Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prázdné obchody, příděly a černý trh. Venezuela je na prahu rozpadu

  1:00aktualizováno  1:00
Venezuela čelí nejhorší ekonomické krizi za posledních sedmdesát let. Měna je znehodnocená obrovskou inflací, zboží v obchodech dochází a vláda už přestala sdělovat i základní ekonomické ukazatele o stavu země. Podle ekonomů hrozí, že současná ekonomická krize přeroste v rozpad politiky i společnosti.

Lidé v hlavním městě Caracasu protestují proti snížení přídělů některého zboží. (6. listopadu 2015) | foto: Profimedia.cz

I běžná věc jako nakupování potravin je pro obyvatele Venezuely noční můra. Nyní existuje systém státem dotovaných potravin, které jsou podstatně levnější. Vláda levicového prezidenta Nicoláse Madura však zavedla přídělový systém.

„V podstatě se jedná o omezení nákupu dotovaných, a tedy levnějších potravin, což vede k frontám, prázdným regálům a černému trhu. Stačí si ve větším představit, jak to často fungovalo v sovětském bloku,“ vysvětluje ekonom Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.

Systém přídělů má zamezit tomu, aby si lidé kupovali více než potřebují a prodávali pak zboží na černém trhu. Do státních obchodů smějí lidé jen v určitých dnech, které mají přidělené podle občanských průkazů. Ve velkých aglomeracích se však kvůli tomu často vytvoří fronty a lidé stráví v obchodě celý den.

Ve Venezuelských obchodech jsou často prázdné police:

30.října 2015 v 19:56, příspěvek archivován: 09.listopadu 2015 v 15:26

The nightmare of grocery shopping in #Venezuela. https://t.co/7HbLnuE4QA pic.twitter.com/F0UfPNv59F

Pro Annu Valerovou z Caracasu je nákupním dnem pondělí, ať se jí to líbí nebo ne. Vynechat nákup si nemůže dovolit. Znovu se do obchodu může podívat až za čtyři dny. Aby mohla vůbec jít nakoupit musí všechno pečlivě naplánovat. Své dvě malé dcery zamkne doma v caracaském slumu a s sebou si bere jen šestiměsíčního syna. Nemá jinou možnost. Nikdy neví, kdy se z obchodu dostane domů, a dívky by tak nestihla vyzvednout ze školy. Na nákupy ji doprovází manžel, který kvůli tomu nemůže jít do práce.

Uvnitř nevypadá obchod nijak vábně. „Jen neosvětlené vitríny, mouchy a smrad,” popisuje Anna reportérovi amerického radia NPR. Do košíku si dává tři plechovky sardinek, plenky pro Jeremyho, prací prášek a pár dalších věcí.

Opozice vyhlíží volby

Venezuelu čekají za měsíc parlamentní volby. Hlasuje se o obsazení 167 křesel v Narodním shromáždění. Proti vládnoucí Sjednocené socialistické straně Venezuely (PSUV) stojí v opozici středolevicové uskupení Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD). Už nyní se však vedou spory o transparentnost voleb. MUD nabádá obyvatele, aby k volbám nechodili, pokud si budou myslet, že nejsou vedeny spravedlivě. Národní volební rada (CNE) totiž zakázala mezinárodní pozorovatele, kteří by na volby dohlédli. Povolili jen předem dojednanou skupinu z Unie jihoamerických národů (UNASUR). Podle předsedkyně CNE Tibisay Lucenaová je to jen volební rada, kdo garantuje transparentnost voleb.

Zdroj: DW

Co se odehrává poté u pokladen, vypadá jako bezpečnostní prohlídka při vstupu do nebezpečné zóny. Pokladní si nejprve prohlédne občanský průkaz a poté naskenuje otisk prstu. U plen musí Anna navíc rodným listem dokazovat, že dítě je skutečně její.

„Je to takové mrhání časem a děláme to každý týden. Můj manžel riskuje, že přijde o práci, protože se mnou jezdí nakupovat. A k tomu všemu můžeme všeho koupit jen po dvou kusech,” stěžuje si.

Na ulici sice sežene na černém trhu vejce, kuřata nebo různé druhy ryb. Koupit pořádný kus tuňáka nebo hovězího by však znamenalo utratit čtvrtinu manželova platu. V supermarketu odpovídá účet za zboží jen symbolické ceně méně než jednoho dolaru.

Dochází základní věci a vyhlídky na zlepšení nejsou

Podle některých expertů je to hlavní příčina nedostatku ve Venezuele. Domácím farmářům a obchodníkům se prodej nevyplatí a s klesající cenou ropy má Venezuela stále méně peněz na dovoz jídla. Systém má však i svá pozitiva.

„Ačkoli nerovnosti ve venezuelské společnosti jsou na české poměry stále vysoké, v rámci Latinské Ameriky se je podařilo celkem výrazně snížit a díky levnějším potravinám zlepšit životní podmínky těch nejchudších,” říká ekonom Horký-Hlucháň.

Do ideálního stavu ekonomiky má však Venezuela daleko. Stát má sice bohaté zásoby ropy, na ekonomice to však není znát. “To, že má země nerostné bohatství, neznamená automaticky, že na něm její obyvatelé mají velký podíl. Část příjmů obecně odplyne do zahraničí a část si zase často přivlastní elity,” dodává Horký-Hlucháň.

Fotogalerie

Podle expertů je stát nyní v hyperinflaci a měna je znehodnocená. Ceny ropy navíc padají, a to je pro zemi, jejíž příjmy z exportu plynou z více než 90 procent právě z ropného průmyslu, zásadní problém. Venezuela podle ekonomů údajně přišla za poslední rok a půl o zisk ve výši 20 procent jejího HDP.

Slovo „údajně” je zde přitom zcela na místě, venezuelská vláda postupně přestala zveřejňovat ekonomické ukazatele. Vývoj HDP vyšel naposledy k třetímu čtvrtletí 2014, inflace v prosinci a další ukazatele nezveřejnili představitelé státu už více než rok. Ekonomové se tak mohou jen domnívat, jak moc v krizi země je.

To, že má země problém, pozná každý běžný občan právě už jen z polic obchodů. Tam poslední dobou často nenajdou ani základní věci jako toaletní papír nebo olej. Situace se přitom může ještě zhoršit.

„Recese takového rozsahu a trvání jsou vzácné a mají tendenci vést k důsledkům mimo ekonomiku - ohrožují celou sociální a politickou strukturu země. Není důvod si myslet, že to tentokrát ve Venezuele bude jiné,” uvádí web Financial Times.



Témata: Venezuela, Inflace




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.