O dobytí přehrady informovaly rovněž agentury DPA a ITAR-TASS s odvoláním na irácká média. Získání strategické přehrady je významným vítězstvím Kurdů v boji proti islamistům, kteří od června uchvátili rozsáhlá území na severu a západě Iráku a v severovýchodní Sýrii.
Boje v IrákuJEZÍDOVÉ: Paví lidé čelí genocidě BOMBARDOVÁNÍ: USA udeřily na Islámský stát OMAR ČEČENEC: Syn křesťana velí džihádistům VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? SOUMRAK AL-KÁIDY: ISIL už džihádisty láká víc ŠÉF ISLAMISTŮ: Z malého fotbalisty vyrostl mozek džihádu DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka ARMÁDA: Radikály nezastaví, za premiéra bojovat nechce MEČ AJATOLLÁHŮ: Obraně Bagdádu velí vojenský mozek Íránu KURDOVÉ: Vycítili šanci na vznik vlastního státu PŘEHLEDNĚ: Vše o bojích v Iráku |
Kurdům při postupu značně pomohly nálety amerických pilotovaných i bezpilotních letounů. Podle amerického oblastního velení "úspěšné" a zničily nebo poškodily 19 vojenských vozidel radikálů.
Mluvčí pešmergů Halgurd Hikmat řekl, že americká letadla útočila na cíle poblíž přehrady posledních 24 hodin.
Jeden z kurdských velitelů si agentuře AP posteskl, že kurdské jednotky při postupu brzdí nálože, které ustupující islamisté nastražili podél cest a v budovách kolem přehrady. Část z nich nechala v oblasti počátkem srpna irácká armáda, aby zpomalila postup islamistů.
"Nejsou tady žádné boje, jen nástražné nálože a opuštěné budovy napěchované výbušninami," řekl velitel. Kurdské jednotky podle něj postupují tam, kde to jde, a jinak čekají na 15 iráckých vojenských vozů Humvee se zařízením na odstraňování nástražných bomb.
Největší irácká přehrada leží na řece Tigris asi 50 kilometrů severně od Mosulu a pro islamisty představovala cennou kořist. Nádrž totiž zásobuje rozsáhlé území vodou, navíc tam funguje výkonná hydroelektrárna. Panovaly obavy, že islamisté mohou odstřihnout statisíce lidí od dodávek vody a elektřiny a také vytopit řadu měst v okolí.
Kurdské jednotky v okolí nádrže, která je třicetkrát větší než Lipno, se uskutečnila krátce poté, co islámští radikálové v pátek zmasakrovali na severu Iráku desítky mužů z náboženské menšiny jezídů. Ozbrojenci z přepadené vesnice navíc unesli asi stovku tamních žen a dětí.
Steinmeier: Nezávislý Kurdistán by situaci jen zhoršil
Představitelé iráckých Kurdů už několikrát prohlásili, že budou usilovat o samostatný stát. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který v sobotu Irák navštívil, ovšem míní, že vytvoření nezávislého Kurdistánu by situaci v Iráku ještě zhoršilo.
"Nezávislý kurdský stát by oblast dál destabilizoval a vytvořil by nové napětí, nespíš i ze strany zemí sousedících s Irákem. Proto se domnívám, že územní celistvost Iráku musí zůstat zachována," řekl ministr v rozhovoru pro nedělník Bild am Sonntag.
Podle něj má Bagdád nyní díky novému premiérovi Hajdaru Abádímu "nejspíš poslední šanci" sjednotit příslušníky všech náboženských a etnických skupin, a zabránit tak rozpadu země. S vytvořením kurdského státního útvaru počítala Sevreská mírová smlouva z roku 1920, ale pozdější politický vývoj v Turecku realizaci myšlenky zabránil.
