme mít schopnost vytvářet si své vlastní zákony - naše zákony bude vytvářet parlament - budou to britští soudci, kteří budou tyto zákony vykládat, a bude to britský nejvyšší soud, který bude posledním arbitrem těchto zákonů," sdělila.

Zdroj: ČTK

Přední konzervativní ministři však z tvrdého brexitu odmítají couvat. Opuštění jednotného trhu i celní unie už v rámci přechodného období nedávno potvrdil ministr financí Philip Hammond či ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox. Otázkou zůstává, jak bude politická scéna Velké Británie vypadat v roce 2019. Po volebním neúspěchu nemá Mayová stále jisté své místo v Downing Street ani v rámci předsednictví Konzervativní strany.

Od pondělí mezi tím pokračuje třetí kolo jednání mezi představiteli Británie a EU o podobě brexitu, připomíná agentura AFP. Dosud se skloňovala zejména otázka práv občanů EU. Britská vláda prostřednictvím ministra pro brexit Davise navrhuje nový systém pro žádosti o povolení k trvalému pobytu. Kdo na ostrovech žije alespoň pět let, nemusí mít strach z vyhoštění, ostatní však čeká nová administrativa a přísnější podmínky (více zde).

Zástupci EU však britské plány nepřijali s nadšením. Europarlamentní koordinátor pro brexit Guy Verhofstadt prohlásil, že v současné podobě EU návrh nikdy neschválí. „Návrh EU počítá se zachováním současných práv pro Brity žijící v zemích EU i cizince v Británii. Británie však přišla s plánem, podle kterého by Evropané měli status občanů třetích zemí. Tím pádem by měli v Británii menší práva než Britové žijící v zemích EU,“ sdělil (více zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Britské pohostinství v krizi. Kvůli brexitu zažívá odliv pracovní síly

Podmínky vystoupení Velké Británie z EU jsou stále předmětem jednání. Blížící se brexit však už nyní začíná ovlivňovat celou řadu odvětví. Nejvíce trpí britské...  celý článek

V Mexiku pokračují po zemětřesení záchranné operace (20. září 2017).
Zemětřesení v Mexiku má 245 obětí, hledání přeživších komplikuje déšť

Počet obětí úterního zemětřesení v Mexiku vzrostl na 245. Podle agentury AP to vyplývá z informací federální vlády a starosty mexického hlavního města Miguela...  celý článek

Hohenzollernský most v Kolíně nad Rýnem.
Íránec v Německu nedostal azyl. Tak vylezl na most a zablokoval dopravu

Odmítnutý íránský žadatel o azyl v Kolíně nad Rýnem protestoval proti postupu německých úřadů tím, že vylezl ve středu na ocelový oblouk Hohenzollernského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.