Středeční demonstrace proti vládě socialistického prezidenta se konaly po celé zemi. Největší z protestních akcí, které svolala opozice u příležitosti výročí počátku boje za nezávislost země v roce 1810, se uskutečnila v metropoli Caracasu.
Při protestech zahynuli dva mladí lidé. V metropoli Caracasu střelnému zranění podlehl sedmnáctiletý mladík, čtyřiadvacetiletou ženu zabili při demonstraci ve městě San Cristóbal na západě země. Demonstrace si vyžádaly také řadu zraněných. Policisté nasadili slzný plyn a zhruba 400 lidí zadrželi.
„Když vyšly dnes do ulic miliony, musí zítra vyjít ještě víc,“ uvedl ve středu místního času vůdce opozice Henrique Capriles, jemuž režim před časem zakázal vykonávat 15 let veřejné funkce.
Venezuelský ombudsman Tarek Saab mezitím oznámil, že při „násilných protestech“ ve městě San Antonio de los Alto ve státě Miranda jižně od hlavního města odstřelovač zabil člena venezuelské národní gardy. Viceprezident Diosdado Cabello z činu obvinil příslušníky opozice.
Washington: Jsme znepokojení
Podle odhadů agentury blízké opozici vyšlo ve středu do ulic venezuelských měst až šest milionů lidí. Kromě odpůrců prezidenta Madura demonstrovali ale také jeho příznivci. Úřady odhady počtu demonstrantů nezveřejnily.
Venezuelské úřady zabavily továrnu automobilky General Motors |
Opozice se snaží zmobilizovat obyvatelstvo a slibuje, že manifestace se stanou počátkem konce režimu, který viní z hluboké politické a ekonomické krize. Venezuela zápasí s hyperinflací, nedostatkem potravin a rostoucí zločinností.
Na počátku poslední vlny demonstrací stál pokus nejvyššího soudu, blízkého Madurovi, přisvojit si pravomoci parlamentu, kde má opozice většinu. O 48 hodin později soud pod tlakem od svého rozhodnutí ustoupil.
V pondělí 11 latinskoamerických států ve společném prohlášení vyzvalo Venezuelu, aby zaručila právo na pokojné demonstrace. Ministr zahraničí USA Rex Tillerson ve středu uvedl, že je Washington znepokojený tím, že Madurova vláda brání lidem vyjádřit svůj názor na demonstracích a porušuje tak ústavu své vlastní země.
„Věrnost se oplácí věrností“
Maduro se však nadále může opřít o armádu. „Národní ozbrojené síly potvrzují bezpodmínečnou věrnost prezidentovi,“ prohlásil v předvečer demonstrací armádní velitel a ministr obrany Vladimir Padrino López před prezidentským palácem. Madura označil za pravého následníka zesnulého prezidenta Huga Cháveze, kterého vojáci stále hluboce obdivují.
„Věrnost se oplácí věrností,“ zdůraznil Maduro za ovací milicionářů, jejichž počet přislíbil zvýšit ze 100 000 na půl milionu. Tuto ozbrojenou složku původně vytvořil Chávez s cílem vycvičit milion mužů, aby pomáhali armádě bránit revoluci. Podle Madura zůstává tento odkaz živý, protože Venezuela čelí „imperialistické agresi“.
Vláda tvrdí, že z ciziny podporovaní vůdci opozice sahají po násilí v snaze připravit ji o moc. To opozice popírá a obviňuje Madura, že sám zavinil strádání země, včetně trojciferné inflace, rostoucí zločinnosti a nedostatku potravin.
Armáda čítající 165 000 mužů ve zbrani a dalších 25 000 v záloze představuje klíčového hráče na scéně, což odráží i složení vlády: 11 z 32 ministrů nosí či nosilo uniformu. Armáda také kontroluje výrobu a distribuci základních potravin, má i ropnou společnost, televizi, banku, automobilku a stavební podnik.
Analytici upozorňují, že nepopulární režim si loajalitu vojáků kupuje. Generálové například dostali na starost dohled nad distribucí potravin. A tak zatímco miliony Venezuelanů hladoví, armáda si z dodávek jídla udělala výborný byznys (více zde).
