Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Případ Venezuela: jak se ropný gigant dostal mezi zkrachovalé státy

  19:37aktualizováno  19:37
Pokud by se vzala jen čísla, která Venezuela vykazuje, zdálo by se, že jde o rozvojový stát či zemi hroutící se pod tíhou občanské války. Ve skutečnosti jde o ropnou velmoc, kterou na pokraj zhroucení přivedla řada špatných vládních rozhodnutí.

Protesty proti prezidentu Nicolási Madurovi v hlavním městě Venezuely. (15.5. 2017) | foto: AP

Dříve bohatá ekonomika se loni smrskla nejvíce za posledních deset let. Hrubý domácí produkt se propadl o zhruba deset procent, což je horší číslo, než jaké vykazuje Sýrie, která je zmítaná dvojí válkou - občanskou a s teroristickými skupinami, jak informoval web Bloomberg.

Inflace ve Venezuele se dostala loni na 720 procent. Číslo tak absurdní, že krachující Jižní Súdán vykazuje skoro poloviční. Měna afrického státu je přitom už nyní téměř bezcenná, v zemi je hladomor a občanská válka neustále hrozí další eskalací (více zde).

Venezuela přitom oproti zmíněným státům měla předpoklady stát se velmocí. Země má největší prokazatelné zásoby ropy na světě, přesto její obyvatelé nyní nemají ani na jídlo. Podle loňského průzkumu místních univerzit lidé hladoví a za loňský rok nedobrovolně zhubli v průměru o devět kilo. V ulicích začal vzkvétat černý trh a zločin. Míra vražd v roce 2014 byla srovnatelná s civilními oběťmi ve válečném Iráku v roce 2004.

Venezuelci hladoví. Jídlo hledají v popelnicích. (31. května 2016)

Venezuelci hladoví. Jídlo hledají v popelnicích. (31. května 2016)

Tisíce Venezuelanů využily krátkého otevření hranice s Kolumbií k nákupu...

Tisíce Venezuelanů využily krátkého otevření hranice s Kolumbií k nákupu potravin a léků. (10. 7. 2016)

Zdravotnictví začalo kolabovat, zemi trápí výpadky elektřiny a lidé se snaží přežít, jak se dá. Pro potraviny či léky jezdí přes hranice do Kolumbie a pašují je zpátky. Reportáž agentury AP z loňského června uváděla, jak lidé hledají jídlo v popelnicích, jen aby přežili. Špatné životní podmínky vyhání lidi do ulic, kde hlasitě protestují proti prezidentu Nicolási Madurovi.

Zatím poslední větší nepokoje vyvolal prezidentův záměr svolat ústavodárné shromáždění, které by mohlo změnit základní zákon země, což opozice vnímá jako snahu o upevnění moci stále méně oblíbené hlavy státu. Při násilných střetech mezi bezpečnostními složkami a demonstranty zahynuly za posledního půldruhého měsíce téměř čtyři desítky lidí (více zde).

Podle harvardského politologa Stevena Levitskiho je případ Venezuely zvláštní tím, že zavedené demokracie se běžně nehroutí tímto způsobem. V historii se to podle něj stalo jen třikrát nebo čtyřikrát. Žádný z těch států však nebyl tak bohatý a nepadl tak hluboko. „Ve většině případů to režim složí dříve, než se to tak zhorší,“ řekl Levitsky listu The New York Times.

Recept na krach: kult osobnosti a ropa

Od ustanovení demokratického zřízení na konci padesátých let 20. století narůstalo ve Venezuelcích postupně podezření, že je vláda zkorumpovaná a řízená elitami. Když se v osmdesátých letech zhoršila ekonomická situace i životní úroveň a korupce ve státních složkách už byla neúnosná, pokusili se povstalci svrhnout neoblíbeného prezidenta Carlose Andrése Peréze.

Fotogalerie

V roce 1992 se do hry vložil podplukovník Hugo Chávez, který rozpoutal vojenský puč a hlásal, že „jen rebelové mohou zajistit opravdovou demokratickou vládu.“

Puč neuspěl a Chávez se dostal do vězení. Jeho boj proti systému však rezonoval a když po propuštění z vězení dostal šanci kandidovat na prezidenta a post v roce 1998 získal.

Populista Chávez začal vést zemi na cestě k socialismu 21. století. Neprodloužil vysílací licenci znepřátelené televizi a začal regulovat ceny potravin.

Spustil také třicítku špatně koordinovaných programů na pomoc chudým: rychlouniverzity, zdravotní střediska s personálem z Kuby, obchody se zbožím v ceně pod výrobními náklady, výstavbu bytů, dávky pro kohokoliv, pokud není proti jeho vládě (více o Chávezově politice zde).

