Kromě šéfredaktora listu Murata Sabuncua zadržela policie také redaktora Güraye Öze. Celkem bylo vydáno třináct soudních příkazů k prohledání či zadržení novinářů a vedoucích pracovníků. Policie tak provedla prohlídku i u předsedy představenstva Akına Atalaye. Šéfredaktor Sabuncu se nyní nachází ve vazbě, informovala Deutsche Welle. Celkově tak bylo zadrženo na desítku novinářů, u dvanácti zadržených došlo k domovní prohlídce a zabavení osobních počítačů.
Protest před sídlem opozičního listu Cumhuriyet (31.10.2016)
Cumhuriyet (v překladu Republika) je jedním z nejstarších tureckých listů.
Mezinárodní zájem si Cumhuriyet získal před rokem, když upozornil na dodávky tureckých zbraní do Sýrie maskované jako humanitární pomoc. Ty, jak tvrdil bývalý šéfredaktor Can Dündar a ankarský zpravodaj istanbulských novin Erdem Gül, směřovaly k syrským opozičním silám, které bojují proti režimu prezidenta Bašára Asada (více jsme psali zde). I na bývalého šéfredaktora byl vydán soudní příkaz k zadržení. Dündar ovšem již před červencovým pučem uprchl do Německa, kde nyní žije.
Zatýkání opozičních novinářů navíc přichází půl roku poté, co se turecký stát zmocnil jiného opozičního deníku Zaman. Ankarský soud do vedení novin dosadil státní pověřence (více informací zde). Změna v přístupu k tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi se projevila již dva dny po převzetí novin. Místo kritických článků se na první stránce objevila fotka Erdogana oslavujícího otevření třetího mostu přes Bospor, informovala BBC.
Novináři spolupracovali s teroristy, tvrdí úřady
Agentura Reuters s odvoláním na turecké úřady informovala, že hlavním důvodem k razii a zatýkání je údajné napojení Cumhuriyet na Stranu kurdských pracujících, která je považována za teroristickou organizaci a na „Gülenistickou teroristickou organizaci“. Právě Fetullaha Gülena, umírněného islámského klerika a odpůrce Erdogana, viní mnozí z pokusu o puč v létě tohoto roku (více o Gülenovi zde).
Po zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 tisíc lidí a 100 tisíc jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, státních zástupců, policistů i učitelů. Tažení vůči svým kritikům zintenzivnila turecká vláda i v médiích. Podle nezávislé organizace P24 bylo od července na základě zvláštního dekretu uzavřeno 168 sdělovacích prostředků a vydavatelství, včetně vysílání kurdského dětského programu. Přes 200 novinářů bylo minimálně předběžně zadrženo, ve vězení zůstává přes sto žurnalistů. Tisíce novinářů přišly o práci. Neupřesněnému počtu novinářů podle agentury DPA úřady zneplatnily cestovní pasy, takže nemohou vycestovat do zahraničí.
Poslední čistka, během níž bylo propuštěno 10 tisíc státních úředníků a zakázána činnost deseti novinám, krátce předcházela zatýkání novinářů. Mezi zadrženými je také rektor Univerzity Igdır, která se nachází ve východní části Turecka, profesor Ibrahim Hakki Yilmaz, informoval webový zpravodajský portál Turkish Minute.
Rozsah čistek vyvolal kritiku západních spojenců Turecka. Podle mnohých prezident Erdogan využil situace k upevnění své moci v zemi. To ovšem sám prezident odmítá a naopak Západu vyčítá, že straní pučistům (více o vztazích mezi Tureckem a Západem zde).
