Ve středu o deváté večer východoamerického času, tedy zde u nás ve čtvrtek brzy ráno, se na televizních obrazovkách objevil Barack Obama.
Muž, jenž svůj politický vzestup vybudoval na poselství o ukončení všech amerických, ba nejlépe všech válek vůbec, se chystal v nejsledovanějším televizním okamžiku říct, že nezbývá než se zase pustit do boje, a to nepěkně symbolicky zrovna v Iráku, odkud v roce 2011 stáhl hlava nehlava všechna vojska.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNESLuboš Palata: Dostali jsme,co jsme mohli. Jourová momentálně neměla na víc Jana Bendová: Až se k nám nakvartýruje nezvaný host a otevře dveře podvodníkům Miroslav Korecký: Prezident si otestoval vliv v politice: koalice ho válcuje, naslouchají mu jen okraje spektra |
Bombardování barbarských, v nechutných zvěrstvech se vyžívajících militantů sice už začalo před pár týdny, ale nyní ho USA hodlají rozšířit. S cílem, aby Islámský stát, jak už v předstihu zaznělo z Bílého domu, postupně oslábl a nakonec zhynul.
To je správný záměr, protože na světě dnes těžko hledat sadističtější a nebezpečnější partu. Její vize může leckomu připadat až směšná tím, jak je anachronická.
Vytvořit sunnitský chalífát po vzoru prvních následovníků proroka Mohameda je podobná idea, asi jako kdyby někdo chtěl ve zdejších krajích obnovit Sámovu říši.
Bavili bychom se však nad tím jen do chvíle, než by fanatici spřádající bizarní sen o novém slovanském kmenovém svazu začali hromadně zabíjet, znásilňovat a uřezávat hlavy i dětem.
Amerika je zraněná
Avšak stejně se vnucuje pocit, že Obama vyráží do akce jen proto, že musí, nikoliv proto, že by byl přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí. O to menší je proto naděje, že bitvu dotáhne do vítězného konce.
Když Bill Clinton nařídil bombardování srbských pozic v Kosovu nebo Saddámových paláců v Iráku, bylo z něj cítit, že za tím stojí pevné odhodlání něco změnit. Podobně rázný byl následně i George W. Bush, byť se jeho argumentace o iráckých arzenálech zbraní hromadného ničení nakonec nepotvrdila.
Obama ještě před pár dny otevřeně přiznal, že si vůči Islámskému státu nevypracoval žádnou strategii. A na dotazy ohledně rostoucí laviny sunnitského extremismu byl až alergický. Nechtělo se mu do ničeho. Po zveřejnění videonahrávek vražd dvou zajatých novinářů však už neměl kudy kam. Podle průzkumu na zakázku deníku Washington Post a televize ABC údery nyní schvaluje už jedenasedmdesát procent amerických obyvatel. Musel dát povel k útoku, Amerika je zraněná.
USA nemíní vyslat do iráckého, natož sousedního syrského terénu žádná pozemní vojska. Vše se bude odehrávat ze vzduchu a dodělávky na zemi by měli na svá bedra vzít regionální sunnitští spojenci. Turci, Saúdi, Katařané.
Což je jistě pěkná a moudrá myšlenka, protože nejnebezpečnější jámou na takto vytyčené cestě je obava, že se Amerika stane vojenským letectvem nedalekých šíitských režimů, třeba syrského, v jehož čele stojí krvelačný diktátor Bašár Asad, či íránského, jenž se nevzdal svého záměru vybudovat atomovou bombu.
Islámský státOBAMA: USA udeří i na islamisty v Sýrii SVĚDECTVÍ: Jezídka popsala krutovládu islamistů NÁVRAT: Britové řeší, co se svými islamisty JEZÍDOVÉ: Paví lidé čelí genocidě VRAŽDY NOVINÁŘŮ: Islamisté nás zasáhnou přímo v obýváku BOMBARDOVÁNÍ: USA udeřily na Islámský stát OMAR ČEČENEC: Syn křesťana velí džihádistům VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? SOUMRAK AL-KÁIDY: ISIL už džihádisty láká víc ŠÉF ISLAMISTŮ: Z malého fotbalisty vyrostl mozek džihádu DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
Až potud tedy vše O. K. Jenže kdo by věřil vidině regionální sunnitské koalice, když se Arabům nikdy moc nechtělo umírat ve válkách dirigovaných americkými generály? Už teď je vidět, že se Turci, Saúdi a ostatní do paktování zrovna nehrnou.
A navíc, i kdyby, neobešlo by se to bez pikantních souvislostí. Saúdskoarabská mravnostní policie minulý týden zatkla ve městě Cháfdží pár desítek sezonních dělníků, kteří se sešli ke společné křesťanské modlitbě. O jejich osudu se stále moc neví, ale zjevně je čeká soud. Takže země, která se vůči jinověrcům chová dost podobně jako radikálové z Islámského státu, bude spojencem v boji proti nim?
Hrozí průnik i do Evropy
Zkrátka překážka či rovnou nášlapná mina, kamkoliv se otočíš. Třináct let po 11. září 2001 se náš svět navzdory obrovskému úsilí a spoustě obětovaných životů nestal bezpečnější, spíše jen bezradnější. Nikdo nechce válčit, a tak ve volbách získávají prim politici slibující zdrženlivost.
Stačí si však pustit hrozivá videa o praktikách Islámského státu, přístupná i na běžně užívaném internetovém serveru YouTube, aby každému bylo jasné, že tihle hrdlořezové se jen tak nezastaví. Budou se snažit pronikat i sem, do bezpečných krajin, s cílem pokračovat v díle zkázy. Proto je nutné je rozdrtit. Ale ne po obamovsku, nýbrž odhodlaně, aby se vítězi nakonec nestali oni.
