Po nezdařeném pokusu o převrat policie zadržela už více než 36 000 lidí, z toho 17 000 bylo zatčeno. V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 000 zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků či učitelů. Pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí.
Aby se v kriminálech uvolnilo místo pro údajné pučisty, Turecko propustí z vězení 38 000 vězňů odpykávajících si tresty za méně závažnou kriminalitu. Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, který zdůraznil, že „nejde o amnestii“ a že „se týká zločinů spáchaných před 1. červencem“. Na podmíněnou svobodu se ale nedostanou vrazi nebo osoby odsouzené z terorismu.
Obvinění z terorismu či jeho podpory používá turecká justice ale poměrně často například proti kritikům Erdoganova režimu proti menšinovým Kurdům.
Během červencového pokusu o převrat zemřelo v Turecku 240 lidí (více o převratu můžete číst zde). Ankara za hlavní hybnou sílu událostí považuje duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Turci proto požádali Washington o jeho vydání.
Spojené státy ale takový krok odmítají, dokud Ankara nepředloží důkazy o Gülenově zapojení do pokusu o puč. Turecká prokuratura pro Gülena navrhla 1 900 let vězení. (více o požadavcích prokuratury můžete číst zde)
V reakci na nezdařený puč začal v Turecku na konci července platit výjimečný stav, díky kterému můžete prezident Erdogan vládnout skrze vydávání dekretů. Díky výjimečnému stavu je také nyní v Turecku možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.
Hned prvním vydaným dekretem Erdogan uzavřel stovky škol, nadací a zdravotních zařízení. Na jeden měsíc také rozšířil období, kdy může policie zadržovat podezřelé bez vznesení obvinění.
