Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Expert: Zašpuntovat hranice Evropy? Migranti si vždycky najdou cestu

  19:16aktualizováno  19:16
Středozemní moře se mění v masový hrob a uprchlíků mířících na lodí do Evropy stále přibývá. Jednoduché řešení neexistuje. „Migrace je flexibilní fenomén. I kdybychom hranice zašpuntovali, tak se problém přesune do jiné části Evropské unie,“ říká expert na ochranu hranic EU Martin Hrabálek.

Potápějící se loď s uprchlíky u řeckého ostrova Rhodos (20. dubna 2015) | foto: AP

Počet utonulých uprchlíků v posledních týdnech raketově roste. Čím to podle vás je?
Ty lodě ztroskotávaly i dřív. Vždycky k tomu docházelo, ale nikdy to nemělo takový rozměr jako loni a letos. Do Itálie přicestovalo přes moře jen loni 170 tisíc lidí, pokud se nemýlím. Letos ta čísla vypadají ještě hůř. Ten problém je daný nestabilitou režimů, které vznikly následně po Arabském jaru, což byl typický příklad Libye. To dává do pohybu mnohem větší množství lidí, než jsme byli zvyklí.

Martin Hrabálek

Narodil se 30. července 1980 v Brně. Vystudoval Mezinárodní teritoriální studia a Právo a právní vědu na Masarykově univerzitě. V letech 2003 - 2005 řídil politologický časopis Global Politics. V současné době vyučuje na fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univezity v Brně a externě též na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se věnuje Evropské unii, disertační práci psal na problematiku ochrany hranic EU a význam agentury Frontex.

Řada migrantů nejsou klasičtí žadatelé o azyl z rozvrácených zemí, jedná se o migraci ekonomickou, která je v Africe tradičně poměrně vysoká. Ten nárůst je způsobený tím, že se k nim přidalo obrovské množství lidí z nestabilních zemí jako je Irák, Sýrie, Libye, Afghanistán atd.

Jak můžeme masivní vlnu uprchlíků zastavit?

To babo raď. Jsme omezení azylovým právem. Těžko otočíme ty lidi zase zpátky, protože by mohlo docházet k porušování mezinárodních azylových závazků. Nemůžeme osobu navrátit do země, kde by jí hrozilo nebezpečí.

Byl by to i operační problém, protože by se migranti přesměrovali na jinou cestu. Před třemi lety vedla cesta do Evropy přes hranice mezi Tureckem a Řeckem, dnes uprchlíci míří do Itálie. I kdybychom „zašpuntovali“ hranice a riskovali porušení azylového práva, tak se může stát, že ten problém se přesune do jiné části Evropské unie. Migrace je flexibilní fenomén.

Jak by tedy měla Evropská unie zakročit?
Otázkou je, jak může zakročit? Jak jejich příjezdu zabránit, aniž bychom porušovali lidská práva, která souvisí s azylem? Jsou to spojené nádoby, těžko vyřešíme jedno bez druhého. Pokud vezmeme přímé operace, tak máme agenturu Frontex (má na starosti koordinaci ochrany vnějších hranic EU, pozn. red. ). Pokud jde o azyl jako takový, prakticky neexistuje solidarita mezi státy na severu Evropy a státy na jihu, které jsou pod velkým tlakem.

Fotogalerie

Jaká je role agentury Frontex a její pravomoc?
To je právě to. Její role je koordinační. Jedná se o dirigenta orchestru. Sama má prostředků málo a disponuje pouze prostředky jednotlivých členských států, které koordinuje ve společných operacích. Hraje důležitou roli, ale pouze ve spojení s členskými státy.

Frontex nyní ve Středozemní moři vede záchrannou operaci Triton. Jak probíhá?
Minulý rok tam vedla Itálie operaci s názvem Mare Nostrum, která byla větší, ale nákladná. Italové už za ní nechtěli utrácet tolik peněz, a tak se nahradila operací Triton pod vedením Frontexu. Ta má ovšem omezenější rozsah a i jiný přístup. V rámci operace Mare Nostrum Italové více pomáhali uprchlíkům na moři, což je něco jiného, než co dělají jednotky v rámci operace Triton.

