Za posledních pět let poslali kriminalisté z Las Vegas do laboratoře Stanfordské univerzity už 129 mozků. Ředitel tamního lékařského centra Vogel je rád dostává vcelku i s plenou, která každý mozek obaluje.
Tentokrát se bude muset vypořádat s jednou překážkou. Poraněním, které si šílený střelec Paddock způsobil, když si prostřelil mozek ještě před příchodem policie do jeho pokoje v hotelu Mandaly Bay. Právě odtud před měsícem vystřílel návštěvníky country festivalu a zabil 59 lidí.
Masakr ve VegasÚTOK: Střelec na koncertě zabil přes 50 lidí OBĚTI: Taekwondistka i navrátilec z afghánské mise VRAH: Důchodce, který měl doma desítky zbraní ČESKÁ POKOJSKÁ: Zbraně mohl ukrýt snadno HOTEL: Střelec pronesl dvě desítky zbraní SVĚDCI: On znovu nabíjí, utíkejte, křičeli lidé VRAHŮV OTEC: Loupil a provozoval hazard, byl na listině FBI |
Jaký měl k tomu důvod, policie podle listu The New York Times stále netuší a doufá, že se najde v jeho mozku. „Na výdajích nešetřete,“ vzpomíná Vogel na větu, kterou mu řekl koroner.
„Vzhledem k tomu, jak velká tragédie to byla, se mnozí lidé ptají, jak k ní mohlo vůbec dojít,“ popisuje s tím, že jednou z otázek je i ta, zda vrah trpěl nějakou neurologickou nemocí, která by v jeho činu mohla hrát roli.
U čtyřiašedesátiletého Paddocka například brzy se objevily spekulace, že by mohl trpět takzvanou frontotemporální lobární degenerací, která postihuje části mozku, které jsou zodpovědné za proces rozhodování a mezilidské interakce. Nemoc se objevuje už i u padesátníků, pacientům může zásadně proměnit osobnost a bývá také dědičná.
„Tito lidé jsou notoricky náchylní k chybám v úsudku a nekontrolovatelnému chování. Jenže v Paddockově případě lidé jedním dechem říkají, že svůj čin přece tak pečlivě plánoval a tak dále, takže to není pravděpodobné. I přesto to nejspíš bude oblast, ve které nechci nechat kámen na kameni,“ plánuje Vogel.
Neunikne ani buňka
Hledat bude známky všech obvyklých detekovatelných neurologických problémů, jako jsou mrtvice, nemoci cév, nádory, některé druhy epilepsie, roztroušená skleróza, degenerativní poruchy, poranění a infekce.
Popisuje, že vzhledem k tomu, že Paddockův mozek už jednou zběžnou prohlídkou prošel, chce být při pitvě obzvlášť důkladný a orgán rozřezat tak, aby byl schopný odhalit abnormalitu i v té nejmenší buňce.
Studium vrahova mozku bude podle britského Guardianu trvat několik měsíců. Ke zdárnému konci však nejspíš nedojde. Většinu psychických nemocí totiž ani tak podrobné vyšetření nemá šanci odhalit.
Neurovědec Douglas Fields navíc upozorňuje, že za hrůzné násilné incidenty, jako je masová střelba nebo teroristický útok, jen zřídka mohou abnormality na mozcích pachatelů. Mnohem spíš je k tomu dovedly psychické potíže - vrahy byli často psychopati se sebevražednými sklony.
Obvykle se ve Stanfordu každý týden schází skupina lékařů i mediků, aby mozky pitvali a zkoumali společně, ten Paddockův ale bude Vogel analyzovat sám. Je to totiž až příliš sledovaný případ. Výsledky se hned odevzdají koronerovi a po pitvě se zpět odešle i mozek.
I přes nízké šance však odborník doufá, že se rozvířené spekulace díky pitvě alespoň uklidní. „Myslím, že každý dost pochybuje, že něco najdeme. Neuropatologie má jen pár možností, jak vysvětlit takové chování,“ podotýká Vogel.
A i kdyby se něco našlo, ještě to neznamená, že to stálo za Paddockovým rozhodnutím zabíjet nevinné. „Je to velmi ošidná práce. Prokázat korelaci mezi tím, co se nachází ve strukturách mozku, a chováním je velmi náročné. Často to vyvolá víc otázek než odpovědí,“ upozorňuje také neuropatolog Jan E. Leestma.
