Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Erdoganův nepřítel číslo jedna: klerik, kterého následují miliony lidí

  3:01aktualizováno  3:01
Fetullaha Gülena zbožňují miliony lidí. Jeho umírněné pojetí islámu inspiruje muslimy po celém světě, zámožný klerik se setkal s papežem i rabíny. Gülenovi stoupenci v jeho rodném Turecku však mizí v celách. Prezident Erdogan totiž usoudil, že média, policii i soudy ovládli teroristé - a jdou po něm.

Fethullah Gülen žije ve Spojených státech. Jeho rodné Turecko na něj vydalo zatykač, pozavíralo i řadu Gülenových stoupenců. | foto: AP

Erdoganův veřejný nepřítel číslo jedna. Tak označila organizace Reportéři bez hranic Fetullaha Gülena, umírněného islámského klerika a vůdce obřího náboženského hnutí.

Někdejší spojenec Recepa Tayyipa Erdogana teď v Turecku čelí zatykači za vedení teroristické skupiny. Nebezpeční zločinci podle hlavy státu infiltrovali klíčové orgány včetně soudů nebo policie, ovládli televizní studia a vší silou usilují o Erdoganovo svržení.

Fetullah Gülen

Umírněný islámský teolog a aktivista se narodil v roce 1941. Jeho otec byl imám ze severovýchodního Turecka. V šedesátých letech získal kazatelskou licenci, cestoval po celé zemi a seznamoval Turky s progresivními myšlenkami.

Zajímal se o vzdělávání a sociální spravedlnost. Ve svých kázáních podporoval demokracii a upřednostňoval dialog před násilím, díky čemuž rychle přibývalo jeho příznivců. Setkal se s papežem Janem Pavlem II., řeckým pravoslavným patriarchou Bartolomějem i hlavním rabínem sefardských Židů.

Je vůdcem náboženského hnutí, které po celém světě čítá přes 10 milionů členů. Ve 140 zemích fungují Gülenovy školy, kde se vzdělávají mladí umírnění muslimové. Německý magazín Spiegel však upozornil, že má jeho hnutí v některých ohledech charakter náboženské sekty.

Samotný Gülen se bát nemusí. Třiasedmdesátiletý miliardář dožívá v americké Pensylvánii, kam se uchýlil koncem devadesátých let. Podle svých slov odjel za kvalitnější lékařskou péčí. Jiné hlasy hovoří o tom, že se chtěl vyhnout soudnímu stíhání za výroky, v nichž údajně - už tehdy - vyzýval ke státnímu převratu. Duchovní všechna obvinění popřel, ačkoli jeho slova odvysílala televize. Byla prý vytržená z kontextu.

Plány na převzetí moci však teď Gülenovi přisoudil i prezident Erdogan, který donedávna zastával funkci premiéra. A když za ně nemůže potrestat Gülena, zatýká alespoň jeho příznivce. Obvinění z terorismu si minulý týden vyslechl třeba Hidayet Karaca. Žádný radikál s kalašnikovem v rukou, ale ředitel televize Samanyolu.

V poutech na čas skončil i šéfredaktor nejčtenějšího tureckého deníku Zaman a tři elitní policejní velitelé, obvinění z terorismu se paradoxně nevyhnulo ani bývalému šéfovi protiteroristické jednotky (více o zatýkání zde).

Za „teroristou“ stojí patnáct procent Turků

Karacova mediální skupina netajila, že má ke Gülenovu učení blízko. To ostatně není v Turecku nic výjimečného, hlásí se k němu zhruba 15 procent obyvatel. Právě z jejich řad ovšem podle Erdogana do státních orgánů i redakcí přicházejí lidé, kteří chtějí přímo zvoleného prezidenta svrhnout. Dnešní hlava státu si to myslí už od loňské korupční aféry, která ho zasáhla ještě jako premiéra.

Fotogalerie

Obvinění z korupce koncem roku 2013 čelily desítky lidí, a to včetně potomků členů vlády. Tři ministři kvůli tomu dokonce rezignovali.

„Snažíme se dostat Turecko mezi deset nejvyspělejších zemí světa, někteří se ovšem snaží jeho růst zastavit. Jde o lidi zvenku, kteří však působí i přímo uvnitř naší země,“ rozčiloval se tehdy Erdogan (více o korupční aféře zde).

Analytici z jeho slov už loni v prosinci usuzovali, že premiér vyhlásí válku právě Gülenovi. Korupční aféra se posléze obrátila proti těm, kteří ji vyšetřovali. Tisíce policistů, soudců i žalobců přišly o práci nebo byly přeřazeny na podřadnější pozice. Premiérova Strana spravedlnosti a rozvoje na jaře znovu vyhrála volby, samotný Recep Tayyip Erdogan se později nechal zvolit prezidentem.

Gülenovi stoupenci podle něj ve státních orgánech vytvářejí své vlastní paralelní struktury. Jak televizi al-Arabíja před časem vysvětlil Mahir Zeynalov z deníku Zaman, mezi policejními důstojníky i soudci obdivovatelé islámského myslitele skutečně jsou.

Gülenovci pilně studují, proto se dostali vysoko

„Největším úspěchem Gülenova hnutí bylo, že dal vzdělání milionům muslimů. Nejen v Turecku, ale po celém světě. Někteří z nich, turečtí občané, pak legitimně vyšplhali po žebříčku státní byrokracie,“ uvedl Zeynalov.

Tváří v tvář korupčnímu skandálu, který žalobci vyšetřovali déle než rok, pak Erdogana napadlo, že by mohl být dobrý nápad obvinit Gülenovy stoupence z přípravy převratu,“ dodal s tím, že následná vlna propouštění a zatýkání se zdaleka netýkala jen důstojníků, kteří absolvovali Gülenovu školu. „Umožnilo mu to pročistit policii i justici od každého příslušníka, kterého považoval za hrozbu,“ míní novinář.

Učenci, kterých se Erdogan bojí, však poměry v zemi příliš snadno zvrátit nemohou. Prezident podle Zeynalova buduje autoritářský systém, který spoléhá zejména na hlasy milionů venkovských voličů.

„Jeden by se divil, proč dlouholeté oběti nedemokratických vlád podporují další sílu, který se snaží vybudovat svou vlastní diktaturu,“ podotýká ve svém komentáři redaktor deníku Zaman. Důvod je však podle něj prostý.

„Věří, že vláda svou moc nebude zneužívat. Erdogan dobře ovládá islámskou rétoriku a využívá náboženského cítění turecké veřejnosti. Stará se o to, aby jeho podporovatelé věděli, že jeho diktatura je ta dobrá,“ uzavírá Zeynalov s tím, že opoziční názory nemají prakticky šanci na venkov proniknout. Státní média je prý do vysílání nepustí, ostatní se tam nedostanou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.