Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko propustí tisíce vězňů, aby se uvolnily cely pro pučisty

  8:19aktualizováno  10:06
Turecko propustí z vězení 38 000 vězňů odpykávajících si tresty za méně závažnou kriminalitu. Podle agentury AP tím chce uvolnit místo pro účastníky nezdařeného převratu. Prezident Erdogan vydal dva nové dekrety, na základě kterých přijdou o místo více než dva tisíce policistů a stovky příslušníků armády a telekomunikačního úřadu BTK.

Demonstrace Erdoganových příznivců v Istanbulu (18. července 2016) | foto: Reuters

Po nezdařeném pokusu o převrat policie zadržela už více než 36 000 lidí, z toho 17 000 bylo zatčeno. V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 000 zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků či učitelů. Pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí.

Aby se v kriminálech uvolnilo místo pro údajné pučisty, Turecko propustí z vězení 38 000 vězňů odpykávajících si tresty za méně závažnou kriminalitu. Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, který zdůraznil, že „nejde o amnestii“ a že „se týká zločinů spáchaných před 1. červencem“. Na podmíněnou svobodu se ale nedostanou vrazi nebo osoby odsouzené z terorismu.

Obvinění z terorismu či jeho podpory používá turecká justice ale poměrně často například proti kritikům Erdoganova režimu proti menšinovým Kurdům.

Během červencového pokusu o převrat zemřelo v Turecku 240 lidí (více o převratu můžete číst zde). Ankara za hlavní hybnou sílu událostí považuje duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Turci proto požádali Washington o jeho vydání.

Fotogalerie

Spojené státy ale takový krok odmítají, dokud Ankara nepředloží důkazy o Gülenově zapojení do pokusu o puč. Turecká prokuratura pro Gülena navrhla 1 900 let vězení. (více o požadavcích prokuratury můžete číst zde)

V reakci na nezdařený puč začal v Turecku na konci července platit výjimečný stav, díky kterému můžete prezident Erdogan vládnout skrze vydávání dekretů. Díky výjimečnému stavu je také nyní v Turecku možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.

Hned prvním vydaným dekretem Erdogan uzavřel stovky škol, nadací a zdravotních zařízení. Na jeden měsíc také rozšířil období, kdy může policie zadržovat podezřelé bez vznesení obvinění.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Seřizovač výrobní linky

Grafton Recruitment Praha
Zlínský kraj
nabízený plat: 21 000 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.