Co přesně je tedy cílem operace Triton?
Nejde jen o lodě, jde i o další techniku, například leteckou. Jednotky kontrolují prostor a mají přehled o pohybu lodí. Kvůli platnému právu však nemohou ty lodě tlačit zpátky, takže je víceméně jen monitorují.

Itálie měla dřív dohodu s Kaddáfího režimem a ten nenechával lodě s migranty odplout. To ovšem zase kritizovaly lidskoprávní organizace. Tvrdili, že režim brání lidem, kteří mají reálně nárok na azyl, v odjezdu směrem do Evropy.

Řešení podle Bruselu

1. Posílení společných operací ve Středozemním moři, konkrétně operací Triton a Poseidon.

2. Systematická snaha dopadat a ničit plavidla užívaná pašeráky.

3. Agentury Europol, Frontex, EASO (Evropský podpůrný azylový úřad) a Eurojust se budou pravidelně setkávat a spolupracovat.

4. EASO vyšle týmy do Itálie a Řecka ke společnému vyřizování žádostí o azyl.

5. Členské země zajistí, že všem migrantům budou odebírány otisky prstů.

6. Zvážení možnosti mechanismu nouzového přemísťování.

7. Celoevropský dobrovolný pilotní projekt přesídlování s 5 000 místy pro osoby, které potřebují ochranu.

8. Zřízení nového programu návratu nelegálních migrantů z členských zemí na hranicích EU, který bude koordinovat agentura Frontex.

9. Větší angažmá v zemích sousedících s Libyí.

10. Rozmístění styčných úředníků pro migraci v klíčových třetích zemích.

Zdroj: ČTK

Pomohlo by to i teď?
Problém je v režimu, který v Libyi nyní je. V té zemi nikdo nevládne a dnes tam není státní moc, se kterou by šlo reálně spolupracovat. Bylo by to možné, kdyby tam byl někdo, kdo by byl partnerem. Ovšem za tu cenu, že by to podléhalo kritice některých organizací, že ta dohoda porušuje mezinárodní azylové právo. Což je ostatně pravda.

Itálie v pondělí rozbila gang převaděčů (více čtěte zde), není řešením cílení na převaděčské sítě?
Převaděči jsou jen článek, i když silný a organizovaný. Ti se objeví vždycky, pokud budou mít nějakou bárku, na kterou budou schopní nalodit migranty a odvézt je na Lampedusu, případně někam jinam. Převaděčství vznikne vždycky, když je poptávka. Dokud budou migranti, tak se vždy najde někdo, kdo je převeze.

Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos se nechal slyšet, že prázdné lodě pašeráků by se měly potápět (více čtěte zde).
To je jedna z diskutovaných věcí. Otázka je, jak by to prakticky vypadalo, jak by reálně k likvidaci prázdných lodí docházelo a také v jakém prostoru.

Austrálie uprchlíky internuje na ostrovech v Pacifiku a posílá je do Kambodže. Premiér Abott navrhl Evropě, aby následovala jejich příkladu. Mohl by takový model fungovat?
Teoreticky by fungovat mohl, ale Austrálie má k azylu a migraci dnes zcela jiný přístup než Evropa. To by znamenalo naprostou redefinici stávající evropské azylové i migrační politiky a de facto krok k vytváření „pevnosti Evropa“.

Existují i jiné možnosti?
Objevovaly se nápady, že by existovala střediska Evropské unie přímo v problematických zemích, ale otázka je, jak by tohle prakticky fungovalo. Sám si to neumím moc představit, musela by se dořešit řada otázek, především právních.

Co se podle vás dohodne na narychlo svolaném čtvrtečním summitu EU?
Předpokládám, že určitě dojde k debatám o posílení námořní přítomnosti, tedy rozšíření operace Triton. Diskutovat by se měla i pomoc Itálii jako nejexponovanějšímu státu. A budou se možná diskutovat i další možnosti řešení situace, jako je třeba vytváření středisek mimo Evropu, kde by uprchlíci mohli žádat o azyl.

Hlavní trasy migrantů do Evropy

Hlavní trasy migrantů do Evropy







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.