Nejnovější plán Evropské komise navrhuje přesídlení 20 tisíc uprchlíků z uprchlických táborů nacházejících se mimo evropské území do zemí Unie. Podle klíče určeného na základě rozlohy země, vyspělosti ekonomiky či nezaměstnanosti by Česko z tohoto počtu mělo přijmout 525 lidí.
SIMISdružení pro integraci a migraci (SIMI) vzniklo v roce 1992 na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. SIMI je nezávislá nezisková organizace, která získává peníze z dobrovolných finančních darů. Sdružení poskytuje cizincům v ČR bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství. |
Kromě toho ale Brusel chystá strategii, jak se vypořádat s uprchlíky, kteří na vratkých bárkách přepluli Středozemní moře a státy jako Itálie, Řecko nebo Malta si už s nimi nevědí rady. „Tyto země nemají kapacitu na to, aby jim poskytly přístřeší a integrovaly je na svém území,“ říká ředitelka Sdružení pro migraci a integraci Magda Faltová. V rámci tohoto „nouzového mechanismu“ by Česko podle ní mělo přijmout pět nebo šest tisíc uprchlíků ročně.
Dokázala by se ČR o takové množství azylantů postarat?
Číslo pět tisíc je vcelku reálné, o takový počet uprchlíků se Česká republika dokáže postarat. V rámci 10 milionů obyvatel bychom je měli zvládnout integrovat.
Kolik azylantů přijmeme nyní ročně?
V současnosti se to pohybuje okolo tisíce lidí, nicméně v minulosti jsme měli i osmnáct či dvacet tisíc žádostí o mezinárodní ochranu. V případě utečenců z bývalé Jugoslávie nebo Čečenska se počet přijatých azylantů pohyboval v řádech tisíců. Český azylový systém už s takovým množstvím pracoval a je toho schopen.
Kvóty se týkají budoucích žadatelů z třetích zemí a uznaných azylantů v pobřežních státech. Co ale s nelegálními uprchlíky, kterých do EU přicestuje velké množství?
Já to chápu tak, že do nouzového mechanismu by měli spadat všichni, kteří v EU již jsou a určitá země se o ně nedokáže postarat. Je však možné, že Evropská komise dodá ještě jiný výklad. Teď se musíme ale nejprve zabývat debatou, jestli kvóty vůbec jsou přijatelné, nebo ne. A jestli se je vůbec podaří je prosadit, protože zatím mají hodně odpůrců.
Na základě jakého klíče by se v případě schválení kvót uprchlíci do jednotlivých zemí EU mohli rozdělovat?
Dovedu si to představit obdobně, jako nyní funguje systém přesídlení ve spolupráci UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pozn. red.). Tam se lidé vytipovávají například podle příbuzenských vazeb, které v jednotlivých státech mají. Samozřejmě by to byl velmi složitý mechanismus. Současný systém funguje tak, že státy si z uprchlíků, které UNHCR nabízí k přesídlení, sami vybírají.
Při přemístění by byla situace trochu jiná, ale podle mě by hrála roli třeba znalost jazyků. Uprchlíci, kteří mluví francouzsky, by směřovali do frankofonních zemí, aby se umožnila lepší integrace.
Státy by si také mohly dávat nějaké priority a požadavky. Dovedu si představit, že by si třeba vyžádaly nezletilé bez doprovodu, staré lidi nebo oběti obchodu s lidmi, protože na to mají zařízení. Některé státy mohou takovým skupinám nabídnout lepší pomoc a lépe je integrovat. Samozřejmě to není vyzkoušené, takže těžko říct, jak by to nakonec fungovalo.
Návrh čeká schvalování v Evropském parlamentu a v jednotlivých státech. Má vůbec šanci uspět?
Já se domnívám, že za současné situace ne. Velká Británie nyní nebude chtít po volbách ustupovat požadavkům EU. Stát se ale může cokoliv. Nezbytně se však musí přijít s řešením pro státy, které se nyní potýkají s velkým množstvím uprchlíků.
Pokud se kvóty neschválí, kam podle vás může ta situace směřovat? Vidíte i jiné řešení?
Itálie už k němu jednou přistoupila. Přestala uprchlíky registrovat a umožnila jim cestovat do dalších zemí. Pokud migranti nejsou nikde registrovaní, tak stát, do kterého přijdou, což je často Německo nebo Švýcarsko, nemůže dokázat, odkud přijeli.
V praxi to pak znamená, že nemohou využít takzvaného Dublinského systému, který by jim umožnil uprchlíky poslat do státu, ze kterého přijeli. V tomto případě tedy do Itálie. Takový krok by znamenal destabilizaci schengenského systému a musela by se obnovit ochrana hranic jednotlivých států. Pro českou politickou scénu, která svobodu pohybu vnímá jako klíčovou věc pro fungování Unie, by to byla rána.
Azyl v zemích EUV zemích EU loni získalo azyl více než 185 tisíc lidí z celkových 626 tisíců žadatelů. Ve srovnání s předchozím rokem to představuje nárůst skoro o polovinu, vyplývá ze zprávy Eurostatu. Nejvíce úspěšných žadatelů loni pocházelo z válkou zmítané Sýrie. Česká republika udělila azyl 765 lidem, většinou z Ukrajiny. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo (47 600), Švédsko (33 000), Francie (20 600) a Itálie (20 600). Celkem tak tyto čtyři země schválily azyl dvěma třetinám všech úspěšných žadatelů v EU. Nejméně azylantů naopak přijalo Estonsko (20), Chorvatsko a Lotyšsko (obě země 25) a Portugalsko (40). |
Některé státy navrhují jako řešení posílení operace Triton ve Středozemním moři. V Bruselu se podle deníku The Guardian uvažuje i o nasazení speciálních jednotek přímo na území Libye. Je to podle vás řešení?
V operaci Triton nespatřuji z hlediska ochrany uprchlíků žádnou výhodu. Ano, je to nějaká ochrana hranic, ale opomíjí důvod, proč ti lidé odcházejí ze země. Oni neodcházejí proto, že se jim chce, ale protože musí, bojují tam o život. Pokud Evropa bude potápět jejich lodě, tak si najdou jinou cestu. Podle mě to řešení není efektivní, ale jen efektní pro politiky, kteří tak ukazují svou sílu. Libye nepotřebuje další vojenský zásah, ale stabilizaci.
A kvóty podle vás řešením jsou?
Myslím, že kvóty nějakým řešením jsou. Problém je, jak jsou prezentovány českými i zahraničními politiky, kteří je berou jako něco, co nařizuje EU a my to nechceme. Lepší by bylo, kdyby zodpovědně posoudili svoje kapacity, kolik lidí mohou přijmout, byli solidární se státy, které jsou migranty zahlceny a přijali uprchlíky dobrovolně. Kvóty jsou odpovědí na současnou situaci, ale politicky a společensky těžko přijatelnou.
Jste pro zavedení kvót pro přerozdělování uprchlíků v rámci EU?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 24. května 2015. Anketa je uzavřena.
