„Chceme, aby se ten proces zrychlil... ten muž vedl puč. Na co čekáme? Dohoda mezi dvěma zeměmi je jasná,“ prohlásil turecký premiér Binali Yildirim. Podle agentury AP prohlásil, že Turecko a USA mají uzavřenou extradiční dohodu, a není proto důvod Gülenovo vydání odkládat. Dodal také, že USA jsou strategickým partnerem Turecka, nikoli jeho nepřítelem
Pětasedmdesátiletý Gülen žije v exilu v americkém státě Pensylvánie a Turecko ho obviňuje, že stál v pozadí zmařeného červencového převratu proti tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi. Ankara obvinila Gülena z deseti trestných činů včetně pokusu o svržení vlády a žádost o jeho extradici, tedy vydání, už do Washingtonu poslala jednou. Tehdy ji USA odmítly jako nedostatečně odůvodněnou. Druhou žádost nyní zkoumají.
Washington dává najevo, že Turecko musí předložit přesvědčivé důkazy Gülenova zapojení do puče. Američané do Ankary příští týden vyšlou pracovní skupinu, která prověří obvinění z Gülenovy protistátní trestné činnosti.
Duchovní veškerá turecká obvinění odmítá a chce, aby jeho údajný podíl na puči vyšetřoval nezávislý mezinárodní orgán. Turecká justice podle něj nezávislá není a není schopna mu zaručit právo na spravedlivý proces.
Kdo je duchovní Gülen:
20. července 2016 |
Erdoganova vláda pronásleduje Gülena a jeho příznivce dlouhodobě a po pokusu o puč akce proti nim ještě znásobila. Příští týden má Turecko navštívit i americký viceprezident Joe Biden.
Turci žádají německou rozvědku o pomoc
Německý týdeník Spiegel v sobotu napsal, že turecká tajná služba (MIT) žádá německou rozvědku o pomoc v boji proti Gülenovým přívržencům. Požadavek zpravodajských služeb je podle Spiegelu dalším z kroků, jimiž se Erdoganův režim snaží přimět Německo k tvrdému postupu vůči tureckým opozičníkům. Od nezdařeného puče údajně turecké úřady poslaly německé vládě 40 žádostí o vyšetřování a tři žádosti o vydání osob.
Puč v TureckuANALYTIK: Erdogana už nic nezastaví VĚZNICE: Kriminálníci dělají místo pučistům PROKURATURA: 1 900 let pro Gülena BASKET: Obra se zřekla vlastní rodina KONSPIRACE: Kódy z počítačových her VÝJIMEČNÝ STAV: Erdogan může vládnout dekrety PENSYLVÁNIE: Jak žije klerik Gülen VLAJKY: Výrobci mají žně KOMENTÁŘ: Pád turecké armády |
MIT tvrdí, že mnoho Gülenových přívrženců po neúspěšném převratu utíká z Turecka a že by německá Spolková zpravodajská služba měla lobbovat u německých zákonodárců, aby byli tito lidé stíháni a vydáváni do Turecka.
V Německu žijí až čtyři miliony lidí tureckého původu a v uplynulých týdnech se v různých městech střetávali přívrženci Erdogana a Gülenova hnutí. Od poloviny července jen zemské ministerstvo vnitra v Severním Porýní-Vestfálsku zaznamenalo 65 případů vyhrožování, výzev k bojkotu a násilí namířených proti údajným Gülenovým stoupencům.
„Je nepřijatelné, aby události v Turecku vyústily v násilí na našich ulicích,“ komentoval to zemský ministr vnitra Ralf Jäger (SPD).
Podle Spiegelu také pokračuje spor o důvěrnou zprávu německého ministerstva vnitra o vědomých kontaktech Ankary s islamisty a teroristy na Blízkém východě, od níž se částečně distancovalo německé ministerstvo zahraničí a proti které Ankara protestuje. Ve vládních kruzích se nyní podle Spiegelu mluví o tom, že „ministerstvo zahraničí v posledních měsících nevynechalo jedinou příležitost šlapat v německo-tureckých vztazích jako slon v porcelánu. A je zvláštní, že poškozování vztahů nyní vyčítá ministerstvu vnitra.“
Spisovatelka za mřížemi
Turecký soud poslal do vazby známou tureckou spisovatelku a novinářku Asli Erdoganovou. Erdoganová pracovala jako poradkyně a sloupkařka pro prokurdské periodikum Özgür Gündem, jehož vydávání soud v úterý zakázal kvůli údajné propagandě ve prospěch zakázané separatistické Strany kurdských pracujících (PKK).
Celá redakce listu byla zadržena a vyslýchána, později ale byli všichni novináři až na dva propuštěni, napsala agentura Reuters. Erdoganová byla obviněna z členství v teroristické organizaci a z narušování národní jednoty a je ve vazbě v Istanbulu.
V tureckých vězení je podle agentury AP v současnosti kolem stovky novinářů a dalších pracovníků médií.
Příjmení Erdogan patří v Turecku k těm běžnějším a spisovatelka není v příbuzenském vztahu k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Její druhý román Kirmizi Pelerinli Kent (Město v červeném plášti) byl přeložen do cizích jazyků a dočkal se příznivých kritik. Česky její publikace zatím nevyšly.
