V případě běženců přicházejících do Řecka, jde ve všech případech o uprchlíky, kteří se dostali na řecké ostrovy ve východoegejském moři z Turecka. Nejvíc, 139, jich dorazilo na ostrov Lesbos. Další vystoupili na ostrovech Chios, Samos, Leros a Karpathos. Oficiálně řecké úřady nyní v zemi evidují kolem 58 000 běženců.
V předchozích dnech mířilo do Řecka nanejvýš 150 lidí denně a v minulých týdnech jich bylo dokonce jen pár desítek.
Do poslední 24hodinové bilance nezapočítaly úřady 67 přistěhovalců, kteří ztroskotali se svou lodí na opuštěném ostrůvku na jihozápadě Řecka u poloostrova Peloponés. Pobřežní hlídky je v pátek zachytily na ostrově Sapientza, kde jejich loď najela v noci na mělčinu. Podle pobřežní stráže migranti mířili z Řecka do Itálie. Dalších 36 migrantů včetně sedmi dětí přistálo na odlehlé pláži turisticky oblíbeného ostrova Mykonos, který také běžně nepatří k nejčastějším cílům běženců vyplouvajících z Turecka.
Místo je vzdáleno vzdušnou čarou kolem 500 kilometrů od východoegejských ostrovů, kde se běženci mířící do Řecka z Turecka zpravidla vyloďují. Zhruba stejně daleko jsou ale také nejbližší břehy Libye. Před necelým týdnem řecké hlídky u Peloponésu zadržely člun s 68 migranty.
Před uzavřením březnové dohody mezi EU a Ankarou o vracení migrantů připlouvalo do Řecka v průměru 2000 uprchlíků denně. V dubnu denní průměr klesl na 121 migrantů, k květnu to bylo 55 lidí za den, v červnu 51 a v červenci 59.
Kurz: Hranice na Balkáně je nutné trvale zavřít
Hranice na takzvané balkánské migrační trase je nutné uzavřít natrvalo, pokud chce Evropská unie udržet pod kontrolou počet přicházejících běženců. V rozhovoru, který zveřejnil německý deník Rheinische Post, to řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Nepřímo také kritizoval migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové.
Uzavření balkánské trasy podle Kurze zásadně změnilo dynamiku migrační krize. „Brána do Evropy byla otevřená. Teď se trend mění. Hranice jsou uzavřené a ceny, které žádají převaděči, razantně vzrostly. Nelegální migrace tak ztrácí atraktivitu,“ řekl. Zdůraznil přitom, že příchod běženců lze brzdit jen v případě, že se podaří hranice udržet zavřené.
Rakouský ministr zahraničí se také vrátil k loňskému vyjádření německých úřadů, které daly najevo připravenost přijmout všechny Syřany prchající před válkou. „Tato politika se ve svém celku ukázala jako nesprávná. Už tehdy jsem to říkal,“ poznamenal k tehdejšímu postoji Německa, který podporovala i kancléřka Merkelová.
Kurz také zopakoval dřívější vyjádření, že EU nesmí při řešení migrační krize spoléhat na Turecko, které ministr považuje za nespolehlivého partnera. „Sebevědomá, silná Evropa musí umět chránit vlastní hranice,“ řekl ministr a dodal, že zemím jako je Řecko, které mají problémy zabezpečit svou hranici, musejí pomoct ostatní státy unie.
Ministr se také vyslovil pro větší tlak na země Maghrebu, aby migranty, kteří odejdou do Evropy, braly zpět. Docílil by toho i pod pohrůžkou, že jinak tyto státy přijdou o veškerou finanční podporu z EU.
Nahlédněte, jak vypadaly dva z řeckých hotspotů v březnu 2016:
12. března 2016 |
