Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gülen žije v Pensylvánii jako asketa, nepřetržitě ho střeží ochranka

  18:29aktualizováno  18:29
Neúspěšný pokus o puč byl upečen v Pensylvánii, je přesvědčen Recep Tayyip Erdogan. Na severovýchodě USA už téměř 20 let žije v dobrovolném exilu klerik Fethullah Gülen, úhlavní nepřítel tureckého prezidenta. Turecká veřejnost je v názoru na strůjce pokusu o převrat rozdělená.

Erdogan ukazuje po zmařeném vojenském puči prstem na duchovního vůdce Gülena, žijícího od roku 1999 v americkém exilu, a vyzývá Washington, aby vlivného klerika vydal do Turecka. Ankara mezitím spustila rozsáhlé čistky ve státní správě, jež dosud postihly přes šedesát tisíc zaměstnanců napříč státními institucemi včetně armády a školství. Cílem je odstřihnout Gülenovy stoupence od vlivu.

Pětasedmdesátiletý Gülen poskytl novinářům po pátečních událostech výjimečně rozhovor. Odmítl v něm, že by byl do pokusu o převrat z 15. července, při němž zahynulo 232 lidí, zapojen. „Nemyslím si, že by svět věřil obviněním z úst prezidenta Erdogana,“ cituje Gülena list The Guardian.

Fotogalerie

„Je možné, že se jedná o zinscenovaný převrat, který je pouze záminkou pro následná obvinění,“ komentoval Gülen pokus části armády převzít moc v zemi, který vládní síly potlačily během jediné noci. Ve vězení následně skončily tisíce vojáků a vláda zahájila tažení proti domnělým pučistům mezi policisty, úředníky a učiteli (více o perzekucích čtěte zde).

Gülen při rozhovoru odmítl všechny vojenské převraty a uvedl, že on sám se stal v devadesátých letech obětí tureckých generálů a jejich vměšování do politiky. „Byl jsem pod nátlakem a také jsem byl ve vězení. Soudili mě a čelil jsem různým formám obtěžování,“ sdělil duchovní novinářům. „Turecko je nyní na cestě k demokracii, nemůže se vracet,“ dodal.

Turecká veřejnost je v názoru na Gülenovu vinu, zdá se, rozdělená. V průzkumu listu Financial Times, který se pomocí aplikace StreetBees ptal 2832 obyvatel Turecka, koho považují za iniciátora pokusu o převrat, ukázala téměř polovina respondentů na Gülena. Třetina všech dotazovaných se ovšem domnívá, že za vojenským pučem stojí sám Erdogan:

19.července 2016 v 22:58, příspěvek archivován: 20.července 2016 v 13:22

A third of Turks believe Erdogan was responsible for the July 15 failed coup. @FT chart https://t.co/IKk5VcGYgP pic.twitter.com/g7ZSqCSGmt

Spartánský život duchovního vůdce

Gülen je vůdcem lidového hnutí, které nemá žádný oficiální název, ale jeho stoupenci mu říkají prostě Hizmet (Služba). Odhaduje se, že v Turecku se k liberálně islámské komunitě Gülenových příznivců hlásí až deset procent populace, tedy kolem osmi milionů lidí. Ještě víc sympatizantů má nadnárodní náboženská organizace v zahraničí.

Ačkoli se hnutí prezentuje jako občanské sdružení, které nemá žádné politické zájmy a ambice, turecká i zahraniční média v minulosti poukazovala na vliv duchovního vůdce na domácí politiku. Řada gülenistů zastávala donedávna vysoké politické posty a tvořila podstatnou část armády a policie.

Erdogan viní Gülena ze snahy svrhnout režim dlouhodobě. Letos v lednu začal s ním a sedmdesátkou dalších osob v Turecku proces, v němž je skupina obžalována mimo jiné z politické špionáže. Podle prokuratury chtěli obžalovaní svrhnout vládu již v prosinci 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál, který zasáhl nejvyšší patra politiky, včetně Erdoganova syna Bilala.

Gülen odešel do Spojených států v roce 1999 a dnes tráví většinu času v náboženském komplexu Zlatá generace asi sto kilometrů západně od New Yorku. V jedné z budov se nachází modlitebna, kde se scházejí jeho američtí příznivci. Celou jednu stěnu zakrývá panoramatický snímek Istanbulu.

Americké sídlo Gülena a jeho následovníků

Americké sídlo Gülena a jeho následovníků

Vedle svatyně je také malý pokoj, v němž Gülen bydlí. Vybavení poukazuje na spartánský život jeho obyvatele, popisují zařízení novináři, pozvaní na rozhovor. Kromě matrace a psacího stolu je k vidění jen řada polic s knihami, zabývajícími se především islámskou věroukou.

Přes chodbu je také místnost s vyšetřovacím lůžkem. Pětasedmdesátiletý klerik má chatrné zdraví a jeho osobní lékař mu proto pravidelně kontroluje krevní tlak.

Gülen obdržel v posledních dnech řadu výhružných dopisů od Američanů tureckého původu. O víkendu ji asi tucet s tureckými vlajkami protestovalo před branami komplexu, který nepřetržitě střeží ochranka. „Dej své krvavé ruce pryč od naší země a od našeho národa,“ skandovali podle webu PAhomepage Erdoganovi příznivci.

Ankara požádala Spojené státy o vydání duchovního zpátky do Turecka, aby mohl být hnán před soud, Američané však požadují důkazy o údajných Gülenových zločinech. Zástupce tureckého premiéra Numan Kurtulmus přirovnal Gülena k bin Ládinovi a označil případné vydání klerika za „největší gesto solidarity“ mezi spojenci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.