Poslední protesty

Protivládní protesty v Caracasu (19. dubna 2017)

Zprvu poklidné desetitisícové protivládní protesty ve venezuelských městech přešly v pondělí do násilných střetů demonstrantů s bezpečnostními složkami, při nichž zahynuli nejméně dva lidé. Desítky dalších osob byly při protestech zraněny, uvedla agentura AP.

Zatímco v metropoli Caracasu desítky tisíc obyvatel často formou blokády části ulic v sedě na přinesených skládacích židličkách či na zemi pokojně protestovaly proti Madurově způsobu vládnutí, který označují za diktaturu, v dalších městech došlo na násilí.

V západovenezuelském státě Tachira u hranic s Kolumbií zemřeli během různých demonstrací osmnáctiletý a třiatřicetiletý muž. Starší z nich zůstal podle svědků ležet bezvládně na zemi po střetu demonstrantů s policií.

Desítky dalších lidí včetně nejméně tří policistů byly při střetech ve státech Tachira a Carabobo zraněny, vzplálo několik budov. Do trojice protestujících najel během demonstrace ve městě Lara automobil.

Zdroj: ČTK

Nástroj na vyřešení problémů nekvalitní demokracie se utrhl ze řetězu. Nedokázali ho zastavit ani pučem, ani generální stávkou.

Podle Levitskiho už tehdy měla Venezuela nakročeno ke krachu, protože stála na dvou pilířích - silné osobnosti a ropě, což vede ke kumulaci moci v rukách jednoho lídra.

Cesta špatných rozhodnutí

Závislost země na výnosech ropy se během vlády Chavéze ještě prohlubovala a dnes tvoří více než 93 procent venezuelského exportu. Když pak přišel propad v cenách ropy v roce 2014, neměla venezuelská ekonomika žádný záchranný kruh.

Tou dobou už však byl Chávez po smrti a Venezuelu kormidloval jeho nástupce Nicolás Maduro, někdejší řidič autobusu bez vysokoškolského vzdělání. Madurovi však chybí Chávezova podpora i charisma.

Stejně tak nemá pevně v rukách armádu, která postupně převzala kontrolu nad drogovým byznysem i obchodem s jídlem.

„Jídlo je lepší byznys než drogy. Potravinovou správu nyní řídí armáda a tuto zodpovědnost na sebe nevezme, aniž by si by si vzala svůj podíl,“ svěřil se agentuře AP venezuelský generál ve výslužbě Cliver Alcala.

Vláda neschopná platit sociální programy i dotace, nechala natisknout peníze a vyšroubovala inflaci ještě výš. Zavedla přídělový systém na státem dotované potraviny, čímž chtěla zabránit tomu, aby si lidé kupovali více než potřebují a prodávali pak zboží na černém trhu.

Cena běžného zboží se však dostala na částky, které si Venezuelci nemohli dovolit. Maduro zafixoval kurz a vytiskl další peníze, což vedlo k další vlně inflace. Jídlo začalo docházet a nepokoje začaly být čím dál tím víc naléhavější.

Od parlamentních voleb v roce 2015 přitom stojí Maduro nejen proti demonstrantům, ale i proti opozicí vedené vládě. Ta Madurovi vyčítá, že se snaží udržet u moci za každou cenu a pokouší se potlačit moc parlamentu. Desetitisíce lidí demonstrují v různých venezuelských městech téměř nepřetržitě. Madura se přesto nedaří z křesla sesadit.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

V Nigérii se odpálil sebevražedný atentátník, zabil nejméně 50 lidí

Nigerijští vojáci. Ilustrační foto

Při sebevražedném bombovém útoku u mešity na severovýchodě Nigérie v úterý zemřelo nejméně 50 lidí. S odvoláním na...

OBRAZEM: Popáleniny a řezné rány. Následky genocidy Rohingům zůstanou navždy

Rohinžští uprchlíci pózují pro fotografa v bangladéšském uprchlickém táboře...

Od konce srpna, kdy se rozpoutala nová vlna etnického násilí, každý týden překračují hranici do Bangladéše tisíce...

Zeman v Soči jednal s Putinem. V Sýrii jste zvítězili, gratuloval

Miloš Zeman se v úterý sešel s Vladimirem Putinem (21. listopadu 2017)

Prezident Miloš Zeman v úterý v černomořském letovisku Soči jednal s Vladimirem Putinem. Zahájil tak pětidenní státní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.